UŽIJ SI ČLÁNKY!

PřihlásitNový účet

Ideální vlakové spojení: Pojeďte s námi podpořit Moru do Pardubic

Po neskutečném výjezdu do Prahy, kam vyrazilo několik stovek olomouckých fanoušků, je tady další vlakový výjezd. A ještě bližší. Pardubice jsou od Olomouce opravdu kousíček, hraje se navíc opět v neděli odpoledne, takže není nad čím přemýšlet… Kromě toho Mora vůbec nehraje špatně: doma porazila silný Liberec, venku zvítězila v Plzni. Zatímco Pardubice se trápí a aktuálně se v tabulce Tipsport extraligy nachází na předposledním místě.
Zápas HC Dynamo Pardubice vs. HC Olomouc se hraje v neděli 2. prosince (15:00). Pokud chcete jet na skupinovou jízdenku s Ultras Mora, hlaste se do zpráv na jejich FB. Vlak směrem do Pardubic (Ex 128 Vsacan): Olomouc hl.n. – 12:08 (odjezd) Pardubice hl.n. – 13:36 (příjezd) Vlak zpátky do Olomouce (Ex 545 Hutník): Pardubice hl.n. – 19:23 (odjezd) Olomouc hl.n. – 20:44 (příjezd) Pro fanoušky hostí je v ČSOB Pojišťovna ARENĚ vyhrazen sektor 201, který má kapacitu 200 míst. Vstupenky do něj si můžete koupit až v den utkání, a to přímo na pokladně stadionu. Cena jednoho lístku činí 150 Kč.
Aktualita
28. listopadu napsal Zaky Žádný komentář
Číst dále

