UŽIJ SI ČLÁNKY!

PřihlásitNový účet

Víkend se sedmou třídou aneb první pokus o report z žákovského hokeje

Ve dnech 11. a 12. ledna hrály své zápasy sedmá a devátá třída, takže jsem si musela vybrat, na koho se půjdu podívat. Zvolila jsem si nakonec sedmáky a oba víkendové dny jsem s nimi strávila v plecharéně. Za soupeře měli v sobotu polský tým Metropolia Silesia, v neděli to potom byli HK Mladí Draci Šumperk.
HC Olomouc : Metropolia Silesia   8:5 Malí Kohouti se pustili do hry s vervou a v čase 5:55 vstřelili první gól, jehož autorem byl Dominik Řípa (ano, je to syn Jirky Řípy, který hrával za Moru). Naši kluci Silesii ve všech směrech přehrávali, ale další gól se jim podařilo dát až v čase 11:27 (autor Ondřej Špunar?) a potom za 25 vteřin přidali branku další – čímž upravili stav zápasu na 3:0 ve svůj prospěch. Možná lehce uspokojili, že jim začátek zápasu krásně vychází, když o deset sekund později přišlo „napomenutí“ v podobě gólu Silesie, která tímto snížila na 3:1. Byl to tzv. „gól z ničeho“; na ledě se v tu chvíli skutečně nic moc nedělo a pravděpodobně některý z polských hráčů jen tak plácl do puku a on kupodivu skončil v naší brance. Snad i díky tomu olomoučtí  znovu zvýšili tlak na svého soupeře a výsledkem byly dva góly v čase 17:01 a 17:13. První třetina tedy skončila za stavu 5:1 pro malé Kohouty. Co se týká střelců gólů, ztratila jsem se hned v této třetině. Prostě jsem nestíhala fotit, fandit a ještě si zapisovat, kdo dal gól a další poznámky k utkání. Doufala jsem, že mi v tom pomůžou onlajny, kde bývají i výsledky žákovských kategorií, ale jako z udělání u zápasů 7. třídy nebylo ani písmenko. Do druhé třetiny nastoupila úplně jiná Silesia (však je jejich trenér o přestávce pěkně seřval) a zápas byl mnohem vyrovnanější, než v první třetině. Ale hned v čase 21:15 byli vyloučeni současně dva naši hráči, takže jsme hráli pouze ve třech. Začátek tohoto oslabení náš tým přežil „ve zdraví“ a o minutu později byl vyloučen na 2 minuty i jeden hráč Silesie. Hráli jsme tedy 3 proti 4 a asi 20 vteřin po návratu vyloučených do hry se přece jen soupeři podařilo dát gól. (V tu chvíli nastala kuriózní situace, kdy časoměřič přičetl gól olomouckému týmu, a polští rodiče si mohli vykřičet hlasivky, jak se snažili na chybu upozornit. Ale nikdo na to nereagoval a na časomíře svítil stav 6:1, třebaže správně mělo být 5:2.) Polský tým byl chvílemi herně lepší, ale naši se jen tak nedali a v čase 34:05 zvýšili svůj náskok na 6:2 – aby o 18 sekund později přidali další branku na 7:2. Ale Silesia nesložila zbraně a ještě ve 35. minutě vstřelila gól, takže do šaten se šlo za stavu 7:3 pro Olomouc.  (V tomto momentě byl konečně opraven stav na časomíře, kde doposud svítilo 8:3.) Druhá část hry byla mnohem vyrovnanější, ale náskok, který olomoučtí získali už v první třetině se Silesii smazat nepodařilo. Naši kluci možná trochu polevili a i proto skončila druhá třetina 2:2. V polské brance se jedním skvělým zákrokem blýskl jejich maličký gólman; téměř každý na zimáku si byl jistý, že to bude gól (situace je zaznamenána na jedné z přiložených fotografií). Za tento počin mu také všichni přítomní diváci zatleskali. Do třetí části hry jsme si přenesli ještě necelou minutu oslabení, ale přestáli jsme je se ctí. Zdálo se, že naši hráči jsou si vědomi náskoku, který mají a rozhodně nehráli s takovým nasazením, jako v první třetině. Ale dost možná to byla i součást taktiky, protože následující den je čekal další zápas a určitě by nebylo na místě nechat všechny síly jen v tomto utkání. Nicméně kluci i přesto dokázali své skóre navýšit brankou v 55. minutě – na 8:4. Silesia se však velmi snažila výsledek ještě korigovat, což se jí povedlo v čase 59:32, kdy upravila stav na konečných 8:5. V tomto zápase byli malí Kohouti lepším týmem, technicky vyspělejším. Dokázali dobře kombinovat a také bránit. V polovině utkání se vystřídali naši brankáři a druhou část odchytal Kristián Rychlý (který se jako malý klučina jednou dobrovolně přihlásil, že půjde do branky, když chyběl brankář a už u toho zůstal). Sestava HC Olomouc:  Patrik Vévoda nebo Stanislav Žbánek (G) (brankář s číslem 39 neměl na dresu jméno, takže nevím), Kristán Rychlý (G) Adam Fehér, Andrej Hebar, Šimon Gronych, Simona Izáková, Lukáš Konečný, Tomáš Mlčoch, Tomáš Navrátil, Jan Nemrava, Adrian Oláh, Matěj Pekař, Eliška Petřeková, Roman Přidal, Dominik Řípa, Ondřej Špunar, Filip Zimovčák Trenér: Kamil Přecechtěl Sestavu týmu Metropolia Silesia neznám, třebaže se mi podařilo najít seznam nominovaných hráčů – bylo jich ale mnohem víc, než se objevilo v zápase. A vzhledem k tomu, že Poláci neměli na dresech jména, nemohla jsem použít stejný systém jako u Olomouce. Totiž projít fotky a jména si opsat z dresů. Vývoj zápasu: 5:1, 2:2, 1:2 Počet vyloučených:  3:5 Počet diváků: asi 50   HC Olomouc : HK Mladí Draci Šumperk  4:3 Už od prvních minut utkání bylo jasné, že Šumperk bude mnohem kvalitnějším a těžším soupeřem, než byla Metropolia  Silesia. Hrál se rychlý hokej a síly na ledě byly zcela vyrovnané. Nicméně šťastnějším týmem byl ten olomoucký, kterému se podařilo vstřelit první branku v čase 13:23 a ujal se vedení 1:0. Mladí Draci ale bojovali ze všech sil a jejich úsilí bylo korunováno gólem v šestnácté minutě. Stav byl tedy srovnán na 1:1. Oba týmy i ve zbývajícím čase předváděly rychlý hokej, ale do konce první třetiny se už nic podstatného nestalo.  