PŘIHLAS SE, KOMENTUJ, ZAPOJ SE!

PřihlásitNový účet

Pohádka o 14 měsíčkách aneb nezavírejte nám hokejovou extraligu

31. prosince 2011 napsal gijos 4 komentáře

Byla noc. Foukal silný vítr a sněžilo. Vrcholky stromů se ohýbaly pod poryvy větru, přes pláně se valily návěje čerstvého sněhu nesené vichřicí. Promrzlé děvčátko v lehké sukni se propadalo do závějí, v tom najednou spatřilo malé mihotavé světýlko.

Světlo jí bylo stále blíž a bylo zřejmé, že se jedná o oheň. Dívku naplnila naděje. Zcela vyčerpaná došla k ohni, kolem něhož sedělo 14 starých vousatých mužů. Děvče se nezmohlo ani na pozdrav a únavou usnulo.

Ráno se vzbudila na loži z větví. Oheň nedaleko ní stále hořel a 14 starců stále sedělo kolem něj. „Buďte zdrávi dobří mužové, víte, macecha mě vyhnala do zimy a do mrazu. Šla jsem nazdařbůh a naštěstí našla vás. Kdo vlastně jste?“ zeptala se. „Nás nazývají čtrnácti měsíčky. Plesnivý dědek Vaněk nás spolu s dalšími buržoazními pány nechal tady v pralese a hodlají se zamknout v údolí do rezervace, kde nebudou nikoho zajímat. Bohužel. Ovšem my chceme nadále bojovat a přinášet radost.“

FOTO: iDNES.cz
„Ale měsíčků je přece 12. Jak to, že je vás o 2 víc?“ zajímalo dívku. „Jsme kouzelní měsíčci, ne ti tradiční. A protože vidíme, že jsi děvče čisté a dobré, každý z nás Ti přispěje svým darem.“

Nad dívku se postavil nejstatnější z měsíčků ve žlutém kabátě. „Já měsíc Slovánek přicházím ze severu a přináším Ti lví rychlost. Jako dar Ti věnuji svůj klobouček.“ Jako další nad ni vztáhl ruku jednooký měsíček v černém hávu. „Já měsíc Picaroon přicházím také ze severu a přináším Ti kuráž, s jakou bojovali na dalekých mořích dávní piráti. Mým darem je hruška.“

V červeném kabátě přistoupil další. „Já měsíček Olin přicházím z východu, z kraje polí a nesu Ti kohoutí hrdost, s jakou vítají nový den. Mým darem je čerstvá řípa.“ „Já měsíček Duklan přicházím ze srdce země a věnuji Ti vojenskou přesnost. Do vínku přidávám ti kolekci domin.“

Jako pátý přistoupil měsíček v modrém svetru. „Já měsíček Jizrael přicházím z východu a věnuji Ti klidnost, s jakou proplouvají gondoly městem Benátky. Jako dar je drobná skořepa.“ „Já měsíček Královák přicházím rovněž z východu a věnuji Ti nezdolnost, s jakou odolávaly středověké hrady všem protivenstvím. Přijmi můj dar, kterým je tento živý čáp.“ „To já, měsíček Brodský, přicházím ze středu země a věnuji Ti drzost, jakou má každý rebel. Dobrou drzost, která neurazí a naopak nenechá na sebe plivat. Mým darem Tobě je taktéž živý tvor – sova.“

FOTO: Facebook
„Já měsíček Šupák přicházím ze severovýchodu a nesu Ti dračí zápal. Buď stále zapálená pro dobro. Jako dar Ti věnuji dřevěnou sošku sedláka.“ Přistoupil další z měsíčků. „Já Litamír přicházím ze severu a věnuji Ti odhodlanost kališníků. Přijmi ode mne, prosím, darem malý kříž.“ „Já měsíček Berka přicházím ze západu a přináším Ti medvědí sílu. Podaruji tě na památku dalším zvířetem, drobným vlčkem.“

Po prvních deseti měsíčkách byla chvíle ticha. Dívenka nestačila děkovat. „Dobří měsíčkové, jak já se vám jenom odvděčím?“ „To ještě není vše, řekl nejstarší z měsíčků. Přistupte vy zbývající!“

Přistoupil nejmladší z měsíčků, oděn v modrožlutý kabátek se šosy a pravil: „Já měsíček Pískáček přicházím z jihu a nesu Ti jižanskou otevřenost a srdečnost. Přijmi, prosím, darem drobného slavíka.“ „Já měsíček Káda přicházím ze západu a naplňuji Tě energií, jakou by Ti nedala ani elektrárna Prunéřov. Dar, který Ti dám, je květina – fiala.“

Já Třebač přicházím ze srdce země a nesu Ti horáckou pracovitost. Darem Ti předávám stéblo slámy." Jako poslední přistoupil velmi zanedbaný měsíček, který vypadal ze všech nejsmutněji. Přesto se nad dívku postavil, vztáhl ruce a pravil. "Já Mostík přicházím ze severu a přináším Ti uhelnou výdrž. Ať vytrváš hořet tak jako uhlí. Darem, prosím, přijmi látku, již jsem sám látal.“

FOTO: iDNES.cz
Měsíčci se postavili vedle sebe a zazpívali dívence píseň.

My měsíčci z pralesů,
co úděl krutý unesů.
My měsíčci radost chceme dát,
chceme pro vás vyhrávat.
Ať pijete čaj či grog,
přejeme vám pěkný rok.

My měsíčci vyhnaní,
kterým libě vyzvání.
Zvony zvučné po pralese,
jejichž zvuk se silně nese.
Život berem jako boj,
přejeme vám naději a pokoj.

Dívenka se měsíčkům uklonila, ještě jednou poděkovala, aniž by si všimla, že uplynula dlouhá doba a vůkol všude již pučelo jaro, se rozeběhla do lesa vstříc naději nových dní. Jistě si našla dobrého muže a šířila radost a pokoj kolem sebe.

A co měsíčci? V poklidu udržovali oheň a sledovali postupný a potupný zánik rezervace založené loupežníky Jechem a Vaňkem, postupně také činili všichni větší či menší radost těm, kteří je navštívili.

Foto: iDNES.cz, Facebook

Pepy
9 let
:-)) .. tenhle smajl tam měl být
Pepy
Pepy
9 let
Tak to je super:-D
Pepy
OTTO
9 let
Dost dobrý. Je vidět, že my Češi se neztratíme ! Musíme vše brát s nadhledem.
OTTO
jitulka1970
9 let
klobouk dolů před tím človíčkem, který to napsal!!! je to bomba a navíc to sedí jak pr..l do ha..lu!!!! smekám a přeji krásný nový rok se spoustou krásných origoš nápadů..... Jíťa /HS Třebíč:-)
jitulka1970