Fanoušci si to zaslouží zažít znovu, říká strůjce titulu Mory Pavel Čech

V prvním díle jsme vyzpovídali Maria Cartelliho, nyní přinášíme další rozhovor s osobností olomouckého hokeje. A je to opravdu velká ryba! Naši výzvu totiž přijal Ing. Pavel Čech, bývalý prezident HC Olomouc a zároveň strůjce jediného titulu Mory. Zeptali jsme se ho např. na mimořádnou sezónu 1993/1994, okolnosti prodeje licence nebo na současný stav olomouckého hokeje. Odpovědi jsou nesmírně zajímavé, některé informace až šokující, takže si určitě přečtěte tento rozhovor až do konce!
Píše se 11. duben roku 1994 a Olomouc se stává historicky prvním mistrem ČR v ledním hokeji. Co se vám jako první vybaví, když toto slyšíte? Díky za připomenutí, nějak rychle to uběhlo a za chvíli bude 25. výročí… Vybaví se mi tři sekvence. Za prvé: Vítězství v Českých Budějovicích a nechápavé pohledy a zděšení v očích budějovických hráčů a manažerů od Turka až po Pouzara. Za druhé: Pátý zápas na ledě Kladna s nepřátelskou atmosférou v zázemí, dramatické nájezdy a pak kabinu po vítězném závěru a postupu do finále. A za třetí: Druhý zápas s rozhodnutím v nájezdech v Pardubicích s živým kohoutem na ledě od našich fans, se střídáním gólmanů, neskutečnými nervy Aleše Pavlíka, který nás udržel ve hře a jehož nájezd byl zásadní pro vítězství v zápase a vlastně celou finálovou sérii. A pak už jen skvělá atmosféra domácích utkání a oslava titulu. Titul se ale nerodil lehce, dokonce se v průběhu sezóny měnili trenéři. Jak vlastně probíhala jednání s trenérem Josefem Augustou? Výměna byla nutná, bez ní bychom větší díru do světa neudělali. Napětí mezi týmem a trenérem explodovalo po zápase v Jihlavě a musel jsem to řešit. Akutně. Jednání s Pepíkem Augustou bylo jako vždy věcné a rychlé. On krátce před tím skončil ve Zlíně po dohodě, a když jsem mu asi třetí den po ohlášeném odvolání hlavního trenéra u nás zavolal, tak reagoval velmi vesele slovy: „Jsem myslel, že mi budeš volat už předevčírem! Tak co? Kdy a kde se potkáme?“ Druhý den ráno jsem si s ním dal kafe v motorestu Rohlenka. Já jel na zasedání Výkonného výboru ČSLH a on pak už pokračoval do Olomouce, aby stihl dopolední trénink, kde ho čekal pan Přecechtěl a natěšený tým. Naše jednání a domluva trvaly přesně to jedno kafe. Na play-off jste ještě přivedl dvě velké hvězdy z Německa – Josefa Řezníčka a Jirku Dopitu. Bylo těžké tyto hráče získat? Nic složitého to nebylo. Když kluci od nás odcházeli na tato zahraniční angažmá, tak bylo součástí dohody s nimi i s jejich kluby, že nám je uvolní, pokud my budeme pokračovat v play-off a jejich týmy už nikoliv. Eisbären Berlín a Jirku Dopitu trénoval Jarda Walter a Weißwasser s Pepikem Řezníčkem zase Zdeněk Haber. Bylo to vyřízeno během 48 hodin i na IIHF v Curychu a kluci přijeli do důvěrně známé kabiny – mezi své. Klubovými barvami byla zelená a bílá, symbolem Mory se stal kohout. Čím jste se vlastně nechali inspirovat? Víc faktorů dohromady zde sehrálo roli. Jednak většina týmů byla červeno-modro-bílá, Mora Mariánské údolí byla v privatizačním kvasu a dlouhodobě klub nepodporovala, nadále významně pomáhaly Dopravní stavby Olomouc s modro-zelenými barvami ve svém logu. Když jsme oslovili grafika a designéra pana Dostála, tak i on souhlasil, že zelená a modrá vystihují úrodnou Hanou lépe a pak už jen najít symboliku, aby to nebyly zkřížené hokejky nad pukem nebo kus erbu města apod. Návrh kohouta, symbol hrdosti a bojovnosti, jako typického představitele hanáckých gruntů byl právě od něj. A nám se líbil. Jediná podmínka byla, aby jeho ztvárnění nebyla komiksová karikatura, mělo to výraz a úroveň. Škoda že tato nadčasová ochranná známka není klubem dál používána. Můžete třeba prozradit, kolik činil v mistrovské sezóně rozpočet klubu? Zhruba 27 milionů korun celý klub, tedy s mládeží a kompletním nákladem na provoz zimního stadionu. V roce 2004 jste byl za machinace kolem olomouckého hokeje nepravomocně odsouzen, nicméně za tři roky později vás odvolací soud očistil. Kdo je tedy podle vás zodpovědný za prodej licence? Nutno podotknout, že moje vyšetřování začalo již v r. 1997, když první pokusy mě obvinit přišly v r. 1995. Trestní oznámení sepisoval ve velkém RNDr. Drdla, který dlouhodobě usiloval o pozici předsedy HCO. Sepsal vše, co kde zachytil, a splácal jablka s hruškami. Svým kolegům v PČR tak přidal hodně zbytečné práce. Obžaloba měla nakonec vůči mně pět obvinění, z nichž se přímo hokeje týkalo vlastně jediné, a to otázka úvěru u Agrobanky na výstavbu dnešního VIP sektoru nad tribunou, který jsme nedokončili z více důvodů. Před sezonou 1996/97 vstoupil prostřednictvím pojišťovacího makléřství INPOL do profi hokeje v Olomouci pan Charouz, který se tehdy velmi angažoval v privatizaci Selika a Olmy Olomouc. Vznikla společnost Hockey Olomouc a.s., kterou vedl pan Sádovský, a ta provozovala extraligový tým. Naše HCO mělo smluvně ošetřeno pravidla a povinnosti včetně toho, že bez jeho souhlasu extraliga Olomouc neopustí. Pan Charouz v privatizačním souboji neuspěl, pak přišly povodně 1997, zimák pod vodou a při úklidu té spouště na mne kolega Sviták volá, že rádio hlásí prodej naší extraligové licence do Karlových Varů. Ihned jsem se spojil s ředitelem APK Standou Šulcem a informoval ho, že to není v souladu se smlouvou, aby ten převod ihned zastavil. Dodal jsem mu dokumentaci a on rozhodl, že musí být souhlas HCO, bez toho to nepotvrdí. A začala mela. Následně na konci srpna dosáhl svého a stal se předsedou HCO RNDr. Drdla, kterého podpis, na který se ptáte, pak 5. 9. 1997 najdete pod smlouvou mezi HCO a Hockey Olomouc a.s., která se podepisovala v Praze v sídle pana Charouze a ve které se HCO zavazuje, cituji text: „Sdružení a a.s. se zavazují prostřednictvím pověřených zástupců provést všechny kroky ke zrušení všech právních úkonů, které proti sobě učinili.“ Tento dokument pak říká, že v hotovosti při podpisu obdrželo HCO za budoucí reklamní plnění částku 800.000 Kč a že prvoligová licence z Karlových Varů bude převedena na společnost Mayerspol Bau s.r.o. a tato licence bude minimálně v sezoně 1997/98 použita v Olomouci. Pak ji ale zase prodali, myslím, dál… Tolik ve stručnosti. Tímto podpisem byla uvolněna na poslední chvíli cesta k přeregistraci licence na Karlovy Vary a za pár dní odstartovala extraliga již bez HC Olomouc. A jak vznikly milionové dluhy? Dluhy? Ano byly a vycházely zejména z běžného provozu klubu či zejména zimního stadionu. V letech mého působení jsme od města nedostávali žádnou finanční podporu a dotace na provoz. Po povodních nám poslali materiální podporu z Čech, z obcí a klubů. Město nedalo ani smeták či lopatu… Diametrálně jiný přístup, než jaký je vůči klubu v posledním desetiletí. Takže závazky na straně HCO byly, a to v jednotkách milionů, nikoliv ale desítek, jak se všude medializovalo. Pokud se psalo a spojovalo s HCO zadlužení vůči bankám, tak to byla novináři špatně nebo záměrně chybně interpretovaná informace. Jednalo se o můj osobní dluh Pavla Čecha z úvěru v ČS a.s., který byl z původní výše 26 mil. Kč následně přeúvěrován ze střednědobého na dlouhodobý v celkové výši jistiny 30 mil. Kč. Jaký máte názor na stávající vedení HC Olomouc? Myslíte si, že vedou olomoucký hokej správným směrem? Z toho, co dlouhodobě vnímám a občas sleduju z dění v olomouckém hokeji jako celku, tak nemůže být můj názor pozitivní, a tedy o správném směřování já ze svého osobního pohledu silně pochybuji. Co byste tedy dělal jinak, kdybyste byl aktuálně generálním manažerem Mory? Resuscitoval bych tragický stav a podmínky v mládežnickém hokeji, což je vždy a všude v našich končinách základ pyramidy pro dlouhodobou koncepci klubu na cestě k úspěchům a dobré image HC Olomouc v Česku a zahraničí. Ale nepřísluší mi nic radit stávajícímu managementu, to je jejich cesta a boj. Právě za vaší éry byla Olomouc líhní hokejových talentů. Vyhráli jsme titul jak v juniorech, tak i v dorostech. Proč tomu tak není i nyní? Od nejmenších až po juniory byly týmy obsazeny potřebným počtem kvalitních profesionálních trenérů s odpovídající kvalifikací a tito se podíleli na celém trenérsko-metodickém systému pod vedením pana Přecechtěla. Mládež měla rovněž odpovídající rozpočet a materiálně-technické zázemí. Důraz byl kladen na spolupráci se ZŠ Spojenců (sportovní třídy) a středními školami. HCO měl tak přetlak zájemců z klubů v ČR, včetně extraligových, a to právě kvůli poskytované kvalitě podmínek pro hráče, jejich přípravu a pak výsledkům týmových až po ty osobní, čímž myslím počty reprezentantů. V té době byly republikové špičce výsledky na všech úrovních od mladších žáků nahoru kategoriemi. Vyjmenovat zde seznam odchovanců, kteří se dlouhodobě prosadili v extralize, reprezentaci a NHL, by byl hodně dlouhý. Není to jen Kratěna-Broš-Tomajko, ale hráči před nimi a spousta po nich. Jenže jak říkám, bylo to o investici do mládeže. Mládež nemůže být samofinancovatelná pouze z kapes rodičů a sloužívat zejména jako průtokový ohřívač peněz z dotací a dalších zdrojů do profi týmu, nechat ji plnit jen roli fiktivní položky v kolonce výkazu nákladů. To je silně krátkozraká a zvrácená strategie. Ocitnete se záhy v propadlišti, a když si chcete udělat radost, tak musíte tabulku s umístěním v soutěži pověsit na nástěnku jedině vzhůru nohama. Smutné. Po dlouhých letech odkoupilo město od p. Kuropaty pozemky kolem zimního stadionu, čímž se otevřela cesta k možné rekonstrukci. Podporujete myšlenku multifunkční haly? Město mohlo koupit a vyřešit celou situaci podstatně dřív a výrazně levněji, ale to jen poznámka na okraj a do retrospektivy těchto politických her se nechci vůbec pouštět. Studie arch. Štefky je velmi zdařilá a z toho, co jsem o ní načetl a viděl, tak vychytává to nej, co lze do projektu účelně dostat, včetně funkčního a diváckého propojení obou hal, včetně zázemí pro diváky a návštěvníky. Skoro neuvěřitelné, kolik by se toho do stávajícího areálu dalo postavit. A to jsem těch hal už po světě taky viděl. Cesta k realizaci ale bude zcela jistě dlouhá a není jen o příslibu finančních prostředků z úst premiéra. Určitě tedy tuto verzi podporuju právě i s ohledem na zmiňovanou mládež a snadnou logistickou dostupnost pro děti s rodiči i bez nich. Totéž, si myslím, platí pro fanoušky Mory a další. Jedinečnost koncentrace sportovišť v samotném centru města by měla zůstat pro Olomouc zachována. A toto je ta cesta. Otázka na závěr. Chtěl byste něco vzkázat olomouckým fanouškům? Aby byli dál tím skvělým publikem, jako už po mnoho generací jsou, a aby jejich vytrvalost byla brzy odměněna. A když ne titul, tak alespoň semifinále play-off. Ale hlavně: Ať už to moc dlouho netrvá, zaslouží si to zažít znovu!
Aktualita
18. listopadu napsal Zaky 1 komentář
Číst dále

