Rozlučka s hráči
Již ve středu (19.3.) dostává jeden z mladých fanoušků MORY nápad, že se půjdem na pátečním tréninku rozloučit s hráči a poděkovat za úspěšnou sezónu. Vše ovšem ještě nebylo jisté. Olomouc hrála ve čtvrtek šestý semifinálový zápas ,a i když jsme doufali, zázrak se nekonal.
V pátek dáváme sraz v 10:15 u zimáku. Scházíme se v počtu asi 20 mladých fans ( kdyby byl víkend tak by se nás sešlo jistě víc ), všichni v klubových dresech, šálách, čepicích a s několika vlajkami. Přesunujeme se na tribunu za střídačku domácích. Celý stadion zeje prázdnotou. Probíhá pár společných fotek fans. Poté všichni seskakujeme a jdem na střídačku MORY. První vychází Dalibor Sedlář, který netradičně nemá gólmanskou výzbroj, ale nastupuje jako normální hráč. Po něm přišel na led Kuba Čuřík. Po chvíli se na ledě objevuje asi 15 hráčů a 2 "gólmani". Na jedné straně Peťa Přecechtěl a na straně druhé Honza Švrček. Štefan Žigárdy si zkoušel s ostatními hráči trestná střílení, při kterých byli všichni povzbuzování fanoušky ze střídačky. S něma si nejvíce užíval při nájezdech Kuba Bartoň, když při každém nájedzu projel i s pukem kolem střídačky, plácl s fans, vstřelil branku, jel zpět kolem fans a opět si plácl. Poté šli na led i fanoušci, kteří si půjčili hokejky, helmy, lapačky a zkoušeli si, jaké to je být hokejstou. Párkrát se svezli po ledě jak hráči MORY když zvítězí. Pak ještě Žigy nabádá ostatní k soutěži, kdo nejrychleji projede od modré k modré po holé pr**ly. Nikdo ovšem neměl odvahu, resp. koule jak říká Štefan. Nakonec losujem spolu s hráči kdo sklidí puky.
Ze stadionu odcházíme všichni spolu, dresy necháváme na sobě a až k Náměstí Hrdinů skadnujeme různé pokřiky. Bylo to na dlouhou dobu naposledy. Pak už se rozcházíme a každý jde svou cestou.