Samotný začátek druhé části hry napověděl, jak bude vypadat: už v čase 20:11 byl na 2 minuty vyloučen hráč Šumperka, o 3 minuty později jeden z mladých Kohoutů a za 60 sekund k němu na trestnou lavici přibyl další z jeho spoluhráčů. Šumperk díky tomu hrál jednu minutu přesilovku 5 na 3. Naši toto oslabení naštěstí zvládli a dali najevo, že je nic nezlomí a to tím nejlepším možným způsobem: v čase 25:58 vsítili gól na 2:1. Ale jejich radost z vedoucí branky trvala jen do 35. minuty, kdy Mladí Draci opět srovnali stav na 2:2. O chvíli později dostal dvouminutový trest jeden z hráčů Šumperka a malí Kohouti měli tedy k dispozici přesilovku. Využít ji ale nedokázali, šumperští skvěle bránili. Do kabin se tedy odcházelo opět za rovnovážného stavu – 2:2. Celá druhá třetina byla poznamenána pěti dvouminutovými tresty, takže hra neměla stejný spád, jako její první část. Byla jsem velmi zvědavá na závěrečnou třetinu, protože oba týmy měly za sebou zápasy z předchozího dne. Mohlo to tedy být také o tom, komu dojdou dřív síly. Navíc si jedna šumperská máma hlasitě stěžovala, že jejich trenér stále staví jen dvě svoje oblíbené lajny, takže mohlo dojít i k tomu, že by je „utavil“. Nevím, co si naši hráči řekli v kabině, ale od začátku poslední třetiny působili lepším dojmem než jejich soupeř. Byli živější, aktivnější a tento svůj přístup dokázali zúročit hned v čase 40:56, kdy se opět ujali vedení 3:2. Šumperk hrál hůř, než v předchozích dvou třetinách, hodně chyboval a marně se snažil srovnat skóre. Mladým Drakům trvalo téměř 14 minut, než k nelibosti olomouckých fanoušků nakonec přece jen stav srovnali na 3:3. Ale malí Kohouti jim dopřáli radost jen jedinou minutu, protože vzápětí dali gól na 4:3. Šumperk na tuto situaci zareagoval odvoláním brankáře (v čase 58:02), ale snaha Mladých Draků o srovnání stavu vyzněla naprázdno. Malí Kohouti vyhráli 4:3. Tento zápas byl naprosto vyrovnaný, hráli spolu dva zcela rovnocenní soupeři. Byl to rychlý, svižný hokej, plný pošťuchování a šarvátek před brankami. Celou dobu zůstal v brance náš gólman s č. 39, tentokrát ke střídání nedošlo. Po zápase mě potěšilo také pěkné gesto naší kapitánky Elišky Petřekové, která si podala ruce nejen s rozhodčími, ale zajela i ke střídačce soupeře a potřásla si rukou s jejich trenéry. Sestava HC Olomouc:  Patrik Vévoda nebo Stanislav Žbánek (G) (brankář s číslem 39, jméno neznám),  Kristán Rychlý (G) Adam Fehér, Andrej Hebar, Šimon Gronych, Simona Izáková, Lukáš Konečný, Tomáš Mlčoch, Tomáš Navrátil, Jan Nemrava, Adrian Oláh, Matěj Pekař, Eliška Petřeková, Roman Přidal, Dominik Řípa, Ondřej Špunar, Filip Zimovčák Trenér: Kamil Přecechtěl Sestavu týmu HK Mladí Draci Šumperk neznám, nikde jsem ji nenašla. Jejich hráči měli opět dresy beze jmen, takže ani toto jsem nemohla využít k sestavení soupisky. Vývoj zápasu: 1:1, 1:1, 2:1 Počet vyloučených:  3:4 Počet diváků: asi 60   Závěrem V neděli jsem odcházela z plecharény velice spokojená, zápas se Šumperkem měl náboj a moc se mi líbilo, jak kluci hráli. Napínavé to bylo až do konce, který byl šťastný pro malé Kohouty. V sobotním utkání jsem si zase kromě dění na ledě občas všímala i chování přítomných rodičů, kterým vévodila jedna polská máma, která neustále křičela na celý zimák. Jednak hlasitě „koučovala“ celý polský tým a také se snažila rozhodit naše hráče pokřikem „Nedáš, nedáš!“, když jeli s pukem na soupeřovu branku. S rodiči bývá na zápasech dětí občas docela zábava.  Je mi jasné, že tenhle report má k dokonalosti daleko a kdyby se mě někdo zeptal, jak se taková zpráva píše, stačilo by na odpověď jedno slovo: špatně. Co se týká žákovských kategorií, nemáte k dispozici nic – tedy pokud nejste třeba rodič nebo trenér. Takže mi velkým pomocníkem byl můj foťák, kterým jsem zaznamenávala nejen malé hokejisty, ale také jakoukoliv změnu na časomíře (góly, tresty). A doma potom přišla na řadu mravenčí práce v podobě prohlížení kvanta fotografií a sepisování poznámek.  Sepsat takový report byla opravdu výzva, ale bavilo mě to.   Současná tabulka skupiny č. 5 LMŽ - 7.tř utkání výhra remíza prohra SKÓRE BODY  POŘADÍ HC Oceláři Třinec 19 17 1 1 150 : 42 35 1 HC Olomouc 19 12 3 4 115 : 77 27 2 HC Vítkovice Ridera 18 12 2 4 109 : 48 26 3 HKMD Šumperk 19 10 1 8 89 : 79 21 4 Metropolia Silesia 17 7 1 9 82 : 88 15 5 HC Frýdek Místek 18 7 1 10 89 : 113 15 6 HC RT TORAX Poruba 19 4 1 14 75 : 141 9 7 HC AZ Havířov 2010 19 0 0 19 37 : 158 0 8  
Report
19. ledna 2020 napsala Talexa Žádný komentář
Číst dále

