UŽIJ SI ČLÁNKY!

První červencový den jsme si oblíbili, poněvadž přesně ve stejný den jako loni se konal 2. ročník fotbalového turnaje v malé kopané Fan Clubu HCO o.s., a to na umělé trávě ve Slavoníně. Minulý rok jsme nasadili pomyslnou laťku opravdu vysoko, proto bylo velice obtížné se jí alespoň vyrovnat. Jestli se nám to podařilo, posuďte milí účastníci sami. Na tomto webu jsme Vás informovali, že se chystá na turnaj překvapení. Prozradíme, že se jednalo o rozlučku s Richardem Brančíkem, který po konci sezóny 2010/2011 odešel z týmu Mory. Richard se nám nakonec 14 dní před turnajem omluvil s tím, že je v té době na dovolené. S Richardem jsme měli smělé plány, proto nás jeho neúčast mrzela. Do turnaje se nám přihlásilo celkem 6 týmů, z nichž dva tvořili hokejisté Mory. Museli jsme tedy zrušit kvalifikaci a posunout začátek turnaje na 16:00. Zápasy se hrály 2krát 10 minut, a to v počtu 4 plus brankář. Počasí během celého dne nebylo optimální, nakonec jsme byli spokojeni, že alespoň nepršelo. Stadionem tedy znělo: „Počasí nám přeje, Kuba Bartoň se směje!“ Skupinu A jasně ovládli Fans of Slavonín, kteří měli největší problémy hned v prvním zápase s týmem Elektro Otáhal "B". Rozdílovou branku totiž vstřelil Zdeněk Mikuš až v poslední minutě. V dalším utkání si mladší hráči Mory do tabulky připsali tři body, protože si dokázali poradit s Elektro Otáhal "B", přičemž vítězný gól vsítil v 17. minutě Radim Haas. Poslední zápas vyhráli Fans of Slavonín, kteří přehráli mladší hráče Mory. Mužstvo Mora 1 Elektro Otáhal "B" Fans of Slavonín Body Skóre Pořadí Mora 1 - 3:1 1:3 3 4:4 2. Elektro Otáhal "B" 1:3 - 2:3 0 3:6 3. Fans of Slavonín 3:1 3:2 - 6 6:3 1. Úvodní zápas skupiny B zaskočil všechny přítomné, jelikož v něm prohráli starší hráči Mory s Dynamem Bystrovany. O senzaci se postaral Zdeněk Pitner. Starší hráči Mory si chtěli spravit chuť, což odnesli Kohouti Olomouc, které porazili 8:2, což bylo nejvyšší vítězství celého turnaje. Bylo jasně vidět, že Kohouti se viděli na hřišti poprvé v životě, tudíž jejich šance na úspěch byly mizivé. Kohouti však zabrali v zápase s Dynamem, se kterým dokázali držet krok, a tak jsme se v zápase branky nedočkali. Dynamu však jeden bod ze zápasu s Kohouty stačil k vítězství ve skupině B. Mužstvo Mora 2 Dynamo Bystrovany Kohouti Olomouc Body Skóre Pořadí Mora 2 - 0:1 8:2 3 8:3 2. Dynamo Bystrovany 1:0 - 0:0 4 1:0 1. Kohouti Olomouc 2:8 0:0 - 1 2:8 3. Své kamarády a spoluhráče přišel podpořit Milan Ministr, Štefan Žigárdy, Jiří Řípa, Jan Mikel a Tomáš Zbořil. Dorazili také mistři světa v in-line hokeji Dalibor Sedlář a Jakub Čuřík. Na semifinálová utkání zavítal mezi nás i Jiří Dopita, který měl podle Petra Haluzy ještě relaxovat na dovolené. Následovaly semifinálové bitvy, které přinesly parádní podívanou. Nejprve Fans of Slavonín díky trefě Robina Peřiny zdolali starší hráče Mory, poté mladší hráči Mory porazili Dynamo Bystrovany, a to až po samostatných nájezdech. Rozhodující nájezd vstřelil novic ze Zlína Jakub Musil, který rozpoutal spontánní radost hráčů Mory. Zápas Soupeři Výsledek zápas o 5. místo Kohouti Olomouc - Elektro Otáhal "B" 0:3 (0:0) 1. semifinále Fans of Slavonín - Mora 2 1:0 (0:0) 2. semifinále Dynamo Bystrovany - Mora 1 1:2 po nájezdech (1:0) zápas o 3. místo Dynamo Bystrovany - Mora 2 5:0 - kontumace finále Fans of Slavonín - Mora 1 1:0 (0:0) Konečné 5. místo obsadil tým Elektra Otáhal "B", který zvítězil nad Kohouty Olomouc 3:0. Zápas o 3. místo byl kontumován ve prospěch Dynama Bystrovany, protože starší hráči Mory k zápasu nenastoupili. Velké finále o Putovní pohár Fan Clubu HC Olomouc o.s. ukázalo sílu obou mužstev. Část týmu Fans of Slavonín zúročila své zkušenosti z loňského turnaje, v němž hrála za mužstvo Bouračů. Jejich vítězný gól padl v poslední minutě, a to z kopačky Zdeňka Mikuše, nejlepšího střelce turnaje. Všechna družstva byla po zásluze odměněna pivy Radegast. Třetí družstvo obdrželo minidresy HC Olomouc, druhý tým získal šampus a věcný dar. Vítěz turnaje dostal šály HC Olomouc a Putovní pohár Fan Clubu HC Olomouc o.s., který je vystaven v hospodě Na Hřišti. Pořadí Tým 1. Fans of Slavonín 2. Mora 1 (mladší hráči) 3. Dynamo Bystrovany 4. Mora 2 (starší hráči) 5. Elektro Otáhal "B" 6. Kohouti Olomouc Nejlepším střelcem turnaje v malé kopané se stal Zdeněk Mikuš (Fans of Slavonín), jemuž se podařilo vsítit čtyři góly. Jan Hebelka (Dynamo Bystrovany) byl vyhlášen nejužitečnějším brankářem. Oba dostali lahodný mok. Zápasy se odehrály v duchu fair play, jedinou nepříjemností bylo menší zranění Ralina. Rozhodčí Laďa Stryk udělil jedinou žlutou kartu turnaje, a to Zdeňku Mikušovi "za nemístné poznámky". Fanoušci měli jedinečnou možnost si popovídat s hráči, čehož maximálně využil Arnošt, který půl hodiny bavil Honzu Tomajka. Honza se musel o své neopakovatelné dojmy podělit s trenérem Fialou. Věříme, že se v příštím roce opět všichni sejdeme ve Slavoníně, tentokrát však již u třetího ročníku. Děkujeme všem, kteří se aktivně zúčastnili, anebo si přišli zpříjemnit páteční odpoledne. Sestavy mužstev: Mora 1: Radim Haas, Oldřich Heža, Hynek Kůdela, Jakub Lehečka, Jakub Musil, Matěj Pekr a Roman Rác. Elektro Otáhal "B": Břetislav Balcárek, Mojmír Hloušek, Jakub Lang, Bronislav Macharáček, Michal Matoušek, Tomáš Mádr, Petr Osina a Josef Silný. Fans of Slavonín: Martin Kloboučník, Jan Korol, Zdeněk Mikuš, Robin Peřina, František Suchánek, Petr Suchánek, Jiří Šrom a Martin Zabák. Mora 2: Jakub Bartoň, Petr Haluza, Martin Janáček, Radim Kucharczyk, Alexandr Lhotský, Michal Nedbálek, Jiří Ondrušek a Robin Staněk. Dynamo Bystrovany: David Bronec, Jan Hebelka, Martin Kohl, Tomáš Marhons, Martin Mikuláš, David Oláh, Zdeněk Pitner a Jiří Pleska. Kohouti Olomouc: Tomáš Daniel, Jan Dvořák, Jakub Fantal, Petr Holouš, Adam Sekanina, Libor Unzeitig a Václav Vogl. Statistika střelců: Jméno střelce Tým Počet branek Pořadí Zdeněk Mikuš Fans of Slavonín 4 1 Martin Janáček Mora 2 2 2-7 Alexandr Lhotský Mora 2 2 2-7 Jakub Musil Mora 1 2 2-7 Jiří Ondrušek Mora 2 2 2-7 Roman Rác Mora 2 2 2-7 Petr Suchánek Fans of Slavonín 2 2-7 Břetislav Balcárek Elektro Otáhal "B" 1 8-23 Jan Dvořák Kohouti Olomouc 1 8-23 Radim Haas Mora 1 1 8-23 Petr Haluza Mora 2 1 8-23 Mojmír Hloušek Elektro Otáhal "B" 1 8-23 Martin Kohl Dynamo Bystrovany 1 8-23 Hynek Kůdela Mora 1 1 8-23 Jakub Lang Elektro Otáhal "B" 1 8-23 Michal Matoušek Elektro Otáhal "B" 1 8-23 Tomáš Mádr Elektro Otáhal "B" 1 8-23 Petr Osina Elektro Otáhal "B" 1 8-23 Robin Peřina Fans of Slavonín 1 8-23 Zdeněk Pitner Dynamo Bystrovany 1 8-23 Adam Sekanina Kohouti Olomouc 1 8-23 Robin Staněk Mora 2 1 8-23 Jiří Šrom Fans of Slavonín 1 8-23 Ze samostatných nájezdů se započítával pouze vítězný gól. Foto: Regionsport.cz, Ondřej Kubát

