Z Havlíčkova Brodu vezeme zasloužené dva body

Tento výjezd nakonec rozhodně nebyl nudný, ale vraťme se však úplně na začátek. Ve středu na zápase s Berounem to vypadalo, že budeme muset kvůli nízkému zájmu lidí další výjezd na Vysočinu, tentokrát do Havlíčkova Brodu, zrušit. Rozhodli jsme se, že to riskneme, což se nám přece jen vyplatilo. V autobuse totiž cestuje 34 dobře naladěných fanoušků. Nálada v busu je opravdu výborná, jelikož zásoby alkoholu tečou proudem. Svůj velký comeback zažívá náš bavič Koci. S tímto naším miláčkem není rozhodně nuda, což většina z nás moc dobře ví . Po dlouhé době řešíme věci, na které se zapomínalo a nebyl na ně čas (vlajky, chorea, fandění na zimáku, atd.). Cesta ubíhá opravdu rychle. Po jedné z povinných zastávek se schyluje k další nepříjemnosti, jelikož nás opět zlobí autobus. Tentokrát ovšem máme štěstí a situace, která nastává maximálně jednou za 10 let, se neopakuje . Takže pokračujeme neohroženě dále v cestě vstříc dalším hokejovým zážitkům. Do Havlíčkova Brodu přijíždíme asi 30 minut před utkáním.

Zápas nám začíná. Na začátku utkání opět roztahujeme sektorovou vlajku. V sektoru hostí fandí 40 fanoušků z Olomouce. Domácí kotel čítá kolem 60 hlav, když nepočítáme vedle stojící a zároveň mlčící většinu. Po hokejové stránce jsou domácí o něco lepší. Po zásluze se po krásné kombinační akci ujímají vedení v utkání. Naši se snaží, přesto to k vytouženému gólu nestačí. O přestávce se naši 2 fanoušci zúčastňují přestávkové soutěže, ve které zklamali, protože jejich trefy byly hodně nepřesné . V médiích v posledních dnech proběhla aféra, která se zabývala nálepkami, které zesměšňují svého odvěkého soka – Duklu Jihlava. Tyto nálepky zamířily o přestávce i mezi olomoucké fans a budou určitě k vidění i na stadionu v Olomouci .

Druhá třetina probíhá ve znamení pěkného hokeje, kdy jedna akce střídá druhou. Oba brankáři se však činí. Musíme pochválit Martina Pruska, jenž po dlouhé herní pauze chytá znamenitě. Pan Vampola nás jako již tradičně řeže, jak jen to jde. Během utkání hrajeme dost často v oslabení. Ve třetí třetině náš výkon graduje. Dostáváme domácí pod tlak, vytváříme si dostatek brankových šancí. Po hrubé chybě domácí obrany skóruje Martin Vyrůbalík, což nás dostává do varu. Ženeme naše chlapce dopředu, ale další branku v základní hrací době již bohužel nepřidáváme. V prodloužení máme více ze hry, a tak po zásluze míří 2 body na Hanou, o které se zaslouží Matěj Pekr. Po zápase hráčům děkujeme tradičními pokřiky, čímž naše děkovačka rozhodně dnes nekončí .

Po zápase se dějí věci pro nás nevídané. Zapalujeme bengálské ohně, tančíme brazilské tance, zpíváme chorály a Koci dělá striptýz . Mezitím přichází první hráči k autobusu. Vyvoláváme jejich jména a děkujeme jim za předvedený výkon. Náš oblíbenec Kuba Bartoň rozdává podpisy, probíhá focení. Velmi nás potěšilo, že nám za všechny hráče poděkoval. Netrpělivě čekáme na jednoho z posledních hráčů - Radima Tesaříka. Začíná se ozývat pokřik: „Tesile vylez!!!“ Tesil opravdu vyšel, poté se však děly věci, nad kterými zůstává rozum stát!

Pokračování někdy příště...