Ohlédnutí za zápasy s Karlovými Vary a Pardubicemi

HC Olomouc : HC Energie Karlovy Vary - 4:2 Ve čtvrtek 26. prosince jsem navštívila plecharénu po delší době, ale nechtěla jsem porušit tradici. Hokej v období vánočních svátků totiž už několik let patří do rodinného programu. Šla jsem na zápas  bez jakéhokoliv očekávaní, s mírnou zvědavostí, jestli se obraz naší hry nějak změnil.  Když dal ve třetí minutě utkání gól Franta Skladaný (krásně nahrál sám sobě o mantinel), říkala jsem si, že má motivaci (přece jen ve Varech nějaký ten rok odehrál). Ve 22. minutě srovnal stav zápasu na 1:1 karlovarský Martin Rohan, na což odpověděli krásnou akcí Lukáš Klimek s Lukášem Nahodilem a změnili skóre na 2:1. O něco později byl Skladaný vyloučený dvakrát po sobě a mě napadlo, jestli není přemotivovaný; podotkla jsem, že by ho raději měli nechat sedět na střídačce. Krátce po začátku třetí třetiny dal svůj první gól sezony Vilda Burian a provedl to opravdu elegantně. V 53. minutě byl Skladaný vyloučený za hru vysokou holí na 4 minuty (došlo na moje slova) a Vary dlouhou přesilovku dokázaly využít. Skóre bylo najednou 3:2 a slabším povahám na tribunách se opět zrychlil tep. Soupeř měl na srovnání stavu necelých pět minut a o chvíli později odvolal brankáře. Ani to však nepomohlo, naopak s pukem si dojel až k prázdné brance Pavel Musil a svým gólem zpečetil stav zápasu na konečných 4:2 pro Moru. Karlovy Vary možná neodehrály svůj nejlepší zápas, ale stejně jsem měla dojem, že byly živější, dravější a rychlejší než my. Co se zmíněné rychlosti týká, mnohokrát jsem si všimla, že náš hráč jede za pukem svým tempem a nezrychlí, třebaže má za sebou soupeře. A ten ho většinou přebruslí. V našem herním projevu je pořád jakási nejistota, snadno ztrácíme puky, přihrávky jsou nepřesné.  Současná hra Mory asi obecně moc netáhne, protože jsme měli v tomto kole nejslabší návštěvu z celé extraligy.   HC Olomouc : HC Dynamo Pardubice - 1:2 Nemohu říct, že bych na zápas s Pardubicemi šla s přesvědčením, že je v pohodě „přejedeme“. Červík pochybností přece jen hlodal, protože Mora už víckrát předvedla, jak umí prohrát s týmy ze spodních pater tabulky. Ovšem to, co se odehrávalo na ledě, překonalo i ty nejhorší představy. V první třetině se Mora ochotně přizpůsobila hernímu „stylu“ Pardubic a já myslela, že usnu. V polovině třetiny jsme dali gól ve vlastním oslabení (opravdu jsem čekala, že Pavel Musil ten puk jenom vyveze co nejdál). Na začátku druhé části hry pardubičtí srovnali stav na 1:1 a Mora potom měla postupně k dispozici 4 přesilovky, které trestuhodně nevyužila; sledovat je bylo jen pro silné nervy. Ve třetí třetině hned ve 43. minutě daly Pardubice druhý gól a bylo hotovo. Mora v té části hry projevila konečně nějakou bojovnost a snažila se o srovnání skóre, nicméně Dynamo po zbytek utkání už jen vyhazovalo puky z pásma a bránilo výsledek. Pro diváka bylo utrpení takovou hru sledovat. Kohouti v závěru zkusili hru bez brankáře, ale po vyloučení J. Ondruška byla tato zmařena. Na hodnocení tohoto zápasu by možná stačilo jedno velmi výstižné slovo a to: holomajzna. Naši hráči byli nedůrazní, měli špatný pohyb. Možná by po tomto zápase mohli sepsat manuál, který by měl dvě části: I. – Jak netrefit prázdnou branku, II. Jak hrát přesilovku, aby nepadl gól. Opravdu nevím, kdy jsem Moru viděla hrát tak špatně. Vážně je to tak, že se silným soupeřem hrajeme většinou dobře a se slabším špatně? Nebo jak mnozí tvrdí, že neumíme tvořit hru? Po takovém zápase opět klubu klesne návštěvnost, protože fanouškům už dochází trpělivost. Ne každý je ochotný dlouhodobě dávat (platit vstupné, fandit, mrznout) a nic za to nedostat.   Shrnutí Hrajeme už třetí čtvrtinu extraligy a Mora visí na 10. místě tabulky s pouhým sedmibodovým náskokem na poslední Pardubice, kterým právě darovala 3 body. A někteří fanoušci jsou po prohraném zápase schopni stále tvrdit, že nám jen chybělo štěstí. Ale stačí se nad tím zamyslet: to mají Liberec, Sparta Plzeň, Mladá Boleslav a Třinec v zápasech stále štěstí, že jsou v tabulce na prvních pěti místech? Někdo namítne, že mají lepší hráče, produktivnější. Ale vždyť my máme letos papírově nejlepší tým, od postupu do extraligy. Už nemáme jen bezejmenné bojovníky, ale i nějaká ta „jména“. A není těch „jmen“ třeba na náš tým moc? Vybavuje se mi, jak v jedné sezóně náš GM velmi stál o návrat Erika Hrni zpět do Olomouce a řekl k tomu: „Erikovi by se u nás hrálo líp, protože v Třinci je hodně náčelníků a žádný indián.“ Nenastala u nás letos situace, že těch náčelníků máme víc, než tento tým unese? Ne vždy známá jména znamenají automaticky klubový úspěch – stačí vzpomenout na Chomutov v sezoně 2013/14. Může pomoci neustálé utěšování se, že bude líp, že je třeba věřit a doufat? Nevšimla jsem si, že by moje víra ve vítězství skutečně přinesla 3 body, stejně tak vidím víceméně stále stejnou hru, ať na zimáku jsem nebo ne. Nepatřím k těm, kteří by klub zatracovali po jednom prohraném zápase. A nepatřím ani k tzv. „fanouškům úspěchu“. S chutí Kohoutům zatleskám i po prohraném utkání, když budu vidět, že bojovali do posledního dechu. Ta bojovnost mi letos u týmu opravdu chybí, nevidím ji tam. Na Moře mi skutečně záleží, ale to neznamená, že jsem ochotná sledovat ten chaos na ledě. Zažila jsem toho s klubem opravdu hodně a myslím, že je naprosto v pořádku, když mi současný stav vadí. Mám za to, že je to lepší, než nad tím mávnout rukou a říct: „No co, vždyť je to jen sport“.
Report
29. prosince 2019 napsala Talexa 2 komentáře
Číst dále