O turnaji hokejových fanoušků, pořádaný domácím Přerovem, jsme věděli již delší dobu. Zprvu se zdálo, že o turnaj bude velký zájem, avšak opak byl pravdou. Někteří nám svou účast potvrdili, jiní přislíbili, ale bohužel i kvůli kolizi se zápasem české reprezentace s Ruskem nakonec nedorazili. Chtěli bychom poděkovat panu Podlahovi za to, že nám zapůjčil některé hokejky. Dále bychom chtěli také poděkovat fanouškům, kteří dorazili a zároveň reprezentovali olomoucký fanklub. Do Přerova jsme vyrazili v neděli v ranních hodinách, a to auty a vlakem. Před zahájením turnaje jsme se dozvěděli, že nepřijedou fanoušci Břeclavi. Turnaj změnil tedy svůj harmonogram, což se pro nás nakonec stalo nevýhodou. Pokud bychom hráli systémem každý s každým, tak bychom celý turnaj vyhráli. Nutno podotknout, že olomoucký fanklub reprezentovali mladí fanoušci, doplněni o 3 zkušenější fandy. Vyzdvihli bychom výbornou organizovanou hru našeho mladého týmu, také jeho bojovnost a schopnost se férově porovnat s mnohem staršími a zkušenějšími hráči, hlavně z týmu Hodonína. Tým Hodonína byl totiž zajímavě složený, a to především hokejbalovými hráči. Bylo jasně vidět, že chtěli turnaj za každou cenu vyhrát. Vítězství s Hodonínem v základní části je pro náš tým velkým úspěchem. Před snahou domácího Přerova musíme smeknout, protože organizace takové akce není nic lehkého, proto jim za to patří velký dík. Zápasy se hrály 3 x 15 minut hrubého času. Zápasy v základní skupině: Přerov – Zlín 1:10 (0:3, 0:4, 1:3) Přerovští hned od začátku utkání Ševcům nestačili. Zlín se v zápase jevil ve velmi dobré formě, kterou umocnil v poslední sekundě utkání, když vstřelil domácím, Meofans, potupný desátý gól. Hodonín – Olomouc 1:3 (0:2, 0:0, 1:1) Hodonínští se s námi od úvodu nemazlili, což nejvíce pocítil Jerry, který inkasoval několik seker do rukou, po nichž musel opustit plochu na ošetřovnu. V první třetině jsme se dostali do dvoubrankového vedení, které jsme zkušeně drželi i v třetině následující. Ve třetí třetině nejprve Drtiči šťastně snížili, ovšem bylo jim to málo platné, jelikož svůj hattrick dokonal Fibra, čímž nám zajistil první body v turnaji. Hodonín předváděl tvrdou a místy nečistou hru, s čímž se naše mladé družstvo dokázalo bezvadně vyrovnat. Góly Mory: 3 Fibra. Zlín – Olomouc 0:3 (0:1, 0:2, 0:0) První třetinu jsme těsně vyhráli. Ve druhé třetině jsme zapnuli vyšší rychlostní stupeň, čímž jsme utekli HFC Zlín na rozdíl tří gólů. Oba týmy předváděly pohledný hokejbal, který se musel líbit. Utkání bylo vedeno v duchu fair play, i když Pepa nešťastně došlápl, a proto celý turnaj musel odehrát se zraněním. Utkání se dohrávalo v pokojném tempu. Zaujala nás jen pumelenice Slávka od modré, která skončila jen na břevně domácí svatyně. Góly Mory: Fibra, Dan, Přeca. Hodonín – Přerov 3:1 (1:0, 2:1, 0:0) V zápase se opravdu jiskřilo. Bylo vidět, že tyto fanouškovské tábory se moc dobře znají ze zápasů 2. ligy. Utkání bylo vyhrocené a provázené mnoha ostrými zákroky. Meo utržilo další porážku, Drtiči se poprvé zaslouženě radovali z výhry. Zlín – Hodonín 2:5 (0:1, 1:2, 1:2) Fandili jsme Zlínu, protože jsme se nechtěli utkat s Drtiči. Zlínští byli herně lepší, avšak proměňování šancí bylo z jejich strany žalostné. Přerov – Olomouc 1:7 (0:0, 0:2, 1:5) O všem již bylo rozhodnuto předem, proto jsme mohli v první třetině zhlédnout poklidný hokejbal, který skončil bez branek. V zápase šlo snad jen o prestiž. Domácí staří pardáli opět ke konci nestačili. Po chybě Zoraváka vstřelili alespoň čestný gól. Góly Mory: Sheppard, Jerry, Urby, Čep, Fibra, Spěva, Přeca. Zápas o třetí místo: Zlín – Přerov 8:1 (4:1, 4:0, -) Ševci prokázali své kvality a jasně Meo po dvou třetinách porazili. Po domluvě obou mužstev se třetí třetina neodehrála, jelikož by opět hrozila dvojciferná porážka pro přerovský tým. Finále: Olomouc – Hodonín 2:4 (2:0, 0:1, 0:3) Dlouho očekávané finále nastalo. Z tohoto soupeře jsme měli velké obavy, ale nebáli jsme se jeho hry, nýbrž jeho nečistých zákroků. Začátek utkání byl v naší režii, soupeře jsme přehráli a zásluhou Fibry, našeho nejlepšího hráče turnaje, jsme se ujali dvoubrankového vedení. Bohužel po první třetině musel Fibra odejít, což se projevilo na hře první úderné lajny a ovlivnilo asi celý zápas. Drtiči nezklamali, tentokrát však ještě více přitvrdili, což málem odnesl náš nejmenší hráč Urby, kterého pověstná hodonínská 40 srazila nešetrně na mantinel. V tuto chvíli se začala zajímavě měnit pravidla hry. Původně se hrálo na hrubý čas, jenže od druhé třetiny se začal čas prapodivně zastavovat. Zápas gradoval. Jiskřilo to i mezi lavičkami. Ostrými zákroky a slovními výpady se podařilo Drtičům naše mladé mužstvo vyvést z míry, a tím i třemi góly obrátit vývoj utkání. Co se týče rozhodčích, tak musíme pochválit jen Skopiho, který se snažil pískat rovinu, což se o druhém rozhodčím říci rozhodně nedalo. Z Přerova si tak odvážíme pohár za druhé místo a věcné ceny. Góly Mory: 2 Fibra. Sestava Mory: ZORAvak, Gloci, Přema, Dan, David, Čep, Urby, Jerry, Přeca, Sheppard, Fibra, Spěva, Zonič, Pepa a Slávek88 (kapitán). Vedoucí mužstva: OTTO a Duklák. Foto: fan-zone.cz