Kohout na dresech má být dominantní, myslí si Cartelli

Redakce Fan Zone si pro vás připravila sérii zajímavých rozhovorů s osobnostmi olomouckého hokeje. A začínáme skutečně zostra! Jako první se pod palbou našich otázek totiž ocitl Mario Cartelli. Bývalý vynikající hokejista, reprezentant a olomoucký patriot, bez kterého by Mora jen těžko postoupila zpátky do extraligy. A samozřejmě také marketingový manažer, který si svou poctivou prací získal uznání jak od fanoušků, tak i od obchodních partnerů. Příjemné počtení!
Mario, vraťme se do roku 2014, kdy se Mora po 17 letech vrátila mezi hokejovou elitu. Měli jste už před sezónou od vedení deklarované, že klub chce opravdu postoupit? Nebo se to všechno začalo řešit až během baráže? Deklarované to nebylo. Od začátku sezóny byl hlavní cíl postoupit co nejdál, ale nevytvářel se tlak na to, abychom postoupili do extraligy. Vše se začalo řešit až v baráži, kde jsme předváděli výbornou hru a sbírali body. Každý zápas baráže psal svůj příběh. Např. s Kladnem jsme prohrávali v 5. minutě už 0:3, nakonec jsme to ale otočili. Kdy jste si vlastně začali říkat, že by to mohlo vyjít? Paradoxně v Chomutově při první porážce. My starší jsme po zápase něco řekli v kabině a tým šel pak za tím. Co se řeklo, zůstane v kabině. Ale bylo to spíš ve smyslu, tak jsme si to zkusili a teď začneme hrát svoji hru. Hlavně se z těch mančaftů nepo… A je pravda, že každý zápas měl svůj příběh. Prostě ta sezóna se povedla po všech stránkách. V čem byla největší síla týmu? V jednotě, nasazení, odhodlání a formě. A to od kustoda přes všechny hráče až po trenéry. Byla to ta správná chemie. V obraně jsi patřil s Kubou Bartoňem k těm nejzkušenějším, v útoku pak Pavel Selingr nebo Radim Kucharczyk. Kdo měl v kabině ale největší slovo? Jirka Dopita? Ten nejvyšší – Jirka. Ne vážně. Samozřejmě že Jirka byl v té době s Petrem Fialou lodivod a my si občas něco k tomu řekli. Nedá se říct, kdo měl hlavní slovo. Prostě vše zapadalo tak, jak mělo. Jak vzpomínáš na atmosféru a na fanoušky? Z počátku sezóny chodilo, no nebylo plno. Přesto byli hodně slyšet. V play-off začalo chodit lidí víc. A v baráži? No to už asi každý víme, bylo plno a rachot. A co se dělo po postupu, to bylo něco úžasného. Asi každý sportovec chce zažívat přesně tyhle stavy vítězství, euforie, dosažení určité mety. A když je k tomu taková atmosféra… není co dodat. Jezdili i za námi na Kladno a do Chomutova. To smekám před nimi. Po sezóně jsi ukončil hokejovou kariéru a stal ses marketingovým manažerem. Co všechno bylo potřeba zajistit, aby se tady hrála extraliga? Z mé pozice to bylo hlavně splnění podmínek pro BPA, tedy reklamní plochy. Co se týče vůbec možnosti hrát extraligu jako takovou, měl to na starosti Erik a musím říct, že ať se to někomu líbí nebo ne, udělal kus práce. Klobouček. Povedlo se ti do klubu přivést desítky nových sponzorů. Bylo těžké tyto firmy přesvědčit, aby sponzorovali zrovna HC Olomouc? Víte, bylo jich hodně, ale ne tolik, kolik jsem si přál. Navíc nebýt Martina, byla by sotva půlka. Spousta partnerů byla jeho, u spousty dalších mi otevřel dveře, kde již čistě záleželo na mně, jestli budou ochotni jít s námi do spolupráce. Samozřejmě že i Erik dotáhl partnery. Na mně bylo se o ně starat a jednat o nových smlouvách. Je pravda, že i mně se postupně začalo dařit kumulovat spoustu lidí, kteří byli ochotni přispívat na hokej. Byť třeba barterem, ale každý partner je důležitý, a tím se skládá mozaika silného zázemí. Ve druhé sezóně se mi dařilo obnovovat smlouvy a některé i navyšovat. Přitáhnout nové a plnění bylo vyšší než v té první. A bylo to si myslím znát na reklamních plochách, které se skoro zaplnily. Zřejmě velkou školou byla právě spolupráce s Martinem Rakem… Doteď si voláme a jsme v kontaktu. Je to můj kamarád a učitel, s kterým by se mi jednou líbilo spolupracovat. Ale člověk míní a život mění. Pořádaly se různé akce pro fanoušky (společenský večer, fotbalový turnaj atd.), po městech visely plakáty, billboardy. Na co jsi nejvíce hrdý? Ano, akcí bylo dost. Na druhou stranu, jak jít směrem k fanouškům, když oni chodili k nám? Nevím, na kterou bych měl být hrdý. Ať si každý fanoušek vybere sám, co se mu nejvíc vžilo do paměti. Já to dělal hlavně pro ně. Mně se líbilo vhazování buly nevidomým fanouškem. Přiznám se, že mi i slza ukápla. Byl to silný emoční zážitek. Žádost o ruku. Poté to proběhlo i myslím si v Pardubicích. Výstava v muzeu. Na tom jsem pracoval opravdu hodně dlouho. Zápas v retro dresech. Dětský den. Společenský večer? To byla Martinova akce. Já byl divák. Samozřejmě jsem pracoval s ním, ale bez něj by to nikdy zřejmě nebylo. A teď se na to vzpomíná ve velkém. Uvidíme, jestli se najde příležitost, aby se tato akce opakovala. A jsem hrdý také na to, že všichni lidi, kteří kolem mě pracovali, odvedli skvělou práci. Měli/mají hokej rádi a dělali to ze srdce. Klobouk dolů před nimi. Vy to nevidíte, ale jsou šikovní a pracovití, a to za pár šupů. Co se ti naopak nepovedlo zrealizovat? Stoprocentně dresy. Tam jsem zklamal, že jsem nedokázal prosadit svou vizi. Své návrhy. Proběhla lehká úprava písemného fontu a trochu design. Ale i tak je to děs a běs. A hlavně dle mého, kohout má být dominantní. Partneři by měli být jinde, byť jsou významní. Nepodařilo se mi získat některé partnery na svou stranu a udělat mantinel tak, aby pozadí reklam bylo čistě bílé a jejich loga v barvách. To by bylo moc hezké. Komunikoval jsem i na toto téma s BPA a ta myšlenka se nějak rozvíjela. Bohužel neúspěšně. Je to škoda. Jakmile se začalo šuškat, že končíš, přišlo se s tebou spontánně rozloučit více než sto fanoušků, což mluví za vše. Proč ses vlastně rozhodl skončit? Bylo to mé osobní rozhodnutí. Nechci to rozvíjet. A za tu rozlučku ještě jednou děkuji. Byť ze začátku spolupráce s fanoušky nebyla nic moc, musím říct, že po dvou letech byla úplně jinde. Na jiné úrovni a vážím si jich. Poté jsi také působil ve fotbalovém Frýdku-Místku… Před tím v Eurohardu. Jeden z partnerů mě oslovil. Ta myšlenka mě oslovila, ale nedařilo se mi podle mých a ani jeho představ. Je to škoda, protože Vilda Bár je skvělý člověk a má kvalitní firmu. Staví haly na bázi ocelových nosných konstrukcí. Má svoji výrobu a zakládá si na kvalitě a preciznosti. A ano, pak jsem šel do Frýdku-Místku. Teď už jsem opět někde jinde. Jaký máš názor na případnou rekonstrukci zimního stadionu? Potřebuje Olomouc multifunkční halu? Tento problém je obsáhlejší, než jak se deklaruje. Je potřeba si uvědomit, že v olomouckém kraji je pouhých pět zimních stadionů. Tak když by započala obsáhlá rekonstrukce, kde by celý klub trénoval a hrál? Všichni víme, že střecha je v katastrofálním stavu. Ta by měla jít jako první, a to není akce na týden. Tak kde by trénovali, když plochy v jiných městech jsou plně vytížené. Když by se stavěla multifunkční aréna, to stejné. Možnost vybudovat prvně tréninkovou halu s určitou kapacitou, dostat výjimku ze svazu a pustit se, ať už do rozsáhlé rekonstrukce či stavby nové arény, by byla cesta. Město Olomouc nepotřebuje megalomanskou stavbu, ale aspoň upravenou velkou halu a hlavně tréninkovou. Hlad po hokeji neustává a zájemců je plno. A garantuji vám, že mít slušnou tréninkovou halu, dalo by se vymýšlet spoustu akcí a pořád by bylo plno. Ale celá tahle akce spolkne hodně peněz. Takže popravdě, jsem zvědav, jak nakonec tenhle předvolební humbuk dopadne. Přesto si přeji, aby zázemí nejen pro hokej bylo důstojné a stála tady hala, kde by si fanoušek mohl pohodlně vychutnat spoustu akcí, které by bylo ke zhlédnutí. Ať sportovní či společenské akce. Nejméně poslední dva roky si nelze nevšimnout, že tribuny plecharény jsou hodně prořídlé, vyprodáno nebylo ani na play-off. Čím si to vysvětluješ? To nevím. Na hokeji jsem nebyl tři roky, byť výsledky sleduji. Možná utichl ten boom po postupu. Ale je to možná taky tím, co na tom stadionu je. Jaké je občerstvení, zázemí, teplota a spousta jiných faktorů. Víte, chce to jít trochu kupředu, a ne jenom spoléhat na atmosféru stařičkého stadionu. I tam je potřeba stále se zdokonalovat, jako je to všude. Když porovnáme marketing, komunikaci či propagaci s ostatními extraligovými kluby, tak to pořád vypadá, jako kdybychom hráli spíš první ligu. Jsou hlavním problémem jenom finance? Těžká otázka, ale asi ano, a to ve smyslu vybudování organizační struktury klubu. Těch lidí je tam málo. Jsou tam od rána do večera (aspoň za mě to tak bylo) a stejně neuděláte vše, co byste rádi. Kumulovat funkce sice uspoří finance, ale projeví se to na výsledku. Nemůžete se přece starat o sociální sítě, jezdit za partnery vymýšlet akce, uspořádat je, obsloužit zápas a nevím co ještě v jedné osobě. Vám hrábne po nějaké době. Asi každý fanoušek Mory by si přál tvůj návrat… Je to reálné? To je od vás moc hezké, ale reálné to není. Pravda ale je, že mě to táhne zpět do sportu. Do hokeje. Dělal jsem ho celý život a pořád ho mám rád. Ale už jsem to zmínil, člověk míní a život mění.
Aktualita
13. listopadu napsal Zaky 4 komentáře
Číst dále