Winter Classic - HC Orli Uničov vs. HK Kroměříž

V neděli 8. prosince měli odehrát 14. kolo Krajské ligy ledního hokeje uničovští Orli. A protože to měl být domácí zápas, rozhodla jsem se, že se na ně zajedu podívat. Pro jistotu jsem si v polovině týdne ověřovala, jestli se něco nezměnilo a nestačila jsem kulit oči. Všechno bylo jinak! Zápas byl přesunut na sobotu, do Rýmařova a na otevřené kluziště – prostě Winter Classic!
To jsem si nemohla nechat ujít. Přes facebook jsem si udělala rezervaci do autobusu, který měli objednaný uničovští fanoušci a v sobotu po poledni jsem nasedla do vlaku směr Uničov. V Uničově bylo mokro, drobně pršelo a ve mně hlodal červík pochybností, aby nebyl zápas kvůli počasí zrušen. Vydala jsem se do hospůdky na zimáku, neboť tam byl sraz a hledala člověka, kterému mám zaplatit za cestu. Šel poznat celkem snadno: před sebou měl hromádku peněz a kontroloval, kdo už přišel a kdo chybí. Prostě Šéf. Koukali na mě jako na cizího, protože to byla parta lidí, kteří se evidentně znali. A když se Šéf zeptal, odkud jsem a já že z Olomouce, viděla jsem, že mu něco vrtá hlavou. Ale neřekl nic. Zatím. Přesně v 15:45 jak bylo dohodnuto, vyrážíme z Uničova. Je nás celkem 31 a dva bubny. Po krátké chvíli si poblíž sedl Šéf a říká: „Paní, vy jste přímo z Olomouce?“ A já, že ano. „A to se jedete podívat do Rýmařova na Uničov?“ V očích obrovský otazník a nevyslovený dodatek – když máte v Olomouci extraligu? Vysvětlila jsem mu, že většina kluků z uničovského týmu hraje za Olomoucké Eagles extraligu in-line hokeje a že se jedu podívat, jak jim to jde na ledě. A především, že se těším na Winter Classic.  Jak se vzdalujeme od Uničova, počasí se zhoršuje. Mlha, která se vzala bůhvíkde, je čím dál hustší.  Jedeme asi půl hodiny, v autobuse je zhasnuto (asi aby lidi moc nezlobili), venku tma, mlha a sem tam zahlédnu ojíněné stromy. Nabývám dojmu, že nejedu do Rýmařova, ale do velké Nicoty.  Najednou světla, domy a někdo říká: „Už jsme tady!“ Soukáme se z autobusu a zjišťujeme, že to venku hodně klouže. U vchodu na kluziště platíme vstupné 40 Kč za osobu, což je skvělá cena v porovnání s tím, co za ni všechno dostanete: prší na vás, sněží na vás, každou chvíli sebou praštíte na kluzkém povrchu, můžete si postavit sněhuláka ze „sněhu“ který vysype rolba a v neposlední řadě můžete dostat pukem do hlavy. No, nekupte to. Fanoušci obou týmů ukázněně zaujímají svá místa a může se začít. Rychle zkoumám, odkud se mi bude nejlíp fotit a zakotvím vedle budky pro hlasatele, poblíž kroměřížských fanoušků. V 16:30 vjíždějí hráči na led a hlasatel oznamuje sestavy: HC „Orli“ Uničov: Dalibor Sedlář (Milan Axmann) – Jan Klvaňa, Marek Fekiač, Tomáš Halouska, Libor Navrátil, Jiří Paška, Jakub Fryč – Adam Drdla, Martin Chytil, Tomáš Sršeň, Pavel Handl, Marek Vrána, Ivo Kratěna, Jakub Čuřík, Petr Žajgla „C“ HK Kroměříž: Martin Svoboda (Tomáš Fajgl) – Michal Tkadlec, Martin Vávra, Pavel Omelka, Roman Nesrsta, Jiří Osina, Roman Šťastný – Tomáš Kristek, Martin Gazda, Petr Vaněk, Vojtěch Kudlička, David Hubík, Jaroslav Jelínek, Ľubomír Murín „C“, Patrik Zavřel, Kryštof Knápek Je mi kluků docela líto, protože v tu chvíli prší a led dostává zabrat. Vytahuji z batohu foťák a mrzí mě, že jsem si nevzala sluneční clonu (kvůli reflektorům na stožárech), ale nějak se s tím srovnám. Můj Nikon asi také projde testem: budeme spolu soutěžit, kdo bude víc mokrý.  Zápas začíná. Na tak těžkém ledě se nedají předvádět žádné technické kousky, hráči jsou rádi, že vůbec bruslí. Hra se rozjíždí pomaleji, ale už v čase 5:35 se podaří ujet uničovskému Martinu Chytilovi a střelou nad levý beton překonává kroměřížského brankáře. Asistence: Pavel Handl. Uničovští fandové jásají, což asi hráče nabudilo a za dvě minuty střílí Marek Vrána druhý gól. Asistence: Pavel Handl a Tomáš Sršeň. Hra se přelévá z jedné strany na druhou, hráči zkoušejí, co jim těžký led dovolí. Moc toho ale není: puk skoro nelze střílet po ledě, protože se v půli své dráhy zastaví. Nakonec se jako nejlepší taktika jeví dojet s kotoučem co nejblíž k bráně soupeře a vystřelit. Tímto stylem se o gól pokoušejí oba týmy a podaří se to až kroměřížskému Kryštofu Knápkovi -  minutu a půl před koncem první třetiny. Orli asi trošku usnuli na vavřínech a tím si vykoledovali gól do šatny. Ještě před koncem třetiny ke mně přichází muž v oranžové vestě pořadatele a ptá se, jestli jsem od novin. Říkám, že ne a mám obavy, že mi zakáže fotit, protože mi to nikdo nepovolil.  Ale odchází pryč, takže zatím je to v suchu. No, úplně doslova ne, protože déšť vystřídalo drobné sněžení. Bundu mám pěkně mokrou a říkám si, že teď se ukáže, jestli je skutečně 100% waterproof. Ale raději se půjdu někam ohřát. U východu kontrolují vstupenky a jak šmátrám v kapse, tak mi najednou ten kousek papíru spadne do kaluže. Pořadatel se směje a říká: „Jo, už ji vidím!