Očekávaný den, na který jsme se již několik měsíců těšili, nadešel. Scházíme se na obvyklém místě, parkoviště u Billy, v časných ranních hodinách. Na sobě máme naše klubové, nebo reprezentační barvy. Autobus přijíždí o chvíli později, tudíž využíváme čas a pořizujeme první fotky. V 8:20 vyrážíme. Po cestě zastavujeme v Olšanech u Prostějova, kde nabíráme poslední účastníky výjezdu, čímž se náš počet ustálil na 47 fans. Úvodem si řekneme organizační záležitosti a rozdáváme vstupenky na dvojzápas. Hned na kraji cesty nás čeká první nepříjemná záležitost, jelikož nás zastavuje dopravní policie . Zprvu to s námi vypadá opravdu špatně, protože řidič nemůže nalézt technický průkaz od autobusu. Policista Jardu nabádá k rychlejším činnostem, aby naši početnou výpravu zbytečně nezdržoval . Policii se snažíme vysvětlit, že nejsme žádní recidivisté, nýbrž fanoušci, kteří spěchají na MS v ledním hokeji . Policista to po 15 minutách pochopil, navíc Jarda nalezl techničák, a proto můžeme pokračovat v cestě dál. Během cesty dáváme naposledy fanouškům podepisovat petici za rekonstrukci či vybudování nového zimního stadionu. Ve vědomostní soutěži týkající se hokeje soutěžíme o ceny, a to o několik kusů šal, nálepek a kalendář. Nálada v busu se zlepšuje díky vypitým tekutinám, které se projevují především na Houzovi . Fanaticky startuje mexické vlny, čímž vylepšuje atmosféru v busu. Nastává první zastávka, kde vytahujeme vlajku, FANS OLOMOUC, kterou jsme si při této příležitosti nově pořídili a děláme společné foto (několik jedinců na něm chybí ). Pokračujeme směrem k hranicím. Mezitím si vsázíme na přesný výsledek zápasu a prvního střelce utkání, Česká republika versus Lotyšsko. Za chvíli už stojíme na hranicích. Obrovské překvapení nastává, když uvidíme autobus plný lotyšských fanoušků. Začíná sprška pokřiků, po nichž je stav příznivý pro české barvy . Ovšem následuje druhé kolo, v němž mají mírně navrch Lotyši. Po otestování terénu se začínáme navzájem družit. Lotyši mají za sebou kus dlouhé cesty, což z naší strany vyvolává obdiv . Někteří šprýmaři si neodpouští srandičky, a proto nasazují na zadek autobusu část roztrhané pneumatiky . Z hranic do Blavy je to, co by kamenem dohodil, a tedy již stojíme na vyhrazeném parkovišti pro fanoušky. V ten moment se začínáme trhat. Menší skupina si to šine pěšky do jedné z místních hospůdek . Větší skupina a zdravé jádro volí cestu autobusem ke stadionu Ondreje Nepely. Předtím ještě Botanik stihne pokecat s policisty, kteří se s ním chtějí dokonce vyfotit na památku . V busu potkáváme fanoušky z Dánska, s kterými navazujeme kontakty. Jerry, Jarin a Agent prokazují své znalosti anglického jazyka . Přijíždíme ke stadionu, kde narážíme na skupiny dalších českých fanoušků. Společně skandujeme a za naší roztaženou vlajkou pochodujeme k fanouškovské zóně. Ve fanouškovské zóně obsazujeme šest stolů. Pijeme Corgoň a začínáme skandovat naše pokřiky. Své sympatie vyjadřujeme navzájem s kladenskými fanoušky, ba naopak se hecujeme se skupinou fandů z Prostějova . Do toho všeho se projevuje náš prezident, který začíná rozmlouvat s fandy z Ruska. U této příležitosti vzpomíná na svojí paní učitelku, která mu říkávala: „Otíku, uč se jazyky, jednou se ti to bude hodit.“ Načež Ota plynule pokračuje: „Dnes se to potvrdilo.“ Někteří z nás plně využívají možnosti Fan Village tím, že se účastní mnoha soutěží a her. Menší skupinka, kterou vede Ralin, vyráží do nedaleké hospůdky, přičemž tato hospůdka byla pro nás již od poslední návštěvy Bratislavy rezervovaná. V klidné restauraci obědváme a bavíme se s rozumnými Pražáky (fandy Bohemky, Slávie a Sparty) . Již moc časů nezbývá, a proto míříme ke stadionu, kde nás čekají nepříjemné a nepochopitelné kontroly. Je opravdu smutné, že všichni fanoušci musí odevzdávat do úschovny fotoaparáty, trubky, jídlo, pití, bubny, deštníky a jiné. Někteří z nás byli zbytečně opakovaně šacováni několikrát po sobě . První utkání probíhá v klidném duchu. Náš kotel tvoří atmosféru na stadionu, protože rozeřváváme ostatní české fanoušky a snažíme se povzbudit i dánské mužstvo . Finů na zápase není víc než Čechů, což nás do značné míry překvapuje. Kromě tradičního pokřiku „Suomi“ už toho ze sebe moc nevydali. Dánové jsou na stadionu v menšině, tudíž jsme se snažili jim ve fandění pomoci. Rozproudit atmosféru na stadionu se snaží maskot „Goooly“. Ze stadionu musí na chvíli odejít Michal, který se skrytě snažil získat nahrávky ze zápasu . Utkání není až tak zajímavé, proto navštěvujeme občerstvení na stadionu. Co se týče stadionu, tak je to pěkná aréna, jenž má smůlu v tom, že na rekonstrukci bylo hrozně málo času. Schody na ochozech jsou horší než u nás, poněvadž každý schodek má různé rozměry . Celkově však lze říci, že takovou arénu bychom u nás brali všemi deseti. Po utkání opouštíme stadion. Košečkovi není umožněno udělat potřebu, kterou opravdu nutně potřebuje . Vydáváme se do okolí stadionu, kde trávíme zbytek času před hlavním chodem zájezdu, tedy zápasu české reprezentace s Lotyšskem. Vstupujeme opět na stadion, kde se domlouváme s pořadatelem na umístění naší vlajky, aby byla dobře vidět. Zjišťujeme, odkud budou komentovat zápas naši komentátoři. Ochozy se začínají plnit. Dánové a Finové prodali své lístky na tento zápas Čechům a Lotyšům. V ochozech fandí přibližně 6 tisíc Čechů, kteří mají jasnou nadvládu. Celkem 9219 diváků si našlo cestu na stadion Ondreje Nepely. Olomoucký kotel se snaží rozeřvávat celý stadion, což se mu daří hlavně při pokřiku: „Kdo neskáče, není Čech, hop, hop, hop!“ Zasloužíme si pochvalu, protože fandíme daleko lépe než na některých domácích utkáních Mory . Pokoušeli jsme se (zřejmě marně) vyvolat i nejlepšího našeho komentátora Roberta Zárubu. Škoda jen, že se nepřidali ostatní čeští fanoušci, Robert by si podporu jistě zasloužil. Na stadionu potkáváme několik dalších olomouckých fanoušků, kteří vyrazili do Bratislavy po vlastní ose, což nás zahřálo u srdce. První třetina končí smírně, a to 1:1, přičemž hra není taková, jakou očekáváme . Nutno zmínit, že jsme v ní lepším týmem, mrzí nás hlavně nevyužitá šance Jardy Jágra. Zamrazilo nás při zákroku na Radka Martínka, jenž musel být odvezen na nosítkách. Druhá třetina je z naší strany horší, a proto se Lotyši dostávají do hodně nadějných brankových příležitostí, přesto svítí na kostce stav, 2:2. Třetí třetina probíhá v naší režii, navíc se po nádherné střele Martina Havláta ujímáme vedení . Naše vítězství potvrzuje Roman Červenka, který sám před brankářem prokázal svou formu. Celou třetí třetinu dáváme o sobě pořádně vědět. Stadionem obíhají mexické vlny, tribuny se houpají při tradičním poskakování, navíc zpíváme české hity. Naše nadšení nezná konce, čímž dáváme hráčům jasně najevo, že jsou tady doma. Probíhá děkovačka, po níž pomalu odcházíme ze stadionu. Ve dlouhých frontách si vyzvedáváme zabavené věci. Ota zavelí k odchodu k autobusu, který nás odváží na připravené parkoviště pro fanoušky. V busu je přeplněno. Nemůžeme se pohnout, natož dýchat. Panuje zde přátelské teplíčko a neznámý zápach . Zpíváme, odpovídáme si na naše chorály a zase poskakujeme. Na parkovišti zjišťujeme, že nejsme kompletní. Někteří jedinci zůstali u stadionu, jiní se vydávají doplnit zásoby do hospůdky. Po 45 minutách se všichni společně shromažďujeme v busu. O půlnoci se vydáváme na zpáteční cestu. Po dlouhém dni toho máme dost, tudíž 90% fanoušků tvrdě usíná . S podivem nikdo nechce zastavovat na povinné zastávky, a tak nám cesta rychle utíká. Nejdříve však zastavujeme v Olšanech, kde se loučíme s prvními fanoušky. Do královského města přijíždíme přibližně ve 2:45. Závěrem lze říci, že se nám zájezd maximálně podařil. Odnášíme si neopakovatelné dojmy, které se musí zažít! Těšíme se na další výjezdy, tentokrát však za naší olomouckou Morou! Foto: fan-zone.cz, yELDa, Sport.cz

