VÍTÁME TĚ NA STRÁNKÁCH FANOUŠKŮ OLOMOUCKÉHO HOKEJE! PŘIDEJ SE K NÁM!

Zatímco Plecharéna tiše chátrala, objevují se již v roce 2005 náznaky, že by mohlo dojít ke změně. Existuje „Studie cílového stavu zimního stadionu v Olomouci“ (Stavoprojekt Olomouc, 07/2005), dokument „Multifunkční hala Olomouc – studie proveditelnosti (Stavoprojekt Olomouc, 04/2006) a také zpráva „Multifunkční hala Olomouc“ od firmy Ecological Consulting, a.s. (03/2007, posouzení projektu si objednal Stavoprojekt Olomouc).
V srpnu 2006 vydává ČTK zprávu „Olomouc chce přebudovat Zimní stadion na multifunkční halu“. Její text sděluje, co vše chce radnice vybudovat (lóže, salonky, prostory pro novináře, parkoviště, v malé hale tréninkovou plochu atd.), ale současně informuje, že zahájení investice brání nedořešené majetkoprávní vztahy u malé haly a také že radnice na uskutečnění projektu nemá peníze. Bude se snažit získat na akci dotace, případně finanční spoluúčast soukromého sektoru. V ideálním případě by měl být provoz malé haly zahájen v září 2009, velké haly a celého areálu potom v březnu 2011. V březnu 2009 se objevuje informace, že se radnice rozhodla snížit původně plánované náklady až o jednu miliardu, nicméně koncept multifunkční arény chce zachovat. Cena projektu by měla činit maximálně půl miliardy korun. V té době ale stále ještě není dořešena situace s vlastníky okolních pozemků a není tedy jasné, jestli projekt bude moci využít jen půdorys stávajícího zimního stadionu nebo i přilehlé okolí. Přestavbu stadionu na multifunkční arénu chce financovat město, ale s penězi z evropských fondů nepočítá. K mediálnímu průvanu došlo v březnu 2012, kdy olomoucká radnice ohlásila nové velkolepé plány na vybudování multifunkční haly. Byly představeny i vizualizace, díky kterým se nové hale začalo říkat Ledová kostka.   „Ledová kostka“ (vizualizace A2 Architekti s.r.o.) Dle uvažovaného projektu čekaly zimní stadion i jeho okolí velké změny (v plánu byla např. i stavba parkovacího domu). Představa olomoucké radnice byla taková, že město by na své náklady řešilo celou širší lokalitu (včetně dopravní infrastruktury a inženýrských sítí) a soukromý partner by se věnoval přestavbě haly. Ve stejné době ale jiný zástupce radnice připustil, že k dohodě se soukromým partnerem vůbec nemusí dojít. Nicméně média byla ujištěna, že rekonstrukce určitě bude – postaveno nebo alespoň rozestavěno mělo být do konce roku 2014. Později vyšlo najevo, že ve věci zamýšlené stavby nikdy nedošlo mezi politickými kluby na radnici ke shodě a celá věc opět na čas usnula. V dubnu 2013 projekt znovu „ožívá“ a zastupitelé města zvažují, co by bylo nejlepší. Rekonstrukce zimního stadionu nebo stavba na „zelené louce“ v lokalitě Pražská-východ? Navíc se objevuje i třetí možnost: v dubnu 2012 nabídla městu společnost Čolot své pozemky v areálu bývalých Moravských autoopraven (pozemky naproti místu, kde by mohla stát hala společnosti Redstone). Společnost nabídla urbanistickou studii s tím, že místo je na stavbu haly vhodné.   Haná aréna (Vizualizace: Projekční tým multifunkční Haná arény Olomouc) Jednatel společnosti Petr Látal návrh projektu poslal na magistrát, krajský úřad, politické strany a hokejový klub. Zastupitelé města měli o možných variantách (stavba či rekonstrukce) jednat v polovině prázdnin roku 2013. Na konci července se ovšem k žádnému posunu nedošlo - ze strany radnice přišlo jen „objevné“ sdělení, že je třeba vyřešit především ekonomickou otázku. V polovině prosince 2013 je stále ve věci Haná arény ticho po pěšině, radnice se k nabídce pozemků nevyjádřila. Objevila se jen informace, že ani na stavbu Haná arény město nemá peníze. Hlasování o proměně zimního stadionu bylo přesunuto z prosince 2013 na leden 2014; opět se přetřásá otázka financí. Město má obrovský dluh, peníze na