“ Hospoda se zcela nečekaně jmenuje „U kluziště“ a je tam narváno; sednout si není kam. Potřebuji si do bot vsunout vyhřívací vložky, tak nakonec zakotvím v chodbičce u WC a boty si zateplím tam. Chvíli se zdržím, abych se zahřála. Žádný komfort, ale aspoň teplo. A mám bezvadný „výhled“, protože na zdi visí zasklený dres č. 88 Patricka Kanea z Chicago Blackhawks. Nikdy jsem NHL dres neviděla takto „face to face“ a tak jsem překvapená, jak je perfektně vypracovaný (ušitý).  Akorát nevím, jestli by Kane měl radost z toho, že visí na zdi u WC. Začala druhá třetina. Uničovští asi měli nohy ještě v šatně, protože už po půlminutě hned z první šance střílí Kroměříž vyrovnávací gól. Autorem je Jaroslav Jelínek. Hráči Kroměříže najednou ožili a je jich plný led. Cítí šanci zápas otočit a také se jim to podaří. Po úniku Jelínek nabídne puk Romanu Šťastnému a ten trefuje odkrytou branku. Uničovští jsou jako opaření a dost dlouho trvá, než se vzpamatují. Možná si po dvou rychlých gólech v první třetině mysleli, že to půjde samo? V polovině druhé části hry se síly vyrovnávají, Orli hrozí z rychlých brejků, ale protlačit puk za brankáře Svobodu se jim nedaří. Žádný gól už nepadne, tak se jde do šaten za stavu 2:3 pro Uničov. Obcházím kluziště, abych si vytipovala další možná místa na fotografování a málem schytám pár sněhových koulí od dětí, které řádí na hromadě „sněhu“ z rolby. Opět se uchýlím do „své“ chodbičky a po chvíli za mnou zase přijde pořadatel, co se mě ptal, jestli jsem od novin. Tvářím se nebojácně a říkám si, že když mi fotit nezakázal hned, tak snad už to neudělá. Trochu nesměle se mě ptá, jestli bych mu potom neposlala nějaké fotky, že jim nepřišel fotograf. Slíbím mu to a domluvíme se, že mi potom dá mailovou adresu. Wow! Už jsem skoro fotograf!  Začíná třetí třetina. Počasí se konečně trošku umoudřilo a z nebe momentálně nic nepadá. Síly na ledě jsou nyní vyrovnané. Orli se snaží zvrátit pro ně nepříznivý stav, ale gólman Kroměříže je bezchybný. Na druhé straně chytá výborně i Dalibor Sedlář. Kroměřížští poctivě brání a když mají možnost, tak se snaží ještě o nějaký gól své skóre navýšit. Ve 47. minutě je za sekání vyloučený Pavel Omelka a Orlům se nabízí šance na vyrovnání. Snaží se o to tak urputně, že v jednu chvíli puk přeletí ochrannou síť a málem trefí prehistorickou časomíru. Vystupňované úsilí uničovských nakonec vyústilo ve dva krátce po sobě jdoucí fauly (Tomáš Halouska – nedovolené bránění, Jiří Paška – podrážení) a hosté mají k dispozici dvojnásobnou přesilovku. Během ní gól nepadne, ale jakmile se z trestné lavice vrátí Tomáš Halouska, navyšuje Kroměříž skóre na 4:2. Autorem branky je Martin Gazda. Do konce zápasu už moc času nezbývá, Orli to ještě zkoušejí bez brankáře, ale už se nic nestane. Konečný výsledek zápasu je tedy 2:4 pro Uničov. Odcházíme k autobusu. Někdo ověřuje, jestli jsme všichni a za chvíli odjíždíme. Během cesty zjišťuji, že uničovským fandům prohra nijak moc nevadí. Svému týmu věří; možná i proto, že letos mají Orli zatím výbornou sezonu: z 15 zápasů prohráli jen 4. A potvrdilo se i to, že lídr soutěže nemusí vždy porazit tým z poloviny tabulky. Uničov díky prohře spadl na druhé místo, což není žádná tragédie. Je příjemné zjištění, že i nejnižší liga má své věrné fanoušky, které neodradí od výjezdu na Winter Classic ani velmi špatné počasí. A podporují svůj tým opravdu usilovně, jen je jich menší počet než na zápasech ve vyšších soutěžích. Díky tomuto zápasu jsem také měla možnost posoudit, jak moc se liší styl hry v krajské lize a extralize. Hraje se opravdu jinak, nikdo nikoho „nebourá“, hráči se u mantinelů spíš přetlačují. I fauly jsou takové obyčejné (hákování, podrážení, sekání) a jsou většinou jen důsledkem herního zápalu. Vyloženě zákeřný faul jsem neviděla. Nikdo také neskáče do střel, neviděla jsem žádné hity. Asi to bude tím, že zaměstnavatelům hráčů by se nelíbilo, kdyby byli často v pracovní neschopnosti kvůli úrazu z hokeje. A možná se někdo pozastaví nad tím, proč píšu o uničovském hokeji. Hlavním důvodem je, že následující hráči uničovských Orlů prošli v minulosti různými kategoriemi olomouckého hokeje a já na ně nezapomínám: Jan Beier, Lukáš Dobrý, Adam Drdla, Jakub Čuřík, Marek Fekiač, Pavel Handl, Tomáš Halouska, Stanislav Husák, Jan Klvaňa, Jindřich Kolovratník, Ivo Kratěna, Libor Navrátil, Jiří Paška, Dalibor Sedlář (B), Tomáš Sršeň, Michal Šimo, Marek Vrána, Petr Žajgla
Report
16. prosince 2019 napsala Talexa 5 komentářů
Číst dále