Plni očekávání se chystáme na náš výjezd do Havlíčkova Brodu. Všude se píše, že nás čeká pravé havlíčkobrodské peklo, což nás vybízí k vypravení autobusu na tento zápas. Zprvu se zdá, že tento výjezd skončí nezdarem, avšak během neděle nastává zlom, protože se přihlašuje hodně lidí, a tak jsme rázem plní . Dokonce se na několik fanoušků nedostalo. Scházíme se kolem druhé hodiny odpolední u Billy. Z řad fanoušků poznáváme staré, ale také hlavně i nové tváře. Velký comeback zažívá Aleš, který fandil v kotli i v minulém století . Z dalších pamětníků poznáváme Bettegu, jenž pamatuje hodně dobrých partyzánských akcí . Dále s námi cestuje i pár Tarzanů, kteří se nemohou dočkat brodského pekla. Jede jeden bus, přesto máme k dispozici dva megafony. V 14:45 vyrážíme v počtu 43 lidí do "pekla". Na naší "oblíbené" benzínce Shell dobíráme Shepparda, a tak se náš počet ustálil na 44 fans. Cesta překvapivě rychle utíká, močáky se rychle zaplňují, a proto jsme nuceni zastavit na první zastávku. Zde také doplňujeme své zásoby pití. V busu koluje petice za rekonstrukci či vybudování našeho zimáku. Uzavíráme několik sázek. Aleš slibuje, že když se prohraje, tak půjde domů pěšky. Popíjíme a zdravě se při tom hecujeme. Celou cestu nás předjíždí několik aut plných fanoušků, což značí, že na zápase nebudeme rozhodně sami . Vzpomínáme na staré dobré časy, kdy jsme vyráželi na Ingstav, Zetor či Meo . Do Brodu přijíždíme asi deset minut před zápasem. K našemu milému překvapení zjišťujeme, že v sektoru hostí se pohybuje již několik desítek fans z Hané. Když přicházel Fansmora do kotle, tak si mylně myslel, že se autobus již nachází na místě, ovšem ten byl ještě na cestě. Na šestém zápase se nás sešlo opravdu hodně. Odhadujeme počet Hanáků mezi 150 - 170 v sektoru hostí, další seděli i bokem. Utkání začíná. Megafonu se ujala spodní část kotle, čímž se dostáváme do tempa. Rozhodčí pomáhají domácím, jak jen mohou. Na trestné se střídá jeden olomoucký hráč za druhým. Domácí toho pochopitelně využívají, a proto se ujímají vedení 2:0 . Naši borci odpovídají povedenou střelou Míši Černého, které ovšem chybělo jen málo, jelikož skončila na tyčce. Co se týče souboje v hledišti, bez problémů domácím stačíme, ba místy je i přeřváváme. Takže slibované peklo se nekoná, jelikož se v domácím kotli nachází velké množství malých kinder vajíček, což nás zkušené harcovníky nemůže vůbec rozhodit. Druhá třetina probíhá v jasné režii našeho týmu. Nejdříve výstavní střelou snižuje Míša Nedbálek, poté srovnává skóre Roman Szturc. V těchto momentech máme jasně navrch, navíc ještě nastřelujeme dvakrát tyč domácí svatyně. Kupodivu ve druhé třetině pískají rozhodčí rovinu, což se odráží i na výsledku. Zlomovým okamžikem zápasu se pro nás stává třetí naše přesilová hra, ve které se domácí ujímají vedení. Zřejmě tato chvíle rozhodla celou sérii. Ve druhé přestávce si všímáme za naší střídačkou ubohého transparentu: „Zbořile, Zbořile, do roka a do dne.“ Na nic víc se však děti nezmohly . Jsme překvapeni, když hlasatel oznamuje konečný výsledek fotbalového utkání, Baník - Sparta 0:2, načež Rebílci této zprávě radostně tleskají. My však jasně hlasitě dáváme najevo, co si o tom myslíme. Třetí třetina začíná opatrnou hrou z obou stran, čehož využívají páni rozhodčí tím, že neodpískají jasný faul na Kubu Bartoně, čehož z protiútoku domácí využívají. Domácí kotel se snaží fandit a skandují: „Tady máte to peklo!“ My se jim všichni hluboce zasmějeme . Závěr zápasu naši hráči nezvládají, dostávají jeden gól za druhým. Navíc nás rozhodčí opět vylučují, i když někdy oprávněně. Zápas nám končí, jsme sice zklamaní, ale hráčům za celou sezónu děkujeme. Havlíčkobrodští hokejisté slaví, jako kdyby vyhráli MS v ledním hokeji, neboť to byl jejich největší úspěch od roku 1963 . Po utkání čekáme na hráče, což bedlivě sleduje MP a pár provokatérů, kterým jsme zazpívali na dobrou noc. Nutno dodat, že si raději udržovali bezpečnou vzdálenost. TBO nezklamali, jelikož vyvolávali hesla typu: „Chceme, aby nás zatýkali plnohodnotní policisté!“ , atd. Měšťáci nevěřili svým uším a mlčky přihlíželi. Hráči se trousili opravdu pomalu, a tak nám nezbývalo nic jiného, než nastoupit do busu a vyrazit směr královské město. Nálada byla pod bodem mrazu, avšak díky Radovi, se nám zlepšila, poněvadž nám cestu začal zpříjemňovat hudebním a estrádním doprovodem. Domlouváme se na dalších akcích, o nichž se dozvíte později. Do Olomouce přijíždíme kolem jedenácté hodiny. Byli jsme a budem! Foto: fan-zone.cz, bettega, Rada

