PŘIHLAS SE, KOMENTUJ, ZAPOJ SE!

PřihlásitNový účet

Kohout na dresech má být dominantní, myslí si Cartelli

13. listopadu napsal Zaky 4 komentáře

Redakce Fan Zone si pro vás připravila sérii zajímavých rozhovorů s osobnostmi olomouckého hokeje. A začínáme skutečně zostra! Jako první se pod palbou našich otázek totiž ocitl Mario Cartelli. Bývalý vynikající hokejista, reprezentant a olomoucký patriot, bez kterého by Mora jen těžko postoupila zpátky do extraligy. A samozřejmě také marketingový manažer, který si svou poctivou prací získal uznání jak od fanoušků, tak i od obchodních partnerů. Příjemné počtení!

Mario, vraťme se do roku 2014, kdy se Mora po 17 letech vrátila mezi hokejovou elitu. Měli jste už před sezónou od vedení deklarované, že klub chce opravdu postoupit? Nebo se to všechno začalo řešit až během baráže?
Deklarované to nebylo. Od začátku sezóny byl hlavní cíl postoupit co nejdál, ale nevytvářel se tlak na to, abychom postoupili do extraligy. Vše se začalo řešit až v baráži, kde jsme předváděli výbornou hru a sbírali body.

Každý zápas baráže psal svůj příběh. Např. s Kladnem jsme prohrávali v 5. minutě už 0:3, nakonec jsme to ale otočili. Kdy jste si vlastně začali říkat, že by to mohlo vyjít?
Paradoxně v Chomutově při první porážce. My starší jsme po zápase něco řekli v kabině a tým šel pak za tím. Co se řeklo, zůstane v kabině. Ale bylo to spíš ve smyslu, tak jsme si to zkusili a teď začneme hrát svoji hru. Hlavně se z těch mančaftů nepo… A je pravda, že každý zápas měl svůj příběh. Prostě ta sezóna se povedla po všech stránkách.

V čem byla největší síla týmu?
V jednotě, nasazení, odhodlání a formě. A to od kustoda přes všechny hráče až po trenéry. Byla to ta správná chemie.

V obraně jsi patřil s Kubou Bartoňem k těm nejzkušenějším, v útoku pak Pavel Selingr nebo Radim Kucharczyk. Kdo měl v kabině ale největší slovo? Jirka Dopita?
Ten nejvyšší – Jirka. Ne vážně. Samozřejmě že Jirka byl v té době s Petrem Fialou lodivod a my si občas něco k tomu řekli. Nedá se říct, kdo měl hlavní slovo. Prostě vše zapadalo tak, jak mělo.

Jak vzpomínáš na atmosféru a na fanoušky?
Z počátku sezóny chodilo, no nebylo plno. Přesto byli hodně slyšet. V play-off začalo chodit lidí víc. A v baráži? No to už asi každý víme, bylo plno a rachot. A co se dělo po postupu, to bylo něco úžasného. Asi každý sportovec chce zažívat přesně tyhle stavy vítězství, euforie, dosažení určité mety. A když je k tomu taková atmosféra… není co dodat. Jezdili i za námi na Kladno a do Chomutova. To smekám před nimi.

Mario Cartelli


Po sezóně jsi ukončil hokejovou kariéru a stal ses marketingovým manažerem. Co všechno bylo potřeba zajistit, aby se tady hrála extraliga?
Z mé pozice to bylo hlavně splnění podmínek pro BPA, tedy reklamní plochy. Co se týče vůbec možnosti hrát extraligu jako takovou, měl to na starosti Erik a musím říct, že ať se to někomu líbí nebo ne, udělal kus práce. Klobouček.