To byla jízda! Hokejisté HC UP Olomouc předvedli nečekaný obrat!

V pondělí 11. listopadu nepřijel do Uničova Martin na bílém koni, ale sjeli se tam hokejisté týmů HC UP Olomouc a BO Ostrava Vítkovice Steel, aby odehráli 8. kolo Univerzitní ligy ledního hokeje. A kromě nich i ti, kteří to nemohli bez hokeje vydržet do pátku, kdy zase začíná extraliga.
Pod dohledem 112 diváků začali olomoučtí aktivněji, ale do sítě soupeře puk nedotlačili. Posléze chybovali v obraně a Ostravané toho dokázali využít. První gól dal ve čtvrté minutě Jakub Gelnar, druhý o čtyři minuty později Adam Kropka. Domácí tým se dokázal lehce vzepřít a to gólem Mikuláše Rimmela v deváté minutě. Radost z kontaktní branky ale trvala jen 30 sekund, potom opět skórovali ostravští borci, kterým vrátil dvougólový náskok Kryštof Fejko. Krátce na to měli hosté výhodu přesilovky, kterou ale nevyužili. Stejná situace proběhla na konci první třetiny i u domácího týmu. Do šaten se tedy odcházelo za nelichotivého stavu 1:3 pro domácí tým. Krátce po začátku druhé třetiny se zkusil prosadit střelou z mezikruží Jakub Dušan Vaňo, načež z okamžitého protiútoku vstřelil branku hostující Marek Smrčka. Ve 27. minutě navýšil na 1:5 Dominik Plášek a fanoušci HC UP rozhodně nejásali. Ve stejné minutě hráči v zápalu boje převrátili branku na domácího brankáře Martina Molnára, který v této sezoně chytal vůbec poprvé. Bylo vidět, že je trochu otřesený, nicméně v brance zůstal (ono mu vlastně nic jiného ani nezbývalo, protože HC UP s sebou náhradního brankáře neměla). Od té chvíle převzali otěže zápasu hráči domácího týmu a po několika neúspěšných pokusech skóroval ve 32. minutě Jakub Müller a o minutu později Dušan Kerda. Do konce druhé třetiny se už nic zásadního nestalo, pouze byli postupně vyloučeni dva hráči Olomouce a jeden z hostujícího týmu. Stav po druhé třetině - 3:5.   Na začátku třetího dějství byl vyloučen hráč Ostravy Kryštof Fejko, který se asi díky tomu zdravě naštval, protože krátce po uplynutí svého trestu vstřelil další branku a skóre upravil na 3:6. A potom se začaly dít věci. Olomoučtí borci se i za tak nepříznivého stavu nehodlali vzdát a jako správný kapitán jim šel příkladem Dominik Hajšman, který v čase 43:12 korigoval stav na 4:6. Asi to zapůsobilo, protože v 52. minutě přidali další dva góly Dominik Cach a Jakub Müller a bylo srovnáno! Ostravané byli jako opaření a na nic kloudného se nezmohli. V 53. minutě potvrdil svou roli kapitána dalším gólem Dominik Hajšman, který překonal hostujícího brankáře a upravil stav na 7:6. Olomoucký tým poprvé v zápase vedl a dokázal na Ostravany vyvíjet velký tlak. Zvýšené úsilí olomouckého týmu bylo v 58. minutě korunováno gólem Dominika Cacha. V 59. minutě byl domácí tým oslaben díky vyloučení Jakuba Müllera za hákování, čehož se snažili Ostravané využít a sehráli power play. Docílili ale jen toho, že obdrželi další gól do prázdné branky – autorem byl Dominik Dubovčí, který tím upravil stav na konečných 9:6 pro domácí tým. Třebaže polovinu utkání měli převahu hosté, tým HC UP byl nakonec ten, který se radoval. Dvěma góly se v zápase blýskli Dominik Hajšman a Dominik Cach, po dvou asistencích si připsali Jan Kropáč a Martin Pěcha – všichni odchovanci HC Olomouc (Dominik Cach momentálně nosí Zlatou helmu jako nejlepší střelec HC UP). Hráči HC UP předvedli něco, co se hned tak nevidí. Ani za stavu 1:5 se nevzdali, obrátili v podstatě prohraný zápas a nejen že srovnali stav, ale dokonce přidali góly navíc - to chce jen smeknout klobouk a poklonit se. Olomoucký tým fungoval skvěle a odměnou jim bylo (pro leckoho nečekané) vítězství.   Fotky z http://hokej.upol.cz
Report
13. listopadu 2019 napsala Talexa 3 komentáře
Číst dále