Tento výjezd nakonec rozhodně nebyl nudný, ale vraťme se však úplně na začátek. Ve středu na zápase s Berounem to vypadalo, že budeme muset kvůli nízkému zájmu lidí další výjezd na Vysočinu, tentokrát do Havlíčkova Brodu, zrušit. Rozhodli jsme se, že to riskneme, což se nám přece jen vyplatilo. V autobuse totiž cestuje 34 dobře naladěných fanoušků. Nálada v busu je opravdu výborná, jelikož zásoby alkoholu tečou proudem. Svůj velký comeback zažívá náš bavič Koci. S tímto naším miláčkem není rozhodně nuda, což většina z nás moc dobře ví . Po dlouhé době řešíme věci, na které se zapomínalo a nebyl na ně čas (vlajky, chorea, fandění na zimáku, atd.). Cesta ubíhá opravdu rychle. Po jedné z povinných zastávek se schyluje k další nepříjemnosti, jelikož nás opět zlobí autobus. Tentokrát ovšem máme štěstí a situace, která nastává maximálně jednou za 10 let, se neopakuje . Takže pokračujeme neohroženě dále v cestě vstříc dalším hokejovým zážitkům. Do Havlíčkova Brodu přijíždíme asi 30 minut před utkáním. Zápas nám začíná. Na začátku utkání opět roztahujeme sektorovou vlajku. V sektoru hostí fandí 40 fanoušků z Olomouce. Domácí kotel čítá kolem 60 hlav, když nepočítáme vedle stojící a zároveň mlčící většinu. Po hokejové stránce jsou domácí o něco lepší. Po zásluze se po krásné kombinační akci ujímají vedení v utkání. Naši se snaží, přesto to k vytouženému gólu nestačí. O přestávce se naši 2 fanoušci zúčastňují přestávkové soutěže, ve které zklamali, protože jejich trefy byly hodně nepřesné . V médiích v posledních dnech proběhla aféra, která se zabývala nálepkami, které zesměšňují svého odvěkého soka – Duklu Jihlava. Tyto nálepky zamířily o přestávce i mezi olomoucké fans a budou určitě k vidění i na stadionu v Olomouci . Druhá třetina probíhá ve znamení pěkného hokeje, kdy jedna akce střídá druhou. Oba brankáři se však činí. Musíme pochválit Martina Pruska, jenž po dlouhé herní pauze chytá znamenitě. Pan Vampola nás jako již tradičně řeže, jak jen to jde. Během utkání hrajeme dost často v oslabení. Ve třetí třetině náš výkon graduje. Dostáváme domácí pod tlak, vytváříme si dostatek brankových šancí. Po hrubé chybě domácí obrany skóruje Martin Vyrůbalík, což nás dostává do varu. Ženeme naše chlapce dopředu, ale další branku v základní hrací době již bohužel nepřidáváme. V prodloužení máme více ze hry, a tak po zásluze míří 2 body na Hanou, o které se zaslouží Matěj Pekr. Po zápase hráčům děkujeme tradičními pokřiky, čímž naše děkovačka rozhodně dnes nekončí . Po zápase se dějí věci pro nás nevídané. Zapalujeme bengálské ohně, tančíme brazilské tance, zpíváme chorály a Koci dělá striptýz . Mezitím přichází první hráči k autobusu. Vyvoláváme jejich jména a děkujeme jim za předvedený výkon. Náš oblíbenec Kuba Bartoň rozdává podpisy, probíhá focení. Velmi nás potěšilo, že nám za všechny hráče poděkoval. Netrpělivě čekáme na jednoho z posledních hráčů - Radima Tesaříka. Začíná se ozývat pokřik: „Tesile vylez!!!“ Tesil opravdu vyšel, poté se však děly věci, nad kterými zůstává rozum stát! Pokračování někdy příště...

Středeční ostudná domácí prohra s Táborem ovlivnila účast na výjezdu do Pardubického kraje. Původně jsme mysleli, že nás pojede do Chrudimi mnohem více, než nás nakonec jelo. Ačkoliv musíme brát v potaz, že tento výjezd vycházel neobvykle na pátek, navíc již zmiňovaná prohra s Táborem, a proto se scházíme u Billy v počtu 26 nejvěrnějších fanoušků. Cesta probíhá v klidné a zároveň uvolněné náladě. O zábavu v busu se stará tandem MoraJura a Vlčák. Zastávek není na naše poměry mnoho, i když Vlčák nezklamal a neustále vynucuje přestávky s tím, že mu praskne močák na 4 místech . Rychlým tempem se blížíme k Vysokému Mýtu, ve kterém Slávek88 strávil svá studentská léta, na která nostalgicky zavzpomíná . OTTO míchá svařené vínko a slivovičku, což mu znatelně dělá dobře . Srovnal17 a Žigárdovci se odmítají fotit, což nám způsobuje nemalé problémy . Do Chrudimi přijíždíme 45 minut před utkáním. Od vedení dostáváme pár lístků a jdeme na tribunu do sektoru hostí. V sektoru se schází 28 fanoušků z Hané. Při nástupů hráčů na ledovou plochu roztahujeme tradičně sektorovou vlajku. Na zimním stadionu panuje teplo, přestože stálí výjezdníci pamatují, že minulý rok v září zde byla mrazivá zima. V první třetině nám security vyvádí Standu Hložka, který jeví značné známky opilosti. Fandíme jako již tradičně, takže vytváříme našim borcům domácí prostředí. První třetina končí smírně, když nejdříve prohráváme, ale pak po úniku Řepy vyrovnáváme, navíc přidáme další gól zásluhou Milana Ministra. Domácí do šanty v oslabení skórují. Ve druhé třetině jsme úspěšnější, jelikož se svým důrazem prosadil Peťa Domin. Hraje se pohledný hokej na obou stranách. Do našeho sektoru se též vrací Standa, jenž 3krát ztratil svoji peněženku, která mu byla 3krát poctivě vrácena. Tímto bychom chtěli všem poctivým nálezcům poděkovat . Na začátku třetí třetiny nafukujeme balónky, jenže výsledný efekt nebyl adekvátní. Utkání připomíná střelnici. Nejdříve si dáváme ukázkový vlastní gól, poté Domino ve výhodě střílí gól, po kterém dává jasně najevo, že je srdcař. Za chvíli přidává Martin Vyrůbalík krásnou střelou od modré další branku. Poté padne jeden gól na obou stranách, a tak se zdá, že je o výsledku rozhodnuto. Domácí utkání ještě zdramatizují tím, že snižují na konečných 5:6. Závěrečný tlak naši hráči v pohodě ustojí. Po utkání probíhá děkovačka trochu netradičně, protože si všichni sedneme a burcujeme se vítězným chorálem. Někteří hráči nechápou, jelikož jsou zvyklí jen na mávání rukou. Jediný, kdo rychle pochopí, je Kuba Bartoň, jenž si vše užívá. Zazpíváme si chorály, a to Dó, Hanáci, dó a Vstaňte všeci Moravané. Před stadionem zapalujeme pyrotechniku. Nastupujeme do autobusu a vyrážíme směr Olomouc. Zpáteční cesta probíhá ve znamení oslav našeho vítězství. V královském městě jsme v jedenáct hodin. Pro ty, co chodí na domácí zápasy a neustále nadávají (většinou oprávněně), doporučujeme účast na venkovních utkáních, kde naši hráči hrají opravdu jinak a mnohdy lépe.

Po delší odmlce se parta nejvěrnějších fanoušků vydává na další výjezd, a to do města hokeje – Jihlavy. Za velké zimy vyjíždíme ve 14:20 z Olomouce. Pro mnohé je překvapením, že se nejede busem, nýbrž mikrobusem pro 24 osob. Tento způsob přepravy jsme zvolili po špatných zkušenostech, kdy nebyl dostatečný zájem o velký bus. Kvůli tomu na některé jedince nezůstalo místo, ale jiné řešení nebylo. Cesta probíhá jako již tradičně ve velmi dobré pohodě. Během cesty se občerstvujeme ze svých nemalých zásob a Groll s Agentem se starají o dobrou zábavu. Domlouváme se také na dalším výjezdu, který připadá na 17. 12. Ostatním sdělujeme své poznatky z Blavy, kam se příští rok chystáme. Cesta nám rychle utíká a v 16:45 jsme na zimáku. Někteří se jdou ještě občerstvit do místních hospůdek, jiní zaujímají své místo v sektoru hostí. Ti, kteří kritizují úroveň naší plechovky, tak vám mohu říci, že jihlavský zimák je na tom ještě hůř. Záchody, které připomínají doby dávno minulé, zima jak u nás , turnikety nefungující (alespoň u sektoru hostí), sedačky hrozné… Utkání nám začíná a v sektoru se schází 30 fans Mory. Roztahujeme sektorovou vlajku. První třetina je v celku vyrovnaná, i když domácí mají více brankových příležitostí. Nutno podotknout, že naši chlapci hrají velmi opatrně, ale zato odpovědně. Ve druhé třetině začínáme být lepším mužstvem, což se potvrzuje vstřelením dvou gólů z hokejky Petra Polodny. Atmosféra v sektoru hostí se rázem zlepšila, do fandění se zapojují skoro všichni. V hledišti jsme domácím vyrovnaným soupeřem. Utkání řídí zkušený rozhodčí a námi velmi oblíbený pan Lacina, který opět nezklamal, i když postupně se začíná jeho výkon zlepšovat. O přestávce se Vlčák zúčastňuje soutěže, ve které těsně vítězí. Svou cenu věnuje na dobročinné účely, což si zasluhuje obdiv. Je vidět, že i fanoušek má dobré srdce . Na začátku třetí třetiny nás navštíví hlavní kotelník Jihlavy v přestrojení za čerta. Třetí třetina probíhá v naši režii. Kluci si to v klidu pohlídali a po zásluze putují 3 body na Hanou . Probíhá děkovačka, kterou si všichni užíváme. Musím ocenit Kubu Bartoně, jenž je opravdový srdcař a vše si patřičně vychutnává. Když odcházíme, tak někteří padají po namrzlých schodech a přivodí si tím menší zranění . Radek B. si po zápase mění šálu (asi už v tu dobu nevěděl, co dělá ) a v autobuse usíná jako první. Velmi rychle ho napodobuje Tonda, který jako již tradičně nikdy nezklame . Zpáteční cesta je náročná, jelikož někteří jedinci už nemají co pít, a proto vyžadují častější zastávky . Venku je zima jak v Rusku, okna rychle zamrzají, proto řidič vůbec nevidí na cestu. Zpíváme oslavné chorály a v autobuse se vlní vítězné vlny. Na jedné z přestávek uvidíme auto s jestřábskými symboly, čímž si připomeneme doby dávno minulé. Do Olomouce přijíždíme kolem půl jedenácté. Jednalo se o vůbec první historický výjezd olomouckých hokejových fanoušků, na který vyrazili mikrobusem! Už se těšíme do Chrudimi! Foto: Zbyněk Zápotočný, hcdukla.cz