Jedeme všichni: Vlakový výjezd sezóny na Spartu

Před rokem jelo Moru na Spartu podpořit zhruba 600 fanoušků. Jednalo se zřejmě o jeden z největších výjezdů v historii, ne-li vůbec o ten největší. Nyní Ultras Mora pořádá vlakový výjezd znovu. A nic na tom nezmění ani konstatování, že to olomouckým hokejistům zrovna moc nejde. Spíš naopak. Výjezd do Prahy je prostě sváteční událost, na které nesmíte za žádných okolností chybět. Zápas HC Sparta Praha vs. HC Olomouc se hraje v neděli 18. listopadu (15.00). K vlaku budou přiřazeny speciální vagóny pro olomoucké příznivce, takže se nemusíte bát, že by nebylo místo. A pokud chcete jet na skupinovou jízdenku, tak se hlaste na domácích zápasech v kotli (cena 350 Kč). Vlak směrem do Prahy (EC 116 Praha): Olomouc hl.n. – 11:18 (odjezd) Praha-Libeň – 13:28 (příjezd) Vlak zpátky do Olomouce (Ex 523 Helfštýn): Praha-Libeň – 19:31 (odjezd) Olomouc hl.n. – 21:52 (příjezd) V pražské O2 areně jsou pro hostující fanoušky vyhrazeny sektory 117, 118. Vstupenky jsou už teď v prodeji v síti Ticketportal. Aktuálně stojí 190 Kč (základní cena), při koupi méně než 5 dní před utkáním budou stát 240 Kč. Zobrazit vstupenky na Ticketportalu
Aktualita
2. listopadu napsal Zaky Žádný komentář
Číst dále

Jsme zpět! Fanoušci Mory spustili svůj nový web

Píše se rok 2007, kdy ještě Mora válčí s Prostějovem, a skupinka hokejových nadšenců zakládá svůj vlastní web zvaný Fan Zone. Ten si hned od začátku získal velkou oblibu olomouckých fanoušků. Desetitisíce příspěvků v diskuzi, tisíce registrovaných uživatelů, stovky článků, fotek či videí. Pád přišel v roce 2015, kdy se rozpadl oficiální Fan Club HC Olomouc, s čímž přišel i útlum webu. Nyní však můžeme naplno prohlásit: „Jsme zpět!“ Jedním z impulzů byla i úroveň diskusního fóra na oficiálních stránkách klubu. My jasně říkáme, že chceme, aby na našem webu diskutovali fans HC Olomouc o hokeji. Zachovali jsme oblíbené smajlíky, nově můžete např. reagovat na předchozí příspěvky nebo si nastavit profilovou fotku. Na Fan Zone vždy poběží odpočet času do nadcházejícího zápasu, takže se vám už nikdy nemůže stát, že byste nevěděli, kdy hraje Mora. Novinkou je i propojení se sociálními sítěmi. Nejenže můžete naše články sdílet a lajkovat přes FB, na hlavní stránce najdete i nejnovější příspěvky z Facebooku, Twitteru a Instagramu. Další funkce budou postupně přibývat. Takže neváhejte a založte si svůj účet! A protože jsme mysleli skutečně na všechny, tak nový web je plně responzivní, což znamená, že je optimalizovaný i pro mobilní zařízení. Fan Zone si tak užijete i na svém tabletu a smartphonu! Informace ke stávajícím uživatelským ůčtům Pokud jste již na Fan Zone registrovaní z dřívějška, je potřeba kliknout na „přihlásit“ a aktivovat svůj účet zasláním aktivačního kódu na váš e-mail. Pokud uživatel nezná e-mail, který vyplnil při registraci, může si ho nechat zobrazit po zadání jména a hesla, které používal na starém webu Fan Zone. Rovněž lze i obnovit zapomenuté heslo. Na potvrzovací e-mail prosíme chvilku počkejte, obvykle chodí do pěti minut.
Aktualita
31. října napsal Zaky 1 komentář
Číst dále