Hokejisté opět poraženi! Už aby byli na ledě, vtipkovali fandové

Nezklamal. I tak jednoduše lze zhodnotit turnaj v malé kopané, který Fan Club HCO o.s. dokázal již potřetí zorganizovat. Ve Slavoníně se ve středu 27. června proti svým fanouškům postavili současní a dřívější hráči Mory. Tým bývalých hráčů, vedený Richardem Brančíkem, byl zřejmě nejvíce poutavý. A mohl být ještě více! Obrovská smůla totiž potkala Lubomíra Korhoně, jenž si přivodil z finále extraligy v in-line hokeji zranění ramene, a tak musel na magnetickou rezonanci. Dalibor Sedlař nakonec musel plnit povinnosti v Osvětimi, kde se připravuje na novou, extraligovou sezónu. Nastaly proto menší pohyby v kádru. Zkušený Lukáš Duba, odchovanec Vsetína a kapitán Prostějova, stihl v minulosti odehrát i pár zápasů za Olomouc, a tudíž se stal posilou. Dřívější hokejisty Mory také posílili Tomáš Halouska a Lukáš Dobrý, odchovanci HC Olomouc. Tomáše Vlčka pak alespoň morálně nahradil nezapomenutelný Radek Tihlář, který stále ještě chytá za Přerov. Protože laborují se zraněními, jen jako diváci dorazili Jakub Bartoň, Alexandr Lhotský, Jakub Herman, Milan Ministr a Tomáš Zbořil. Nechybělo ani kompletní vedení HC Olomouc, dokonce i Jiří Dopita si na chvíli udělal čas. Aby měla hra spád, zápasy se hrály nakonec jedenkrát 20 minut. Muselo být zrušeno družstvo jednotlivců, kvůli malému zájmu a přetlaku fanouškovských týmů. Turnaj byl rozdělen do dvou skupin, každá čítala 4 družstva, která bojovala na samostatném hřišti systémem každý s každým. Skupina A Tým Mladší hráči Mory Bývalí hráči Mory Máme rádi alkohol FC CREDITAS Body Skóre Pořadí Mladší hráči Mory - 2:0 1:0 2:2 7 5:2 2. Bývalí hráči Mory 0:2 - 4:0 1:3 3 5:5 3. Máme rádi alkohol 0:1 0:4 - 0:6 0 0:11 4. FC CREDITAS 2:2 3:1 6:0 - 7 11:3 1. Skupina B Tým Starší hráči Mory Dynamo Bystrovany Fans of 81 & 97 Elektro Otáhal "B" Body Skóre Pořadí Starší hráči Mory - 2:3 6:2 3:0 6 11:5 1. Dynamo Bystrovany 3:2 - 0:1 0:4 3 3:7 3. Fans of 81 & 97 2:6 1:0 - 1:4 3 4:10 4. Elektro Otáhal "B" 0:3 4:0 4:1 - 6 8:4 2. Následně se týmy na druhých, třetích a čtvrtých příčkách utkaly mezi sebou o konečné umístění, a to z časových důvodů pouze formou penaltového rozstřelu, kdy na každé straně kopalo pět střelců do rozhodnutí, po domluvě tedy sešlo z původně avizovaného střílení nájezdů. Zajímavostí zůstává, že rozhodující pokutový kop v zápase o 5. místo proměnil Richard Brančík. Vítězové obou skupin se střetli ve velkém finále, které rozhodl Pavel Frank, čímž porazil zkušenější sestavu hráčů Mory. Fanoušci hrající pod názvem FC CREDITAS tak slavili prvenství, a to i s putovním pohárem pro vítěze! O umístění Zápas Soupeři Výsledek penalty o 7. místo Fans of 81 & 97 - Máme rádi alkohol 2:3 penalty o 5. místo Bývalí hráči Mory - Dynamo Bystrovany 3:1 penalty o 3. místo Mladší hráči Mory - Elektro Otáhal "B" 4:3 finále FC CREDITAS - Starší hráči Mory 1:0 Nejlepším střelcem turnaje se stal Pavel Frank (FC CREDITAS), který vstřelil 5 branek. Nejlepším brankářem byl pak vyhlášen Ondřej Švaňhal (Mladší hráči Mory). Z hokejistů HC Olomouc se nejlépe dařilo Pavlovi Selingrovi, který zaznamenal 4 úspěšné trefy, a Matěji Pekrovi s Janem Lukášem (oba 3 góly). Z řad bývalých hráčů byl nejlepší třígólový Filip Smejkal. Pro úplnost je zapotřebí zmínit, že penalty se do statistiky nezapočítávaly. Všechny týmy, které turnaj absolvovaly, byly štědře odměněny. Domů si tedy odnášely kartóny piv, štangle salámů, plakáty, propisky, dresíky, šály či lahve vína. Na prázdno nezůstal ani nejlepší střelec, ani nejlepší brankář. „Chyby by se pochopitelně našly, celkově jsem však spokojen. Jsem hlavně rád, že přišlo tolik lidí. Je to pro nás závazek, abychom byli příště ještě lepší,“ pronesl při hodnocení turnaje Ota Weinlich, prezident Fan Clubu HCO o.s. Zároveň neopomněl ocenit sponzory, fanoušky a hokejisty: „Děkuji našim partnerům, jmenovitě Pivovaru Litovel a.s., vedení HC Olomouc, společnosti EFEKT PLUS s.r.o. a hospůdce Na Hřišti za to, že náš podpořili. Děkuji také všem fandům a hokejistům za jejich aktivní, popřípadě pasivní účast.“ Sestavy hokejistů Mladší hráči Mory: Švaňhal - Blinka, Janáček, Králík, Lehečka, Mitro, Rác a Schejbal. Starší hráči Mory: Řípa - Diviš, Kucharczyk, Meidl, Nedbálek, Ondrušek, Pekr, Selingr a Staněk. Bývalí hráči Mory: Brančík - Čuřík, Dobrý, Duba, Halouska, Paška, Smejkal a Žajgla. Foto: fan-zone.cz
Report
4. července 2012 napsal Zaky Žádný komentář
Číst dále

Hotovo! Turnaje v pokeru ovládl Petr Všetička, přezdívaný Agent

Pokerovým turnajům, které organizoval Fan Club HCO o.s., už definitivně odzvonilo. Poslední pomyslnou tečkou bylo střetnutí v restauraci U Huberta, poté už jen následovalo vyhlášení nejlepších karbaníků, kteří byli odměněni na 3. ročníku fotbalového turnaje v malé kopané. Páté, závěrečné klání vyhrál Zdeněk Černohouz. I když konkurence nebyla největší, zapojilo se pouhých 10 fanoušků, vítěz byl znám až po čtyřech hodinách. Do hry totiž většinou zasáhli fanoušci potřebující vylepšit umístění v konečné tabulce. A někteří skutečně naplno zabodovali! Petr Všetička, přezdívaný Agent, se vyhoupl na první příčku, a proto se mohl radovat. Jako jediný si pravidelně připisoval body ze všech turnajů. Ve Slavoníně proto naprosto zaslouženě dostal pohár pro celkového vítěze, navíc obdržel dárkový poukaz na permanentku, která mu bude na sekretariátu HC Olomouc vystavěna pro sezónu 2012/2013 zdarma. Odměněni byli i další, a to pokerovými sety, balíčky karet či lahvemi kvalitního alkoholu. Předán byl i cenný dres Štefana Žigárdyho, nyní již brankáře extraligové Nitry. Celkem si tak prvních 9 fanoušků přišlo na své. A aby byla desítka kompletní, nesmí se opomenout útočník Mory Roman Rác, který ke štěstí potřeboval jen jedinkrát dorazit a vyhrát. Závěrem se sluší poděkovat a poblahopřát všem, kteří se turnajů v pokeru zúčastnili. Škoda jen, že si hráči Mory přišli zahrát jen jednou. Dvojice Brančík - Žajgla pak zachránila faux pas, když mezi fanoušky zavítala na třetí klání. Na čtvrté setkání si z Kohoutů našel cestu alespoň obránce Jakub Bartoň. Výsledkový servis 5. turnaje Datum: 23. červen 2012 Počet hráčů: 10 Prize pool: 1.500 Kč Příjmení a jméno Buy-in Re-buy č. 1 Re-buy č. 2 Vypadnutí Umístění Body Černohouz Zdeněk 100 50 - 21:50 1. 22,1 Steiger Zdeněk 100 50 - 21:50 2. 15,7 Všetička Petr 100 - - 21:38 3. 12,8 Pliska Jan 100 - - 21:03 4. 11,1 Seidel 100 50 50 20:37 5. 9,9 Podešva Michal 100 - - 20:12 6. 9 Hebelka Jan 100 50 - 20:11 7. 8,4 Bartošek Kamil 100 50 50 19:51 8. 7,8 Pivoň Richard 100 50 50 19:29 9. 7,4 Rajmonová Anna 100 50 - 18:29 10. 7 Celkem (Kč) 1 000 350 150 Umístění Procenta Odměna 1. 35,0 525 2. 21,0 315 3. 12,5 188 4. 9,0 135 5. 6,5 98 6. 5,5 83 7. 4,5 68 8. 3,5 53 9. 2,5 38 Celkem 100 % 1 500 Kč Celkové pořadí turnajů Příjmení a jméno 1. tur. 2. tur. 3. tur. 4. tur. 5. tur. Pořadí Celkem Všetička Petr 17 12,6 14,4 24,5 12,8 1. 81,3 Danyi Filip 34,1 20 23,6 - - 2. 77,7 Steiger Zdeněk - - 40,9 15,5 15,7 3. 72,1 Pliska Jan - - 16,7 34,7 11,1 4. 62,5 Pivoň Richard 20,9 14,1 - 17,4 7,4 5. 59,8 Černohouz Zdeněk 24,1 11,5 - - 22,1 6. 57,7 Bartošek Kamil - 28,3 - - 7,8 7. 36,1 Dvořák Jan - 10 13,6 12,3 - 8. 35,9 Rajmonová Anna - - 15,4 20 - 9. 35,4 Rác Roman 34,1 - - - - 10. 34,1 Vodička Jan 14,8 - - 14,2 - 11. 29 Zacpal Pavel - - 28,9 - - 12. 28,9 Suchánek Petr - - 20,4 - - 13. 20,4 Hebelka Jan - - - 11,6 8,4 14. 20 Kotvan Oldrich 18,7 - - - - 15. 18,7 Strážnický Lukáš - - 18,3 - - 16. 18,3 Zelinka Adam - 16,3 - - - 17. 16,3 Tavlaridis Daniel 15,8 - - - - 18. 15,8 Staněk Robin 13,9 - - - - 19. 13,9 Fantal Miroslav - - - 13,1 - 20. 13,1 Janáček Lukáš - 10,7 - - - 21. 10,7 Seidel - - - - 9,9 22. 9,9 Daniel Tomáš - 9,4 - - - 23. 9,4 Podešva Michal - - - - 9 24. 9 *Z každého turnaje si pouze prvních devět hráčů odneslo příslušný počet bodů do celkového hodnocení. Fanoušků, kteří se minimálně do jednoho turnaje zapojili, bylo tedy daleko více, ale do konečného pořadí nepromluvili. Foto: fan-zone.cz
Report
1. července 2012 napsal Zaky 1 komentář
Číst dále