Tak takový výjezd tu ještě nebyl, jelikož jsme nevyrazili na zápas naší olomoucké Mory, nýbrž pro lupeny na MS v ledním hokeji, na které Fan Club HC Olomouc o.s. už delší dobu pořádá zájezd. Pro 4 fanatiky začíná tento výjezd už v 6:30, kdy vyrážíme z Olomouce vstříc zážitkům do hlavní metropole Slovenska – Bratislavy. Cesta probíhá v klidu, výborně se bavíme, jelikož hlavní šprýmař Ota vykládá vtípky. První povinná a zároveň poslední zastávka probíhá u hranic Slovenska, kde se poprvé fotíme. V 9:00 jsme na místě. Nastává menší zděšení, když zjistíme, že lístky se ještě neprodávají. Bylo nám řečeno, že se máme zastavit až v jednu hodinu, proto naše epika směřuje k zimnímu stadionu Ondreje Nepely. Přímo na místě vidíme, že práce jsou v plném proudu. Na stadion nás nechce ochranka pustit, což nás rozhodně neodrazuje, nýbrž vybízí k dalším činům. Prezident našeho Fan Clubu a velký stratég Ota si půjčuje od našich slovenských tmavších přátel helmu a vestu, aby v přestrojení za novináře zjistil nějaké informace . Uděláme rozhovor se stavbyvedoucím, který nám poskytuje některé bližší informace: „Dokončovací práce finišují, začínají se montovat sedačky, mantinely a vnitřní interiéry. Stavba stojí nemalé finanční prostředky. Před stadionem se realizují inženýrské sítě a parkovací plochy. Vedle stadionu stojí menší hala a dokončuje se hotel.“ Poté se všichni společně vyfotíme. Zbývá nám ještě hodně času, proto jdeme do místní hospůdky. Tam si dáme oběd a pivko. Ceny jsou docela přijatelné (1 pivo = 1,25 EUR, oběd = 3 EUR). Dopředu jsme se domluvili, že se v dubnu zde opět zastavíme. Mezitím se pokoušíme telefonicky spojit s osobou, která má pro nás nachystané lístky. Nejdříve se od jiné osoby dozvíme, že lístky nejsou, když řekneme, o koho se jedná, tak najednou lístky už dávno jsou. Neváháme a okamžitě míříme do Ticketportalu, kde už se tvoří menší fronty. Jakmile přijdeme na řadu, tak vyřídíme formality a spokojeně odcházíme . Ve 14:00 hodin se vydáváme na zpáteční cestu. V Bratislavě od rána hustě sněží, a proto se dá očekávat, že cesta nebude krátká. První velká komplikace nastává u hranic, kde se nedá pomalu ani jet, protože viditelnost není vůbec optimální, proto zastavujeme na čerpací stanici Agip, kde se občerstvujeme a předvídavě doplňujeme pohonné hmoty. Toto se nám vyplácí těsně před Brnem, jelikož se tvoří kilometrové fronty a jedeme pouze krokem nebo dokonce stojíme. Cesta přes Brno je obdobná. Situace se začíná lepšit ve směru na Vyškov, i když viditelnost a vítr nám nepříjemně komplikují cestu. Naštěstí Roman je velmi zkušený řidič. Cestou sledujeme výsledek utkání ve Znojmě. Do Olomouce přijíždíme kolem 19:00 s pocitem dobře odvedené práce. Jsme šťastni, že jsme vše pro olomoucké fanoušky zařídili! Zbývají ještě poslední místa na MS v ledním hokeji 2011. Kdo chce jet, ať napíše na redakce@fan-zone.cz

Pro některé z nás začíná tento zápas už v neděli, kdy se začínáme domlouvat na protestní akci, kterou jsme zveřejnili na těchto stránkách fanoušků. Někteří připravují choreo, jiní se domlouvají a těší se na to, co se bude dít. Před zápasem někteří z nás ještě rozdávají informační papíry, které se kupodivu všechny rozdaly. Mělo to i svůj půvab, protože někteří to pojali jako recesi a byli vidět na stadionu i fingovaní hosté. Pro nás překvapením bylo i to, že celý zápas nešla za jednou bránou časomíra, což se může stát asi jen u nás. Navíc, jak jsme se dozvěděli, tak nešla na pokyn od vedení klubu, což potvrzuje i to, že výsledek na tabuli byl, jen chyběl údaj o čase. Jestli si vedení myslelo, že nebudeme vědět, kdy máme odejít, tak se mýlili, jelikož organizátoři protestu nechodí do kotle. Pokud nám chce vedení nadále házet klacky pod nohy, tak vám sdělujeme jediné: „Styďte se!“ » » Fotogalerie ze zápasu « « Až nezvyklé ticho provází první třetinu, kdy se opravdu vůbec nefandí. V Olomouci atmosféra nějak bouřlivá není, přesto jsme to ještě nezažili. Kromě zatleskání při gólu, se dokonce ani netleskalo . V 10. minutě roztáhneme nápis: „Máme toho dost!!!“ Poté opouštíme tribuny zimního stadionu a scházíme se na chodbě pod kotlem. Nutno podotknout, že se nám toto odcházení moc nepovedlo, i když není se čemu divit, když se vede, tak asi těžko můžeme po divácích chtít, aby odešli. Sešlo se nás na chodbě asi 40, pivo teče proudem, prostě každý se baví po svém. Kolik ale přesně lidí bylo na chodbách, nevíme. Ve druhé a třetí třetině už normálně fandíme, ale místo toho, aby to hráčům pomohlo, tak hrají mnohem hůře. Jestli se jim hraje lépe, když se nefandí, nevíme . Nakonec prohráváme 4:5, proto se ozývá pískot a stadionem zní pokřik: „Fiala ven!“ Někteří jedinci se diví, že jsme nespokojeni, my se naopak divíme, že se vám tato situace líbí! Vše je o lidech. Bohužel většina lidí vyjadřuje svoji nespokojenost tím, že na utkání vůbec nejde anebo se uvolní na internetových diskuzích, což je škoda a rozhodně tímto jednáním bohužel nic nedocílíte . Jednalo se o vůbec 1. oficiální protestní akci fanoušků za celou dobu, co HC Olomouc existuje, proto ji můžeme hodnotit za úspěšnou. Jestli budou v budoucnu opět nějaké protesty, budeme vás informovat.