Přijďte na fotbalový turnaj fanoušků a hokejistů HC Olomouc

Ve čtvrtek 25. června se koná tradiční fotbalový turnaj fanoušků a hokejistů HC Olomouc. Akce, která bude oficiálně zahájena v 16:30, se uskuteční ve sportovním areálu v městské části Slavonín. Na turnaj v malé kopané dorazí kompletní extraligový tým, včetně nových posil. Fanoušci tak mohou poprvé v akci vidět i slovenského reprezentačního brankáře Branislava Konráda, bývalého obránce Zlína Tomáše Valentu nebo vyhlášeného střelce Petra Kafku. Dorazí ale i další předsezónní posily, v čele s ex-jihlavským Adamem Zemanem či slovenským útočníkem Tomášem Mikúšem. Tomu všemu bude přihlížet Jiří Dopita, majitel klubu a olympijský vítěz z Nagana, společně se Zdeňkem Venerou, který před sezónou nahradil na lavičce Mory trenéra Petra Fialu. A právě Petr Fiala přijal pozvání od fanoušků, kteří mu hodlají poděkovat za jeho osmileté působení u A týmu. V olomouckém klubu však úplně nekončí, od nové sezóny bude trénovat juniory. Úvodní výkop provede ředitel sportovního gymnázia a předseda Komise pro sport a tělovýchovu Mgr. Radek Čapka. Partnerem akce je Fanshop HC Olomouc Organizátoři si připravili pro všechny návštěvníky bohatý doprovodný program. Soutěžit se bude například o 20 vstupenek na první přípravný duel Mory, hraný 28. července doma s Kometou Brno. Vyhrát můžete také poukázky na konzumaci do Arktic Casual Food nebo dres HC Olomouc. Do dějiště akce jsou zváni všichni příznivci olomouckého hokeje. Kromě toho, že se dozví aktuální zprávy a připravované novinky z klubu, mohou získat podpisy a fotografie hokejistů HC Olomouc. V areálu bude zajištěno bohaté občerstvení, vstup na akci je zdarma. Foto: Karolina Martinková, fan-zone.cz
Aktualita
15. června napsal Zaky Žádný komentář
Číst dále

Výjezd podzimu: Pojeďte podpořit Moru do Zlína

Ultras Mora vypravuje autobusy do Zlína, kde se olomoučtí hokejisté utkají v rámci 16. kola Tipsport extraligy s tamními Ševci. První vzájemné střetnutí zvládla lépe Mora, když na vlastním ledě senzačně otočila nepříznivě se vyvíjející utkání a porazila úřadujícího mistra 3:2. Podaří se jí vyhrát i podruhé? Pojeďte podpořit Kohouty k dalším extraligovým bodům! Odjezd: neděle 26. října v 13:30 z parkoviště u Billy (u zimáku) Cena dopravy: 100 Kč Výjezd si můžete zaplatit na domácích zápasech Mory, a to o přestávkách pod tribunou za trestnými lavicemi. Foto: Jiří Kropáč
Aktualita
9. října napsal Zaky Žádný komentář
Číst dále

Přijďte na fotbálek a vyhrajte vstupenky na Dinamo Minsk

Přesně za týden, tj. ve čtvrtek 26. června, se koná očekávaný turnaj fanoušků a hokejistů HC Olomouc. A abyste měli o důvod navíc se této akce zúčastnit, budou se v rámci doprovodného programu rozdávat vstupenky na Dinamo Minsk. Princip celé soutěže je jednoduchý. Moderátor celého odpoledne bude pokládat jednoduché otázky (týkající se olomouckého hokeje), na které budou přítomní fanoušci odpovídat. Ten, kdo bude znát nejrychleji správnou odpověď na danou otázku, získá dva vouchery na přípravný zápas proti Dinamu Minsk. Celkem bude ve hře dvacet voucherů, po jejichž předložení dostanou výherci na zimním stadionu vstupenky zdarma (1 voucher = 1 vstupenka). Událost na Facebooku: Fotbalový turnaj fanoušků a hokejistů HC Olomouc Ostře sledovaný zápas proti Dinamu Minsk, účastníkovi KHL, se odehraje ve čtvrtek 7. srpna. Jedná se o první domácí přípravné utkání před extraligovou sezónou, na kterém rozhodně nesmíte chybět. A díky této soutěži vás budou lístky stát 0 Kč, takže se na stadion dostanete úplně bezplatně. Podrobnosti o turnaji v malé kopané čtěte zde. Hlavním partnerem akce je Pivovar Litovel a.s. Oficiálními partnery fotbalového turnaje jsou Arktic Casual Food, DENISON CZ, K - styl a Hospoda Na Hřišti. Foto: Karolina Martinková
Aktualita
19. června napsal Zaky Žádný komentář
Číst dále

Extraligová Mora si zahraje fotbálek se svými fanoušky. Buďte u toho

Ve čtvrtek 26. června se uskuteční ve sportovním areálu ve Slavoníně 5. ročník fotbalového turnaje v malé kopané. Akce, které se aktivně zúčastní extraligoví hokejisté HC Olomouc, začíná v 16 hodin a 30 minut. Trenéři Petr Fiala a Jiří Dopita postaví hned tři týmy svých svěřenců. Zbývajících devět míst obsadí fanoušci, kteří se do turnaje zavčas přihlásili. Fanoušci se mohou těšit i na posily, které tým Mory před začátkem extraligy zkvalitnily. Ať už se jedná o velezkušeného brankáře Jiřího Trvaje, obránce Martina Vyrůbalíka či Petera Zuzina, jenž na Hanou přestoupil ze Zvolena. Olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera by měl být touto dobou v Americe, a tak se turnaje s největší pravděpodobností nezúčastní. Hokejisté HC Olomouc ukončí šestitýdenní dril právě turnajem ve Slavoníně. „Po turnaji spočítáme, kolik nás zůstalo, a jedeme dál,“ smál se lodivod Petr Fiala, který v Olomouci působí už osmou sezónu. Do Slavonína jsou zváni všichni příznivci olomouckého hokeje. V areálu bude zajištěno bohaté občerstvení, včetně doprovodného programu. Všichni dorazivší fanoušci budou mít příležitost pohovořit s hráči Mory, zavzpomínat s nimi na postupovou sezónu, získat cenné podpisy či fotografie. Vstup na akci je zdarma. Hlavním partnerem akce je Pivovar Litovel a.s. Oficiálními partnery fotbalového turnaje jsou Arktic Casual Food, DENISON CZ, K - styl a Hospoda Na Hřišti. Foto: Karolina Martinková, fan-zone.cz
Aktualita
10. června napsal Zaky Žádný komentář
Číst dále