stadion nejsou, a tudíž ani není vůle schválit rozsáhlou modernizaci zimního stadionu. Objevují se názory, že rekonstrukce nemusí být schválena a že může být toto břemeno přenecháno příštímu zastupitelstvu. O rok později to vypadá, že proměna zimního stadionu v Ledovou kostku již definitivně padla a město přichází s velmi skromnou vizí: investovat postupně maximálně 150 milionů do nezbytných oprav zimního stadionu – především střechy a zateplení obvodového pláště. V únoru 2018 dochází k zásadnímu posunu: město v tom roce konečně koupí za 86 milionů korun pozemky v okolí stadionu. Současně s touto informací se také objevuje zpráva, že vedení města rozhodnutí o generální opravě stadionu přenechá novému zastupitelstvu, které vzejde z podzimních voleb. Těsně před volbami hnutí ANO přichází s bombastickou informací, že se podařilo zajistit pro stavbu haly vládní podporu – tehdejší premiér slíbil uvolnit na projekt 800 milionů korun. V lednu 2019 nový primátor pouští do médií informace o oživeném projektu z roku 2012 („Ledové kostce“) a přichází se sdělením, že stav zimního stadionu dospěl do kritické fáze a je třeba zamezit dalšímu chátrání. Hovoří o různých aspektech stavby, vypočítává možnosti využití malé i velké haly. Nová olomoucká hala prý už figuruje v seznamu projektů zařazených do Národního investičního plánu. Podmínkou uskutečnění stavby je vícezdrojové financování - tedy účast státu, kraje a města. Pokud vše půjde dobře, stavební povolení by prý nová hala mohla získat v řádu měsíců. Rok se sešel s rokem, ale ve věci multifunkční haly nedošlo k žádnému posunu. Předně již krátce po volbách se ukázalo, že částka 800 milionů je pouze virtuální. Protože se nejedná o vládní projekt, nemůže vláda peníze na olomoucký projekt uvolnit a město bude muset žádat o dotace. Podle primátora o ně bude město žádat u nedávno založené Národní sportovní agentury. Ze strany agentury bylo potvrzeno, že olomoucká hala je součástí Národního investičního plánu a že zástupci města Olomouce s agenturou již několikrát jednali. Směrem k Národnímu investičnímu plánu se ale ozývají i kritické hlasy, které označují zmíněný plán spíše jako seznam přání, a ne koncepční dokument. Olomouc ale není jediné město, které touží po nové hale, takže v nejbližších letech půjde zřejmě o to, čí projekt bude nejlépe připraven. Kvůli nejasnému financování projektu multifunkční haly se v té době hovoří o tom, že hnutí ANO tlačí alespoň na stavbu nové malé haly.   Původní malá hala (foto: Tomáš Frait, MF Dnes) Primátor však ujišťuje, že město připravuje projektovou dokumentaci i na halu velkou. Někteří olomoučtí zastupitelé jsou však skeptičtí a přiklánějí se k opravám stávajícího zimního stadionu, případně ke stavbě malé haly. To by bylo reálné a odpovídalo by to možnostem města. V případě malé haly jsou v té době v jednání dva až tři soukromí investoři, kteří by se na projektu podíleli. Podle předpokládaného harmonogramu by malá hala mohla stát v roce 2022. Zástupci města zdůrazňují, že bez malé haly stejně práce na multifunkční hale začít nemohou. Ze strany opozice ale zní kritická slova, že stavba velké haly naráží na finanční neproveditelnost a celý projekt je nepřiměřeně nákladný.   Pokračování: Jak šel čas s olomouckým zimním stadionem, část třetí: Víceúčelová hala na Velkomoravské ulici

V neděli 25. ledna 1948 byl v Olomouci slavnostně uveden do provozu Zimní stadion. Prvního vylepšení se dočkal už dva roky po otevření – v roce 1950 byly zhotoveny dřevěné tribuny na sezení, pod nimi zázemí, toalety a bufet. Tyto úpravy ale byly na dlouhou poslední. O nutnosti zastřešení stadionu se opakovaně hovořilo, dokonce došlo i na sliby. Podle jednoho se mělo se stavbou střechy začít v roce 1958. Nakonec na uživatele Zimního stadionu pršelo a sněžilo ještě téměř 20 let.
