Mora zúročila podporu fanoušků, je tak jednou nohou v semifinále

Výjezd, který vyjde v play-off na sobotu, to se stane opravdu málokdy. Byli jsme si toho moc dobře vědomi, a proto jsme se snažili navnadit co nejvíce fandů, aby vyrazili na čtvrtý zápas čtvrtfinále, hraný v Benátkách nad Jizerou.

V dlouho očekávaný den se schází 46 fandů Mory, jako obvykle u Billy. Ještě před odjezdem dostáváme vzkaz, abychom se zastavili na stadionu, kde máme vyzvednout hokejku pro Radima Kucharczyka . Po doplnění zásob vyrážíme do cílového města, Benátek nad Jizerou.

Během cesty jsme v kontaktu s fanoušky, kteří přespali v Benátkách po třetím zápase čtvrtfinále. Od Agenta se dovídáme, že okupují místní hospůdky, asi v počtu 25 lidí .

Rozdávají se texty chorálů, které je zapotřebí se během cesty naučit. Ota prohlašuje: „Kdo z Vás se to nenaučí, toho nechám v Benátkách. A moc dobře víte, že jsem toho schopen - viz Šumperk! “ Dále se vsází na výsledek utkání, některé tipy jsou až přehnaně optimistické. Busem taktéž koluje návrh na nového maskota.

Cesta je pořádně daleká, proto je „povinných“ zástavek více než obvykle. Známé firmy – Pajalord či DJvonLIE – začínají být už u Hradce značně unaveni. Dostáváme zprávu, že se za námi řítí epika, sestavená z olšanských ultras .

Kolem půl čtvrté jsme v Benátkách nad Jizerou. Na místě potkáváme známé tváře, vidíme, jak se rozcvičují hokejisté obou týmů. Kupujeme lístky, jejichž cena je na naše poměry docela levná – 40 Kč. Někteří z nás se společně fotí před stadionem.

Máme dostatek času, a proto se rozmísťujeme po místních putykách. Největší skupina se kumuluje v hotelu Na Staré Koleji, kde mimo jiné přespali naši hokejisté. Tato volba byla nakonec, bohužel, nešťastná . Obsluhoval nás totiž jenom jeden číšník, který měl zjevně strach z 50 fandů Mory, kteří o sobě dávali pořádně vědět. Poté nám sdělil, že není pivo čepované, ani lahvové. To nás rozhořčilo, a jdeme pryč.

Na stadionu se scházíme v opravdu hojném počtu. V sektoru hostí se totiž nachází cca 120 fandů Mory, což je opravdu pěkné číslo . Nechybí 7 vlajek, včetně sektorovky a 4 vlajek na tyčích.

První třetina začíná šancemi na obou stranách, Mora však ve 14. minutě skóruje, trefuje se Petr Haluza. Co se týče fandění, tak zkoušíme začlenit nové prvky. Především dobře zní chorál „Vstaňte všeci, Moravané“. Akustika v hale je otřesná. Domácí fandové nejsou vůbec slyšet, zato jejich bubny, obsluhované posilami z Liberce, dávají o sobě vědět .

Třetí třetina probíhá jasně v naší režii. Hráči podávají opravdu výborný výkon, dáváme další góly, jmenovitě z hokejek Pavla Selingra a Oldricha Kotvana. Domácí přestávají bubnovat, takže v hledišti nemáme konkurenci . Poprvé se pokoušíme předříkávat chorál „Skřítkové tesaři“, k čemuž nám pomáhá megafon.

Po utkání probíhá děkovačka, která nemnohé překvapuje. Hráči jsou nuceni si sednout, s čímž zřejmě nepočítali . Kuba Bartoň rozdává pár lístků na úterý zdarma, přičemž hodně z nich už bylo rozděleno v pátek. Následně se přemisťujeme k busům, kde děkujeme hráčům. Zpíváme, skandujeme, poskakujeme, prostě si užíváme důležité vítězství.

Benátky opouštíme těsně před osmou hodinou, a to hned po odjezdu hráčů. V tuto chvíli však nevíme, jak si s námi Martin zahraje . Nejdříve nás nechce pustit do busu, poté nás vozí „zkratkami“ po Středočeském kraji, skoro až k samotné Praze. Naše cesta se tímto notně prodlužuje. Všichni jsme ale spokojeni z vítězství, že ani tyto okolnosti nevnímáme.

Tipovací soutěž nikdo nevyhrál, zbylé peníze proto budou použity na nákup pyrotechniky. Do Olomouce se vracíme až na druhý den, zhruba o půl jedné ráno. Kdo nebyl, může jen litovat, že přišel o skvělé zážitky, které se nedají ani popsat .

Foto: fan-zone.cz