Šok! Do boje o Hrad jde nakonec těchto 14 kandidátů

Ve veliké prostorné místnosti sedělo za stolem 14 zamyšlených mužů. V zemích českých se blížila volba prezidenta a po různých strkanicích nakonec zůstalo těchto 14. Hovořili spolu klidně, každý se snažil předložit svůj pohled na další směřování země. „Neměli bychom naši politiku vést směrem, který nastolili Přemyslovci, konkrétně Boleslav I. – tedy bratrovraždit a podezírat se navzájem. Měli bychom ji omladit, například teď hodně frčí anglické výrazy, takže každý projev bych jako prezident začínal výzvou do budoucna. I will…,“ pravil středočeský kandidát, který sice z vrcholné politiky spadl, ale ambice mu zůstaly. „Angličtina je blbost! Prezidentem by měl být pořádný Čech! Mou výhodou je, že jsem si naši společenskou situaci zanalyzoval na elektronické tužce a vychází mi, že lidé chtějí stabilitu – takže by se určil monarcha a přešli bychom na monarchii. A králové by měli svůj vlastní hradec!“ dořekl zástupce z východu. „Osobnost, prezident musí být osobnost. Žádný koutský typ, co se schová do kouta. Suverénní člověk s jasnými postoji. Z toho jasně ústí, že bych to měl být já!“ řekl suverénně severočeský fimfrlon. „S těmi ambicemi dolejš, mladý pane!“ řekl jeden ze tří zástupců Vysočiny. „Osobně bych rád navázal na ideu češství, jak ji zastával Karel Havlíček Borovský! Prezident by měl být reprezentant, ale trochu i rebel, neměl by hned se vším souhlasit.“ „Hrdina, vzor, nejlépe legionář z Dukly, aby to byl! Národ k němu musí vzhlížet! Ale je fakt, že by měl vnést do politiky nějaké novoty, trochu novotný by měl být,“ pravil roztřeseným hlasem legionář a popíjel šálek neslazené Jihlavanky. „Čili, ak tak počůvám, najlepší by bol Slovák! Treba by sa dokázal odpůtať od zajmov okolia a isť správným smerom,“ řekl lehce pobaveně zástupce našich bratov, delegovaný rovněž z Vysočiny. „Hlavně aby to nebyl žádný štůrala do vosích hnízd naší ekonomiky. Měl by dělat to, čemu rozumí. Jeden špatný zásah či řeč a vyjede z politiky tak rychle, jak do ní našumpéřil,“ řekl muž zavátý čerstvým jesenickým sněhem, který z jeho tváře pomalu odtával a tvořil v místnosti kaluž o tvaru tříhlavého draka. „Ale když uvidí nějaké tlechtle, měl by okamžitě halmošit a zjednat pořádek. Naše politika musí stát na skále, ne na písku!“ vykřikl vzrušeně jediný Jihočech mezi kandidáty. „Pravda, pravda – kůdele by měli kandidátům u zadku hořet, jak moc vnitřně je berou starosti a radosti lidí naší země! Neměli by jen tupě sedět, psát projevy a reprezentovat,“ dodal další ze Středočechů. „Bingo! Připojuji se. Než aby problémové otázky přikryl, tak i když je mu třeba těch, co je působí líto, tak by měl naprosto jasně vystoupit, nešvary zatrhnout a problémy řešit!“ doplnil ještě jeden ze Severočechů. „Volky nevolky by ale měl především stavět mosty mezi lidmi. Nějak mi přijde, že už jeden druhému nevěří, a vůbec jsou na sebe nějací zvláštní,“ vyslovil se i další z početné severočeské enklávy. „Já mám rád svoji ženu Hanu – a jak! A neméně mi taky záleží na lidech. Možná vám to přijde jako hloupost, ale zavedl bych zdarma veřejné WC, aby kadění probíhalo uvolněně. Když se volně vyměšuje, tak se zdravě uvažuje!“ řekl poslední ze zástupců severu. „Já bych se spojil s Polskem či Rakouskem a Itálií, abychom měli moře a mohli se v něm čas od času vošvrdat a opláchnout. Představte si, kdyby součástí naší země byly třeba Benátky…“ zasnil se jeden ze Středočechů. „Osobně, jako lakomé Hanák, bych na ty vaše nápady nedal ani halíř. Su z vás nélepší ekonom, držím kasu, su takové kašík, a na blbosti nedávám. Všeci chcete jenom holó moc a o nic jiného vám nende.“ Řekl na závěr lehce netaktně hanácký zástupce, který po své řeči chutě nakousnul další tvarůžek. Fórum skončilo a kandidáti se rozběhli hledat voliče. Dva z nich se po volbách budou strachovat o holé přežití v politice, dva postoupí do druhého kola, kde budou bojovat o metu nejvyšší se stávající mocí. Podaří se alespoň jednomu se mezi elitu vychytat? Veselého Silvestra a šťastný nový rok 2013 vám přeje Fan Zone. FOTO: fan-zone.cz, Pavel Svoboda, Zdeněk Polák
Aktualita
31. prosince napsal gijos 1 komentář
Číst dále

Brančík, Čuřík či Korhoň. Tým bývalých hráčů dostává reálných obrysů

Dalším důvodem, proč přijít ve středu 27. června do sportovního areálu ve Slavoníně, je tým bývalých hráčů Mory. Jak už jste se dočetli, turnaje v malé kopané se zúčastní nejen dva týmy hokejistů HC Olomouc, nýbrž také jeden tým poskládaný z hokejových osobností, které především spojuje jediné slůvko - Mora. Fanoušky Kohoutů tak přijede pobavit, popřípadě si s nimi poměřit síly, Dalibor Sedlář - brankář, který nedávno zamířil do polské extraligy, kde si zahraje za tým Osvětimi. Dorazí také úderné trio prostějovských Jestřábů, útočníci Jakub Čuřík, Filip Smejkal a Petr Žajgla. Všichni tři jmenovaní byli základními kameny sestavy Mory v novodobé historii klubu. To konec konců platí pro všechny někdejší hokejisty Mory, co se turnaje zúčastní. Svoji důstojnou delegaci bude mít i další rival, tentokrát z Přerova, ten se totiž také může pochlubit celou plejádou dřívějších hráčů z centra Hané. Zkušené borce, jakou jsou Tomáš Vlček a Richard Brančík, snad není potřeba představovat. Pak je tady ještě jedna zajímavá kategorie hokejistů, v současnosti bez angažmá. Z nich by se měli objevit Jiří Paška a Lubomír Korhoň, který se právě připravuje na finálový turnaj extraligy v in-line hokeji. Mimo jiné se v družstvu Eagles potkává i s Daliborem Sedlářem či Jakubem Čuříkem. A musí se vyzdvihnout, hrají opravdu skvěle! Tím seznam končí. Samozřejmě, může se stále udát, že v mužstvu bývalých hokejistů olomouckých Kohoutů dojde k některým menším změnám, přece jen jsou to také jenom lidé. Můžete se však spolehnout, byli by případně plnohodnotně nahrazeni. Na turnaj se již nelze přihlásit, protože kapacita byla hned po chvíli vyčerpána. Dorazit však mohou rovněž fanoušci, kteří se chtějí přijít pouze pobavit. Vstup se neplatí, připraveno bude bohaté občerstvení. Fandům se navíc vyskytuje ta správná příležitost, aby získali od hokejistů cenné podpisy nebo fotografie, eventuálně se dozvěděli, co je zajímá. Začíná se v 17:00, buďte u toho! Hlavními partnery akce jsou Pivovar Litovel a.s. a EFEKT PLUS s.r.o. Foto: fan-zone.cz, Regionsport.cz
Aktualita
22. června napsal Zaky Žádný komentář
Číst dále