Povedlo se ti do klubu přivést desítky nových sponzorů. Bylo těžké tyto firmy přesvědčit, aby sponzorovali zrovna HC Olomouc?
Víte, bylo jich hodně, ale ne tolik, kolik jsem si přál. Navíc nebýt Martina, byla by sotva půlka. Spousta partnerů byla jeho, u spousty dalších mi otevřel dveře, kde již čistě záleželo na mně, jestli budou ochotni jít s námi do spolupráce. Samozřejmě že i Erik dotáhl partnery. Na mně bylo se o ně starat a jednat o nových smlouvách. Je pravda, že i mně se postupně začalo dařit kumulovat spoustu lidí, kteří byli ochotni přispívat na hokej. Byť třeba barterem, ale každý partner je důležitý, a tím se skládá mozaika silného zázemí. Ve druhé sezóně se mi dařilo obnovovat smlouvy a některé i navyšovat. Přitáhnout nové a plnění bylo vyšší než v té první. A bylo to si myslím znát na reklamních plochách, které se skoro zaplnily.

Zřejmě velkou školou byla právě spolupráce s Martinem Rakem…
Doteď si voláme a jsme v kontaktu. Je to můj kamarád a učitel, s kterým by se mi jednou líbilo spolupracovat. Ale člověk míní a život mění.

Pořádaly se různé akce pro fanoušky (společenský večer, fotbalový turnaj atd.), po městech visely plakáty, billboardy. Na co jsi nejvíce hrdý?
Ano, akcí bylo dost. Na druhou stranu, jak jít směrem k fanouškům, když oni chodili k nám? Nevím, na kterou bych měl být hrdý. Ať si každý fanoušek vybere sám, co se mu nejvíc vžilo do paměti. Já to dělal hlavně pro ně. Mně se líbilo vhazování buly nevidomým fanouškem. Přiznám se, že mi i slza ukápla. Byl to silný emoční zážitek. Žádost o ruku. Poté to proběhlo i myslím si v Pardubicích. Výstava v muzeu. Na tom jsem pracoval opravdu hodně dlouho. Zápas v retro dresech. Dětský den.
Společenský večer? To byla Martinova akce. Já byl divák. Samozřejmě jsem pracoval s ním, ale bez něj by to nikdy zřejmě nebylo. A teď se na to vzpomíná ve velkém. Uvidíme, jestli se najde příležitost, aby se tato akce opakovala.
A jsem hrdý také na to, že všichni lidi, kteří kolem mě pracovali, odvedli skvělou práci. Měli/mají hokej rádi a dělali to ze srdce. Klobouk dolů před nimi. Vy to nevidíte, ale jsou šikovní a pracovití, a to za pár šupů.

Co se ti naopak nepovedlo zrealizovat?
Stoprocentně dresy. Tam jsem zklamal, že jsem nedokázal prosadit svou vizi. Své návrhy. Proběhla lehká úprava písemného fontu a trochu design. Ale i tak je to děs a běs. A hlavně dle mého, kohout má být dominantní. Partneři by měli být jinde, byť jsou významní. Nepodařilo se mi získat některé partnery na svou stranu a udělat mantinel tak, aby pozadí reklam bylo čistě bílé a jejich loga v barvách. To by bylo moc hezké. Komunikoval jsem i na toto téma s BPA a ta myšlenka se nějak rozvíjela. Bohužel neúspěšně. Je to škoda.

Mario Cartelli


Jakmile se začalo šuškat, že končíš, přišlo se s tebou spontánně rozloučit více než sto fanoušků, což mluví za vše. Proč ses vlastně rozhodl skončit?
Bylo to mé osobní rozhodnutí. Nechci to rozvíjet. A za tu rozlučku ještě jednou děkuji. Byť ze začátku spolupráce s fanoušky nebyla nic moc, musím říct, že po dvou letech byla úplně jinde. Na jiné úrovni a vážím si jich.

Poté jsi také působil ve fotbalovém Frýdku-Místku…
Před tím v Eurohardu. Jeden z partnerů mě oslovil. Ta myšlenka mě oslovila, ale nedařilo se mi podle mých a ani jeho představ. Je to škoda, protože Vilda Bár je skvělý člověk a má kvalitní firmu. Staví haly na bázi ocelových nosných konstrukcí. Má svoji výrobu a zakládá si na kvalitě a preciznosti. A ano, pak jsem šel do Frýdku-Místku. Teď už jsem opět někde jinde.