Výjezd, na který jsme se dlouho těšili, už nadešel. Bohužel tento zápas nám kolidoval se zápasem Sigmy, což se projevilo na naší účasti. Na druhou stranu jsme rádi, že se tento výjezd uskutečnil, jelikož to byl vůbec první autobusový výjezd do Třebíče a nakonec stál za to. Vraťme se ale na začátek. Jako již tradičně se scházíme před druhou hodinou před Billou. Jsme dobře naladěni, protože sluníčko se na nás usmívá a my již vyčkáváme příjezd autobusu. Ve dvě hodiny přijíždí bílý bus, a v ten moment nastává menší zděšení, jelikož si myslíme, že se jedná o bus, kterým jsme nedojeli do Blavy. Naštěstí nás OTTO uklidňuje, že se nejedná o týž bus, nýbrž o jiný. Uklidněni nastupujeme a v počtu 32 fans vyrážíme směr Třebíč. V busu panuje perfektní nálada, umocněná tím, když míjíme místo našeho minulého nedobrovolného pobytu (benzinka Shell), u toho místa zajásáme a pokračujeme dál v cestě. Čím přibývá více kilometrů, tím více se projevuje spotřeba moku. Někteří prostatici potřebují častější zastávky . Při jedné z nich dokonce nestíhají a padají přes příkopy do kopřiv. Do Třebíče přijíždíme asi hodinu před utkáním. Jelikož je dostatek času, proto se někteří vydávají občerstvit, jiní již zaujímají svá místa v sektoru hostí. Těsně před utkáním se pomalu scházíme v kotli ve stejném počtu. Na úvod pozdravíme domácí a utkání nám začíná. Začátek utkání se nevyvíjí podle našich představ, jelikož hned v 1. minutě inkasujeme gól po chybičce naší obrany. Dá se říci, že 1. třetina se nám vůbec nepovedla, domácí na nás nastoupili a dost nám zatápěli. Nebýt Žigyho, tak jsme na tom byli mnohem hůře. Naše akce byly jen ojedinělé, i když dvě parádní šance jsme měli. Nutno podotknout, že jsme celou první třetinu dobře fandili a domácím jsme byli více jak vyrovnaným soupeřem i za nepříznivého stavu. O přestávce asi nastalo v kabině menší zemětřesení, protože naši nastoupili do druhé třetiny jako vyměnění. Bylo jich hned plné kluziště. Neustálým pohybem a napadáním jsme nedali domácím vůbec žádnou šanci. Po přečíslení dva na jednoho jsme vyrovnali, když se trefil Míša Černý. Za zmínku také stojí velmi špatný výkon rozhodčího, což nám náladu nezkazilo. Při první naší přesilovce se hned ujímáme vedení, kdy opět střílí branku Benzín. V tuto dobu jsme v hledišti i na hřišti jasnými pány a domáci jasně přeřváváme a přehráváme. Jak říká náš viceprezident Houz: „My jsme všude doma!“ Naše chlapce ženeme neustále dopředu a ti se nám za to odměňují třetím gólem tentokrát z oslabení po krásně individuální akci Péti Domina . Třetí třetina je docela vyrovnaná, i když se domácí snaží s nepříznivým výsledkem něco udělat, ale naši si vše zkušeně pohlídali. V tuto dobu se naše fandění fanaticky zvyšuje, zpíváme různé chorály, hlavně Dó Hanáci dó. Vzrušení nastává 4 minuty před koncem, kdy domácí svůj tlak zvyšují a pořádně nám zatápí. Ještě, že máme v bráně Žigyho, který nás opět podržel. Nám se naskytá veliká šance, když ujíždí Mikeš a je faulován. Rozhodčí správně nařizuje trestné střílení, které Mikeš bohužel neproměňuje. V poslední minutě soupeř odvolává brankáře a snižuje. Závěr je opravdu infarktový, ale vše dobře pro nás dopadá. Po zápase probíhá děkovačka a zpíváme vítězné chorály . Po zápase si někteří vyměňují šály s domácími a plni radosti vyrážíme směr Olomouc. Nálada v buse je opravdu fantastická, celou cestu zpíváme nové i staré chorály, fandíme a dobře se bavíme. Bavíme se prostě skvěle: v buse se dělají vlny, skáčeme při pokřiku - Kdo neskáče není Hanák, hop, hop, hop. Vyvoláváme OTTU na hrad atd. Na benzínce se dělá menší foto a již se plánuje další výjezd - do Vrchlabí. Cestou jsme se dozvěděli, že Sigma vyhrála 4:0, což nás všechny potěšilo a ještě více tato informace zlepšila náladu. Do Olomouce přijíždíme kolem půl jedenácté. Závěrem lze říci, že tento výjezd se podařil a byl i přes nižší účast jasně jeden z nejlepších. Ti, co nejeli, mohou jen litovat . Ať žije Mora!

Po velkých problémech jsme vypravili bus do metropole Slovenska - Bratislavy. Scházíme se jako již tradičně u Billy, kde na nás již čeká autobus. Na opozdilce nečekáme a ve dvě hodiny vyrážíme směr Bratislava. Na tento výjezd vyráží opravdu jen ti nejvěrnější, a to v počtu 32 fans. V autobuse panuje výborná nálada, protože se už nemůžeme dočkat zápasu. Jenže naše cesta netrvá opravdu dlouho. Na první kouřové přestávce za Ivanovicemi na Hané (benzínka Shell) se dějí věci nevídané, jelikož z tohoto místa se nám už nepodaří dál jet. Nejdříve jsme si mysleli, že se nejedná o nic vážného, ale bohužel tomu tak nebylo. Řidič se snažil poruchu odstranit za pomoci některých fanoušků, dokonce jsme přivolali majitele a náhradního řidiče, kteří nám s opravou nepomohli, a proto zní jasný ortel od Oty, že ve výjezdě se dál pokračovat nebude. Poté Ota samozřejmě vrátil všem, kteří s námi jeli peníze. V autobuse nastává zděšení, poněvadž jsme pořád věřili, že se sežene náhradní bus, ale máme opět velkou smůlu, protože není ani jeden k dispozici. Mezitím se každý baví po svém. Někteří už plánují výjezd (mimochodem také do Blavy), jiní se občerstvují nebo dopíjí své bohaté zásoby. Čtyřem z nás to nedá a snaží se sehnat do Blavy narychlo auto, což se jim nakonec podaří a vyráží před pátou hodinou plní elánu na zápas. Opravdu obdivuhodný počin. Během dlouhého čekání nás informují o průběžném stavu utkání. Všechny nás v tento moment mrzí, že tam nejsme s nimi. Alespoň jim fandíme nadálku a doufáme, že se jim podaří uhrát slušný výsledek. Při tomto čekání přichází informace, že v nedalekém městě hraje PV zápas se Šumperkem. Uvažujeme o návštěvě tohoto utkání, avšak tato informace nebyla pravdivá. Oprava busu a čekání na příjezd náhradního se neustále prodlužuje. Jak říká náš prezident Ota: „Toto nedopatření se stává maximálně jednou za deset let!“ Smůla se na nás lepila i nadále, tentokrát nám kamion částečně zatarasil vstup do busu, měli jsme štěstí, že do nás nenarazil, bylo to opravdu o fous. Alespoň nám vyšlo počasí, které bylo ideální. Měli jsme nádherný výhled na krajinu kolem nás..., ale přeci jen na hokeji je nejlépe. Po čtyřech a půl hodinách se stává menší zázrak, a to v tom, že přijíždí náhradní bus. Tento bus je opravdu jiné kvality. Nastupujeme do něj a vyrážíme směr Olomouc. Na benzínce zůstává řidič + dva fans, kteří se ještě snaží v opravě pokračovat. Celou cestu zpět není slyšet ani hlásky, buď už jsou všichni unavení, anebo tak zklamaní. Do Olomouce přijíždíme kolem dvacáté hodiny. Tento výjezd se nám bohužel nepodařil. Snad nám do Třebíče bude přát štěstí a na zápas dorazíme včas . Na závěr bychom chtěli poděkovat všem fanouškům za to, že nastalou situaci pochopili a věříme, že příště pojedou zase. Foto: beretto, OTTO