Pohádka o 14 měsíčkách aneb nezavírejte nám hokejovou extraligu

Byla noc. Foukal silný vítr a sněžilo. Vrcholky stromů se ohýbaly pod poryvy větru, přes pláně se valily návěje čerstvého sněhu nesené vichřicí. Promrzlé děvčátko v lehké sukni se propadalo do závějí, v tom najednou spatřilo malé mihotavé světýlko. Světlo jí bylo stále blíž a bylo zřejmé, že se jedná o oheň. Dívku naplnila naděje. Zcela vyčerpaná došla k ohni, kolem něhož sedělo 14 starých vousatých mužů. Děvče se nezmohlo ani na pozdrav a únavou usnulo. Ráno se vzbudila na loži z větví. Oheň nedaleko ní stále hořel a 14 starců stále sedělo kolem něj. „Buďte zdrávi dobří mužové, víte, macecha mě vyhnala do zimy a do mrazu. Šla jsem nazdařbůh a naštěstí našla vás. Kdo vlastně jste?“ zeptala se. „Nás nazývají čtrnácti měsíčky. Plesnivý dědek Vaněk nás spolu s dalšími buržoazními pány nechal tady v pralese a hodlají se zamknout v údolí do rezervace, kde nebudou nikoho zajímat. Bohužel. Ovšem my chceme nadále bojovat a přinášet radost.“ „Ale měsíčků je přece 12. Jak to, že je vás o 2 víc?“ zajímalo dívku. „Jsme kouzelní měsíčci, ne ti tradiční. A protože vidíme, že jsi děvče čisté a dobré, každý z nás Ti přispěje svým darem.“ Nad dívku se postavil nejstatnější z měsíčků ve žlutém kabátě. „Já měsíc Slovánek přicházím ze severu a přináším Ti lví rychlost. Jako dar Ti věnuji svůj klobouček.“ Jako další nad ni vztáhl ruku jednooký měsíček v černém hávu. „Já měsíc Picaroon přicházím také ze severu a přináším Ti kuráž, s jakou bojovali na dalekých mořích dávní piráti. Mým darem je hruška.“ V červeném kabátě přistoupil další. „Já měsíček Olin přicházím z východu, z kraje polí a nesu Ti kohoutí hrdost, s jakou vítají nový den. Mým darem je čerstvá řípa.“ „Já měsíček Duklan přicházím ze srdce země a věnuji Ti vojenskou přesnost. Do vínku přidávám ti kolekci domin.“ Jako pátý přistoupil měsíček v modrém svetru. „Já měsíček Jizrael přicházím z východu a věnuji Ti klidnost, s jakou proplouvají gondoly městem Benátky. Jako dar je drobná skořepa.“ „Já měsíček Královák přicházím rovněž z východu a věnuji Ti nezdolnost, s jakou odolávaly středověké hrady všem protivenstvím. Přijmi můj dar, kterým je tento živý čáp.“ „To já, měsíček Brodský, přicházím ze středu země a věnuji Ti drzost, jakou má každý rebel. Dobrou drzost, která neurazí a naopak nenechá na sebe plivat. Mým darem Tobě je taktéž živý tvor – sova.“ „Já měsíček Šupák přicházím ze severovýchodu a nesu Ti dračí zápal. Buď stále zapálená pro dobro. Jako dar Ti věnuji dřevěnou sošku sedláka.“ Přistoupil další z měsíčků. „Já Litamír přicházím ze severu a věnuji Ti odhodlanost kališníků. Přijmi ode mne, prosím, darem malý kříž.“ „Já měsíček Berka přicházím ze západu a přináším Ti medvědí sílu. Podaruji tě na památku dalším zvířetem, drobným vlčkem.“ Po prvních deseti měsíčkách byla chvíle ticha. Dívenka nestačila děkovat. „Dobří měsíčkové, jak já se vám jenom odvděčím?“ „To ještě není vše, řekl nejstarší z měsíčků. Přistupte vy zbývající!“ Přistoupil nejmladší z měsíčků, oděn v modrožlutý kabátek se šosy a pravil: „Já měsíček Pískáček přicházím z jihu a nesu Ti jižanskou otevřenost a srdečnost. Přijmi, prosím, darem drobného slavíka.“ „Já měsíček Káda přicházím ze západu a naplňuji Tě energií, jakou by Ti nedala ani elektrárna Prunéřov. Dar, který Ti dám, je květina – fiala.“ „Já Třebač přicházím ze srdce země a nesu Ti horáckou pracovitost. Darem Ti předávám stéblo slámy." Jako poslední přistoupil velmi zanedbaný měsíček, který vypadal ze všech nejsmutněji. Přesto se nad dívku postavil, vztáhl ruce a pravil. "Já Mostík přicházím ze severu a přináším Ti uhelnou výdrž. Ať vytrváš hořet tak jako uhlí. Darem, prosím, přijmi látku, již jsem sám látal.“ Měsíčci se postavili vedle sebe a zazpívali dívence píseň. My měsíčci z pralesů, co úděl krutý unesů. My měsíčci radost chceme dát, chceme pro vás vyhrávat. Ať pijete čaj či grog, přejeme vám pěkný rok. My měsíčci vyhnaní, kterým libě vyzvání. Zvony zvučné po pralese, jejichž zvuk se silně nese. Život berem jako boj, přejeme vám naději a pokoj. Dívenka se měsíčkům uklonila, ještě jednou poděkovala, aniž by si všimla, že uplynula dlouhá doba a vůkol všude již pučelo jaro, se rozeběhla do lesa vstříc naději nových dní. Jistě si našla dobrého muže a šířila radost a pokoj kolem sebe. A co měsíčci? V poklidu udržovali oheň a sledovali postupný a potupný zánik rezervace založené loupežníky Jechem a Vaňkem, postupně také činili všichni větší či menší radost těm, kteří je navštívili. Foto: iDNES.cz, Facebook
Aktualita
31. prosince napsal gijos 4 komentáře
Číst dále

Pohodové Vánoce a úspěšný rok 2012

Vážení příznivci olomouckého hokeje, pomalu odchází starý rok 2011 a nastupuje jeho mladší bratr, rok 2012. Proto teď přišel ten správný čas, abychom Vám poděkovali za přízeň, kterou jste nám po celý uplynulý rok věnovali. Doufáme, že nám zůstanete věrni a budete nás i nadále podporovat. Společnými silami se nám snad povede pozvednout úroveň olomouckého hokeje. Jménem redakce Fan Zone a Fan Clubu HC Olomouc o.s. Vám chceme popřát krásné a pohodové Vánoce. Do nového roku přejeme pevné zdraví, štěstí a mnoho úspěchů v osobním životě. Třeba se už konečně dočkáme vyřešení problému, který nás všechny trápí, a to podoba zimního stadionu. Našich hráčů, ať se drží štěstěna v podobě zdravíčka. Nechť důstojně reprezentují královské město a nám fanouškům přináší jen samou radost, třeba postupem do finále.
Aktualita
23. prosince napsal Duklak 1 komentář
Číst dále

Ostuda! Výjezd do Hradce byl pro malý zájem zrušen

Na výjezd do Hradce Králové se nahlásilo pouhých 25 lidí, a proto byl výjezd zrušen. K vypravení autobusu bylo zapotřebí mít alespoň 35 zaplacených míst. Věrným fanouškům, kteří si výjezd zaplatili, se budou peníze vracet na domácích zápasech Mory, a to na stejném místě, kde si lístek do busu zakoupili. Nevypravení autobusu je ostudou klubu, fanklubu a všech lidí, kteří se o olomoucký hokej zajímají. Kohoutům patří v aktuální tabulce 2. místo, přesto si svými výkony nezasloužili větší podporu svých fanoušků. V sobotu s ní totiž přicestovalo do nedalekého Hradce Králové (cca 2 hodiny autem) jen 20 fanoušků (zaplať pánbůh za ně), kteří na poslední chvíli odcestovali auty. Cena autobusem pro člena fanklubu vycházela na 180 Kč, pro nečlena pak 230 Kč, což se pomalu vyplatí více než jízda autem. Hradec Králové, město v minulosti oblíbené olomouckými fanoušky. Možná si pamatujete, jaké prostředí v nedávných dobách panovalo, když přijel na královéhradecký stadion plný, mnohdy i přeplněný, autobus fanoušků Mory. Pokud nepotáhneme všichni společně za jeden provaz, tak příští akce dopadnou stejně. Říct si, že „oni“ pojedou a já zůstanu doma u on-line přenosů, umí každý. Ovšem ostuda je to nás všech, nikoliv pouze těch, kteří se pokoušejí pro vás něco zorganizovat. Foto: fan-zone.cz
Aktualita
11. října napsal Zaky 5 komentářů
Číst dále

