Konec sezóny 2010/2011 aneb funus komisaře Morky
S koncem chladného února toho roku dorazila do města zlá zpráva. Rebelové z Vysočiny nadělali četě komisaře Morky ze života dokonalé peklo a sám komisař v bojích padl. Již od začátku bojů jej zachvátila úkladná nemoc. Byl na umření již po třech menších bitvách, pak se ale jeho četa zvedla, zejména africký vysloužilec, jediný černý bojovník v jeho komandu a Morka i díky tomu pomalu přicházel k sobě. Poslední bitvu na Vysočině, ale již nepřežil. Sedm střel mířených do jeho srdce a spánků definitivně ukončilo jeho život.
Morkův poručník seržant Erik vešel do plechové kanceláře svého zesnulého nadřízeného. Z očí mu tekly slzy proudem a přemýšlel, kde on sám udělal chybu. Bylo přeci jeho úkolem zajistit dostatečný počet četníků, aby v kraji vládl pořádek a namísto toho jeho město lehlo popelem, dětského hrdinu Krakonoše po smrti Trautenberka zahubila vojenská jednotka severských legií, piráti vyloupili Mechové království a vzácné hnízdiště Orlů zplundrovali vysloužilci z bojů o Dukelský průsmyk.
Kdoví, třeba i sám policejní prezident bdící nad prací četníků se dá do služby vlastní četě, třeba si vzpomenou naši někdejší nejlepší muži, kteří dnes bojují v žoldácké legii Holešovických. Třeba i někdo z našich mladých bude moct zařadit se k nám, každopádně sotva, co Morkův syn vyroste, bude v kraji opět pořádek.
Nesmutněme, vždyť pořád ještě žijeme!