Zimní stadion v roce 1950 (Foto: autor neznámý) V roce 1967 bylo kluziště konečně zastřešeno a v té době vznikla i druhá ledová plocha, která se později také dočkala střechy. V průběhu dalších roků začalo být jasné, že chátrající dřevěné tribuny už dlouho nevydrží. Uplynulo však ještě 10 let, než se stadion dočkal modernizace, která byla dokončena v roce 1980 a přinesla nové tribuny, zázemí pro diváky i sportovce a nové strojovny. Součástí rekonstrukce bylo také charakteristické plechové opláštění, díky kterému Zimní stadion později získal přezdívku Plecharéna.   Rekonstrukce koncem 70. let (Foto: autor neznámý) Na začátku devadesátých let se vlastníkem stadionu stal nově vzniklý klub HC Olomouc a Zimní stadion zažil svou prozatím největší slávu v podobě zisku titulu mistra České republiky v roce 1994. Následující roky už tak slavné nebyly: po povodni v roce 1997 byla licence na extraligu prodána a v roce 1999 postihl stejný osud i licenci na 1. ligu. Na Zimním stadionu se místo hokejistů nějaký čas proháněli prodavači koberců a v malé hale jim konkurovali prodejci automobilů. Tento stav trval celé dva roky. V roce 2001 byla zakoupena licence na 2. ligu a na Zimní stadion se opět vrátili hokejisté. O tři roky později se stadion ocitl ve dražbě. Městu se podařilo tehdy získat halu a pozemky pod ní, odkoupilo dokonce i pohledávky. Na jaře 2006 radnice splnila svůj slib a investovala do nové ledové plochy. Byly nainstalovány kompletní rozvody nového chlazení a vybetonována celá hrací plocha. Stavebních úprav se dočkaly i střídačky, trestné lavice a místa pro časoměřiče. Ledová plocha získala i nové mantinely s bezešvým plexisklem a hokejisté kvalitní led. Před sezónou 2009/2010 došlo k rekonstrukci hráčských kabin a sociálního zařízení, v létě 2010 se nových toalet dočkali diváci. Bylo také pořízeno pět set nových sedaček, které nahradily ty nejopotřebovanější. Město také investovalo do moderního turniketového systému. V létě 2011 bylo nutno opravit některá zařízení v havarijním stavu. Zrekonstruována tehdy byla kabina "A" mužstva a sociální zařízení u kabin mládeže. Další nutné opravy byly provedeny ve strojovně a pořízena byla také nová světelná tabule. V té době se v Olomouci již hrála 1. liga (postup z baráže v roce 2003) a klub se pohyboval na předních místech prvoligové tabulky. V roce 2014 se splnilo přání všech olomouckých fanoušků a HC Olomouc si v baráži vybojoval postup do extraligy. Paradoxem je, že těsně před tímto postupem velká část olomouckých zastupitelů hovořila o nutnosti hokej v Olomouci úplně utlumit, protože si město nemůže dovolit podporovat dva vrcholové sporty. Toto přání se ale po postupu hokejistů již neopakovalo – také proto, že Sigma v té době sestoupila do nižší ligy. Ještě v prosinci 2014 tehdejší náměstek primátora řekl, že je třeba na Zimním stadionu opravit střechu a zateplit zdi. Tyto práce podle něj město chtělo stihnout do konce roku 2017. Nic z toho ale realizováno nebylo. Jen v letech 2015 a 2016 bylo na stadionu vyměněno větší množství sedaček a opraveny sprchy a toalety v zázemí rolbařů. V roce 2019 byl zakoupen nový hlavní kompresor a v následujícím roce bylo nutno na Zimním stadionu vyměnit osvětlení. V létě 2021 potom konečně proběhla rekonstrukce celé střechy. Poslední investicí do nutného modernějšího vybavení byla výměna 16 let starých mantinelů za nové v červenci 2022. Elastické mantinely byly licenční podmínkou Českého Svazu ledního hokeje. Docela dlouho v Olomouci také chybí druhá ledová plocha, původní malá hala je nepoužitelná. Tento stav je omezující, olomoucká mládež (a nejen ona) další ledovou plochu zoufale postrádá. Olomoucký Zimní stadion má docela smůlu. Kdykoliv bylo třeba přistoupit k nějaké rekonstrukci, trvalo to velmi dlouho. Naslibováno toho bylo hodně, ale málokdy došlo k realizaci jakékoliv modernizace bezprostředně po vyřčení slibů. V posledních letech se většinou opravuje či rekonstruuje až ve chvíli, kdy je to nevyhnutelné.   Pokračování: Jak šel čas s olomouckým zimním stadionem, část druhá: Ledová kostka, Haná aréna   Zimní stadion dnes (Foto: ŠJů Wikimedia Commons)