Na pohárový zápas se začínáme pomalu scházet kolem půl čtvrté odpoledne. Nakonec nás vyráží směr Zlín 43 fans. Cesta probíhá docela v klidu až na některé výjimky, které mají neustále problémy s močením . Při přestávce nám dokonce hrozí, že nedorazíme na zápas, jelikož autobus nejde nastartovat. Vše ale dopadá dobře a na zápase jsme včas. Na stadionu se nás schází 62 fans. Je jen na škodu, že docela velká část nefandí a sedí bokem. V kotli fandí jako již tradičně jedni a ti samí lidé. Na druhou stranu v kotli domácích se schází jen hrstka fans. Co se týče hokeje, tak první třetinu jsme byli více než rovnocenným soupeřem. Bohužel si střílíme nešťastný gól, jinak to byla dobrá podívaná. O přestávce Ota zatroubí na vuvuzelu a jdeme na to. Začátek druhé třetiny máme výborný, protože v oslabení hned vyrovnáme stav utkání díky povedené střele Mikeše. Celé utkání rozhoduje konec druhé třetiny, kdy nás potrefená Husa často nesmyslně vylučuje. Domácí jsou v tlaku a následně toho využívají. Třetí branka dle mého neměla být uznána, poněvadž byla vstřelena neregulérním způsobem. Husa na protesty fans i hráčů nereaguje. Třetí třetina už byla jasně v režii ševců, jelikož naši hráči jakoby přestali hrát (asi se šetřili na další utkání), u všeho byli později, prostě jednoduše - nestíhali. Nutno ale dodat, že Zlín byl v kompletní sestavě a nám chybělo 7 hráčů základní sestavy. Na nájezdy prohráváme 2:1, když jediný nájezd proměnil Petr Domin. Po utkání hráčům poděkujeme, sbalíme sektorovku a vyrážíme domů. Nálada není nijak veselá, ale už se těšíme do Blavy! Přijíždíme do Olomouce současně s hráči kolem desáté hodiny. Závěrem lze říci, že výjezd se podařil, akorát chyběla třešnička na dortu v podobě výhry.

Za krásného letního počasí se začínáme scházet po třetí hodině odpolední. Na začátku uděláme krátkou organizační schůzku, po které zúčastněná družstva informujeme o průběhu turnaje a zároveň je rozdělujeme do tří základních skupin po třech mužstvech. Na některé fanoušky bohužel nezbylo místo, jelikož byl obrovský zájem, a proto z časové tísně nemohli být někteří zařazeni. Před slavnostním výkopem Ota přečetl krátký uvítací projev. V 16:00 začíná první utkání turnaje. Boje ve skupinách probíhají ve sportovním duchu, všichni se snaží ze sebe vydat maximum. Jedinou kaňkou bylo vzájemné pohlazení Radima Kucharczyka a hráče z týmu Vágusů, naštěstí však horké hlavy po chvíli vychladly. Menší zranění si přivodil obránce Jiří Ondrušek, ale doufáme, že se nejedná o nic vážného a Jirka bude za chvíli v pořádku. Celý turnaj provázel velký zájem jak ze strany diváků, tak i médií. Z tohoto důvodu jsme museli některé zápasy přehazovat, abychom ukojili hlavně velký zájem z řad novinářů o hráče. Po sečtení výsledků ze základních skupin do semifinále postoupila tato mužstva: stará garda Mory, Vágusové, oranžová Mora a Dynamo Bystrovany. První semifinále nám přineslo opravdovou radost, jelikož se utkala nejlepší mužstva turnaje. Svou zkušenost předvedl Jiří Dopita, který v posledních vteřinách utkání vyrovnal, a nakonec se postavil i do brány při penaltovém rozstřelu, kde vychytal finálovou účast staré gardy Mory. Druhé semifinále bylo jasnou záležitostí oranžové Mory. V boji o celkové třetí místo a zároveň o nejlepší fanouškovský tým zvítězilo po penaltovém rozstřelu družstvo Dynama Bystrovany. Finále probíhalo docela v klidovém tempu, protože hráči sotva dechu popadali. Zaslouženě nakonec zvítězilo družstvo staré gardy Mory. Všem účastníkům turnaje předal ceny prezident Fan Clubu HC Olomouc o.s. Ota Weinlich a viceprezident Zdeněk Černohouz. Nejlepší tým obdržel Putovní pohár Fan Clubu HC Olomouc o.s. Následovaly ceny pro nejlepšího útočníka a brankáře, které získal Dosoudil (nejproduktivnější útočník) a Radim Kucharczyk (spolehlivý brankář). Na závěr proběhlo společné foto hráčů se svými fans. Celkově lze říci, že se nám turnaj vydařil a už se těšíme na pořádání dalšího ročníku!

Na začátku výjezdu nastávájí trochu menší zmatky, ale u busu se nás schází kolem 50 fans!!! Takže někteří musí celou cestu stát. V autobuse jako obvykle panuje výborná nálada. Někteří jedinci jsou během cesty značně unaveni, ba dokonce jeden fanoušek není vůbec schopen zhlédnout utkání, takže zůstává v buse... Před utkáním se jdeme posilnit do hospůdky k Ferdinandovi, kde Koci předvádí menší striptýzek. Někteří se vyfotí a vyrážíme na stadion. Otto rozdá lístky zadara a jdeme na to. V sektoru hostí se nás schází kolem 60 fans. Průběh 1.třetiny je velice vyrovnaný. Honza Tomajko nás po dorážce dostává do vedení. Domácí odpovídají pěknou střelou. Ve druhé třetině mají domácí trochu navrch. 3. třetina je v naší režii. Konec utkání je provázen faulem domácích, po kterém se zvedla vlna nevole ze strany domácích fans a někteří museli být vyvedeni ven. Závěr utkání si v klidu pohlídáme a získáváme 3 body. Nutno říci, že po celou dobu utkání naše hráče povzbuzujeme a ženeme vpřed a vytváříme jim tím domácí prostředí. Hradečáků se schází v jejich kotli asi 40 a není je vůbec slyšet. Po utkání nás doprovází policie a security k busu a v klidu vyrážíme směr Olomouc. Během cesty nás potěšila zpráva od hokejistů, kteří nám poděkovali za podporu. Do Olmika dorážíme v jedenáct hodin. Závěrem lze říci, že to byl opět velmi povedený výjezd a poděkování též patří panu řidiči, který musel mít včera nutnou dávku trpělivosti s některými jedinci. Poznámka redakce: Děkujeme fanouškovi "Duklak" za report!

V sobotu 5. 12. 2009 se uskutečnil další autobusový výjezd fanoušků HC Olomouc, tentokráte do Hradce Králové, kde naši kluci odjeli hájit třetí místo a u toho jsme nemohli chybět. Odjezd byl plánován na 14:00. Jakmile všichni fanoušci zkontrolovali zásoby pití, mohlo se vyrazit. Během cesty byla velká zábava. Fandilo se, zpívalo a došlo i na nadělování. Na jedné ze zastávek se najednou objevil čert, který plnil úlohu Mikuláše a především slečnám v autobuse rozdával sladké odměny. Na další zastávce nám bylo názorně ukázáno, jak se člověk může vysprchovat a navoskovat v myčce. Jak říkám, byla velká legrace. Po půl páté jsme úspěšně a v plném počtu dorazili ke stadionu. Naše další zastávka však nevedla na stadion, ale do malé hospůdky s vynikajícím pivem. Tam jsme protrénovali hlasivky i pění koled. Po tomto skvělém osvěžení jsme se konečně dostali před stadion. Díky vedení jsme získali lístky zdarma pro celý autobus. Nyní nás čekal hlavní chod večera, a to hradečtí lvi. Na Hradec jsme vlétli jako uragán a po brankách Korhoně, Kucharczyka a Mikšana se kotel olomouckých dostal do extáze. O první přestávce si fanoušci vychutnávali pivko či dobrou klobásku. Po zaslouženém odpočinku přišla druhá třetina a v ní Saša Lhotský se čtvrtým gólem v Luňákově síti. Pak přišla chvíle rozčarování, kdy rozhodčí uznal neregulérní gól domácích, protože padl do dávno posunuté branky. Protesty Brančíka byly marné. Pak přišla druhá přestávka a v ní ukázali své hokejové umění i naši fanoušci a porazili hradecké ve střelbě od červené čáry do prázdné brány 1:0. Ve třetí části navštívil stadion i Mikuláš se svým osazenstvem. I když jsme třetí dějství prohráli 1:2, skončil zápas úspěchem pro Moru. Na závěr jsme si užili děkovačku a museli jsme k autobusu. Cesta zpátky se nesla v mírném duchu, protože u mnoha z nás se projevila únava. Kolem 11. hodiny jsme zdárně dojeli do Olomouce plni krásných zážitků. Děkujeme fanklubu za skvělý výjezd a těšíme se na další. >>>FOTOGALERIE