Jaký máš názor na případnou rekonstrukci zimního stadionu? Potřebuje Olomouc multifunkční halu?
Tento problém je obsáhlejší, než jak se deklaruje. Je potřeba si uvědomit, že v olomouckém kraji je pouhých pět zimních stadionů. Tak když by započala obsáhlá rekonstrukce, kde by celý klub trénoval a hrál? Všichni víme, že střecha je v katastrofálním stavu. Ta by měla jít jako první, a to není akce na týden. Tak kde by trénovali, když plochy v jiných městech jsou plně vytížené. Když by se stavěla multifunkční aréna, to stejné. Možnost vybudovat prvně tréninkovou halu s určitou kapacitou, dostat výjimku ze svazu a pustit se, ať už do rozsáhlé rekonstrukce či stavby nové arény, by byla cesta. Město Olomouc nepotřebuje megalomanskou stavbu, ale aspoň upravenou velkou halu a hlavně tréninkovou. Hlad po hokeji neustává a zájemců je plno. A garantuji vám, že mít slušnou tréninkovou halu, dalo by se vymýšlet spoustu akcí a pořád by bylo plno. Ale celá tahle akce spolkne hodně peněz. Takže popravdě, jsem zvědav, jak nakonec tenhle předvolební humbuk dopadne. Přesto si přeji, aby zázemí nejen pro hokej bylo důstojné a stála tady hala, kde by si fanoušek mohl pohodlně vychutnat spoustu akcí, které by bylo ke zhlédnutí. Ať sportovní či společenské akce.

Nejméně poslední dva roky si nelze nevšimnout, že tribuny plecharény jsou hodně prořídlé, vyprodáno nebylo ani na play-off. Čím si to vysvětluješ?
To nevím. Na hokeji jsem nebyl tři roky, byť výsledky sleduji. Možná utichl ten boom po postupu. Ale je to možná taky tím, co na tom stadionu je. Jaké je občerstvení, zázemí, teplota a spousta jiných faktorů. Víte, chce to jít trochu kupředu, a ne jenom spoléhat na atmosféru stařičkého stadionu. I tam je potřeba stále se zdokonalovat, jako je to všude.

Když porovnáme marketing, komunikaci či propagaci s ostatními extraligovými kluby, tak to pořád vypadá, jako kdybychom hráli spíš první ligu. Jsou hlavním problémem jenom finance?
Těžká otázka, ale asi ano, a to ve smyslu vybudování organizační struktury klubu. Těch lidí je tam málo. Jsou tam od rána do večera (aspoň za mě to tak bylo) a stejně neuděláte vše, co byste rádi. Kumulovat funkce sice uspoří finance, ale projeví se to na výsledku. Nemůžete se přece starat o sociální sítě, jezdit za partnery vymýšlet akce, uspořádat je, obsloužit zápas a nevím co ještě v jedné osobě. Vám hrábne po nějaké době.

Asi každý fanoušek Mory by si přál tvůj návrat… Je to reálné?
To je od vás moc hezké, ale reálné to není. Pravda ale je, že mě to táhne zpět do sportu. Do hokeje. Dělal jsem ho celý život a pořád ho mám rád. Ale už jsem to zmínil, člověk míní a život mění.

sentinel001
1 měs
Mario byl super, ale abych se trošku zastal aktuálního marketingového složení.. vymýšlet můžete co chcete, ale vždycky ro musí ještě schválit šéf..
sentinel001
Talexa
1 měs
Super rozhovor, už se těším na další :-) Až teď (když můžu srovnávat) je vidět, co všechno Mario udělal a vymyslel.
V současné době tak nějak "zdechl pes". Přitom si myslím, že jde jen o to mít dobrý nápad. A jeho realizace nemusí vždy stát balík.
Talexa
Palecek.M
1 měs
fajn článek, ať se Mario daří, dík za všechno co jsi pro HCO udělal
Palecek.M
Duklak
1 měs
Pěkný článek. Mario je borec a pro klub a nás fanoušky se snažil dělat jak nejlépe mohl! Snažil se rozjet marketing, který byl v Olomouci v plenkách, a mít peníze na tuto práci, tak bychom se určitě přiblížili i top extraligovým týmům. Škoda, že po jeho odchodu tento nastavený trend ustal a na jeho práci nikdo nenavázal. Mariovi přeji, ať se mu v jeho další práci daří.
Duklak