Putování pralesem aneb první hokejová liga hlásí začátek nové sezóny

Začalo se stmívat. Z hloubi lesa se ozývaly podivné zvuky a syčení. Drobné děvče pomalu začínalo nabírat moldánky. „Nevím, kde jsem, bojím se a v noci mě tu jistě nečeká nic dobrého.“ Jen to dořekla, ozval se řev. Děvče se začalo potit hrůzou a přidalo do kroku. V tom náhle objevilo plechovou chaloupku. Vešlo dovnitř a hle, na 30 postýlek. „Začínám si připadat jako Sněhurka, ale naštěstí mám střechu nad hlavou a bezpečné bydlení.“ V okamžení se v chaloupce rozsvítilo a vešlo několik trpaslíků v čele s jejich kapitánem Mikelem. „Copak hledáš děvče tady, uprostřed pralesa?“ zeptal se Mikel. „Je to naozaj akési čudné.“ „Áno, áno kamarát. Tiež som prekvapený, čo hladá dievka tu v pralese,“ dali se do hovoru v neznámé řeči trpaslíci Rác a Kotvan. „Nevěděla jsem, že jsem v pralese,“ řekla dívka, „zabloudila jsem“. Mikelův zástupce Dopita se podrbal ve zbytcích vlasů a něco zašeptal Mikelovi. Ten se pousmál a řekl: „Dobrá, necháme tě tu přespat a ráno tě provedeme pralesem, ať vidíš, co tu s ním máme práce. Ale tady se bát nemusíš. Tento náš plechový dům je něco jako nedobytná pevnost. Tady na Tebe nikdo nemůže. Bránit nás dnes v noci budou zkušení hlídači Nedbálek, Lhotský a Ondrušek.“ Druhého dne ráno tak vyšli na průzkum pralesa. Hned nejblíže byla smrdutá jeskyně, před kterou šumělo bahenní jezírko. Slova se ujal trpaslík Řípa: „Tady je takové komické místo. Žije zde stvoření, které si říká drak, ale je to spíš taková nepodstatná ještěrka. Krom toho, že hrozně smrdí, tady v pralese vydrží vždy tak maximálně rok, než ji ostatní zvěř vyštípe zpátky do pralesa mnohem hlubšího.“ Brzy došla skupina k soutoku několika potoků. „Pozor, je to tady hodně podmáčené!“ pravil skřítek Haluza. „Jsou to takové naše pralesní Benátky. Chodí sem mláďata bílých tygrů.“ Prales houstnul a skupina se musela prosekávat křovím a liánami. Kapitán Mikel pravil děvčeti: „Asi ti tato cesta nepřipadá nejsnažší, ale je nejkratší. Vychytávali ji naši zkušení vychytávači Žigárdy a Kašík,“ přičemž ukázal na dva ze skupiny, kteří mačetami odráželi všechny větve a trnité šlahouny. „A čím se živíte, tady v pralese?“ zeptalo se děvče. „Někteří naši kamarádi jsou výborní střelci. Často něco uloví, třeba tady Kucharczyk nebo Pekr,“ odpověděl kapitán Mikel. Hlouček dorazil na palouk, na kterém stál z mechů seskupený úplný hrad. „Zdejší zvířata si tu hoví jako králové, je těžké tu něco ulovit. Tady se spíš bráníme proti nejrůznějším hadům,“ řekl Bartoň a ihned mrštně odrazil útok nenápadně se připlazující krajty. „Máš dobré boty?“ zeptal se během chůze dívky další z trpaslíků Staněk. „Půjdeme podél řeky.“ A věru, trpaslíci i s dívkou přešli most, kompletně vystavený z uhlí. „Ten se sem přemístil taky z daleko hlubšího pralesa. Neuměli tam přes něj přecházet, tak ho dali sem,“ řekl skřítek s podivným jménem Kucsera. Cesta pokračovala podél vody. V tom dal Mikel prst k ústům a skupinka zastavila. Na druhém břehu se ukázala pláž, na které se třely nejrůznější živočišné druhy. Slovo si vzal Kolouch: „Sem se chodí či plaví třít ti, co se třením množí. Proto se této pláži říká Tře beach. Ale koupat se tu moc nedá, těch živočichů je opravdu hodně a každou chvíli se nějaký zmatený druh může o tebe otřít a není to nic moc.“ Pár kroků za Tře beachí byl brod. „Jé,“ vykřikla dívka, „tady rostliny narostly tak, že při pohledu shora vypadají jako tvář Karla Havlíčka Borovského.“ Skřítek Janáček se trpce pousmál: „Proto se taky tomuto brodu říká Havlíčkův. Vloni přes něj nepřešla skupinka trpaslíků vedená kapitánem Brančíkem. Proto my jako jejich následovníci musíme nadále žít tady v pralese.“ Cesta pokračovala podél řeky až k jejímu Ústí. „Tady maximální opatrnost,“ upozornil Šlahař. „Je to nejnebezpečnější místo v pralese. Tady v Ústí řeky žijí lvi, vyloďují se vojáci a rostou plody trpké jako kyselý rosol. Nevím, jaká je v nich chemie, ale lepší je se tomuto místu vyhnout.“ Naši poutníci pokračovali pralesem po takzvané Medvědí cestě. „Medvědi bývají nevypočitatelní, ale nás je dost tak mají asi strach,“ zaplašil dívčiny obavy Selingr. „Ale nikdo neví, kde se tu berou,“ dodal. Došli na místo, kde pod nohama měli jen písek. „To jsem blázen, vždyť už tu ten písek dávno být neměl,“ kroutil hlavou nevěřícně trpaslík Pšurný, ještě vloni jeden z těch, co na písku stavěl své obydlí. Došli až k místu, kde se musí přísně mlčet. „Je to zákon pralesa,“ vysvětlil děvčeti kapitán Mikel. „Tady platí, že to, co je - líto mi říci - to si tu mám jen nechat projít hlavou. No a z toho - líto mi říci - vzniklo pralesní pojmenování Litoměřice.“ „Fuj, co to je za smrad?“ zeptala se náhle dívka zacpávajíc si nos, aby nemusela čichat. Kulhající skřítek Zbořil v mžiku odpověděl: „Sem chodí celý prales konat potřebu. Podle toho, že tu mají své pralesní kadibudky, se tomuto výměšišti říká, tuším, Kadáň. Ale rychle pryč, je tu opravdu smrad.“ Dívka znechucená předchozím výměšištěm náhle úplně chytila jiskru v oku a rozeběhla se k místu jak nachystanému pro svatbu. „Tady tak vejít do chomoutu,“ zasnila se při pohledu na úhledně vykácený prales, místo posázené květovím a různou další maškarádou, kterou prales poskytuje. „Neříkej dvakrát,“ obrátil se k ní Ministr, „je to past toto místo. Tady naše pralesní víly lákají do chomoutu piráty pod záminkou, že je z pralesa vysvobodí a namísto toho je kanibalsky sežerou a chudáci piráti končí jako výměšky v před chvílí projité Kadáni.“ „Poslední, co ti ukážeme, bude poloostrov na jihu, ve tvaru hlavy. Pralesní pouť tam vede přes mírné kopce, takzvanou Vysočinu,“ vysvětlil Horák. Po úmorném pachtění v odpoledním žáru tak došli s dívkou na poloostrov Jih-hlava. „Tady se naše cesty rozcházejí,“ řekl dívce kapitán Mikel. „Naši strejdové Tomajko a Fiala nás už volají do plechové chaloupky. Měj se pěkně a drž se! Teď už běž domů a mysli na nás. Jednoho dne se z pralesa chceme taky dostat.“ Stiskl si s dívkou ruku a ta odešla. Skřítky čeká rok plné práce s pralesem. Jako první musí zasypat aromaticky výrazné výměšky v Kadáni. Věřme, že tento rok v pralese naši skřítkové ujdou větší část cesty než vloni pod vedením starého kapitána Brančíka. Foto: fan-zone.cz, yELDa
Aktualita
13. září napsal gijos Žádný komentář
Číst dále