Mora zúročila podporu fanoušků, je tak jednou nohou v semifinále

Výjezd, který vyjde v play-off na sobotu, to se stane opravdu málokdy. Byli jsme si toho moc dobře vědomi, a proto jsme se snažili navnadit co nejvíce fandů, aby vyrazili na čtvrtý zápas čtvrtfinále, hraný v Benátkách nad Jizerou. Částečně se nám to podařilo, i když jsme měli načatý i druhý bus, z kterého nakonec sešlo. Chybělo opravdu málo, ale výsledek z druhého čtvrtfinále, Mora doma prohrála 2:3 s Benátkami, nám moc do karet nenahrál. V dlouho očekávaný den se schází 46 fandů Mory, jako obvykle u Billy. Ještě před odjezdem dostáváme vzkaz, abychom se zastavili na stadionu, kde máme vyzvednout hokejku pro Radima Kucharczyka . Po doplnění zásob vyrážíme do cílového města, Benátek nad Jizerou. Během cesty jsme v kontaktu s fanoušky, kteří přespali v Benátkách po třetím zápase čtvrtfinále. Od Agenta se dovídáme, že okupují místní hospůdky, asi v počtu 25 lidí . Rozdávají se texty chorálů, které je zapotřebí se během cesty naučit. Ota prohlašuje: „Kdo z Vás se to nenaučí, toho nechám v Benátkách. A moc dobře víte, že jsem toho schopen - viz Šumperk! “ Dále se vsází na výsledek utkání, některé tipy jsou až přehnaně optimistické. Busem taktéž koluje návrh na nového maskota. Cesta je pořádně daleká, proto je „povinných“ zástavek více než obvykle. Známé firmy – Pajalord či DJvonLIE – začínají být už u Hradce značně unaveni. Dostáváme zprávu, že se za námi řítí epika, sestavená z olšanských ultras . Kolem půl čtvrté jsme v Benátkách nad Jizerou. Na místě potkáváme známé tváře, vidíme, jak se rozcvičují hokejisté obou týmů. Kupujeme lístky, jejichž cena je na naše poměry docela levná – 40 Kč. Někteří z nás se společně fotí před stadionem. Máme dostatek času, a proto se rozmísťujeme po místních putykách. Největší skupina se kumuluje v hotelu Na Staré Koleji, kde mimo jiné přespali naši hokejisté. Tato volba byla nakonec, bohužel, nešťastná . Obsluhoval nás totiž jenom jeden číšník, který měl zjevně strach z 50 fandů Mory, kteří o sobě dávali pořádně vědět. Poté nám sdělil, že není pivo čepované, ani lahvové. To nás rozhořčilo, a jdeme pryč. Na stadionu se scházíme v opravdu hojném počtu. V sektoru hostí se totiž nachází cca 120 fandů Mory, což je opravdu pěkné číslo . Nechybí 7 vlajek, včetně sektorovky a 4 vlajek na tyčích. První třetina začíná šancemi na obou stranách, Mora však ve 14. minutě skóruje, trefuje se Petr Haluza. Co se týče fandění, tak zkoušíme začlenit nové prvky. Především dobře zní chorál „Vstaňte všeci, Moravané“. Akustika v hale je otřesná. Domácí fandové nejsou vůbec slyšet, zato jejich bubny, obsluhované posilami z Liberce, dávají o sobě vědět . Ve druhé třetině přidává druhý gól Radim Kucharczyk, zřejmě námi dovezenou hokejkou. Přidává se i poskakování zády ke kluzišti, chcete-li grecques. Stadionem zní: „Dó, Hanáci, dó.“ Nafukujeme i pár balónků. Naše fandění se postupně zlepšuje, i když do ideálu to má samozřejmě daleko. Třetí třetina probíhá jasně v naší režii. Hráči podávají opravdu výborný výkon, dáváme další góly, jmenovitě z hokejek Pavla Selingra a Oldricha Kotvana. Domácí přestávají bubnovat, takže v hledišti nemáme konkurenci . Poprvé se pokoušíme předříkávat chorál „Skřítkové tesaři“, k čemuž nám pomáhá megafon. Po utkání probíhá děkovačka, která nemnohé překvapuje. Hráči jsou nuceni si sednout, s čímž zřejmě nepočítali . Kuba Bartoň rozdává pár lístků na úterý zdarma, přičemž hodně z nich už bylo rozděleno v pátek. Následně se přemisťujeme k busům, kde děkujeme hráčům. Zpíváme, skandujeme, poskakujeme, prostě si užíváme důležité vítězství. Benátky opouštíme těsně před osmou hodinou, a to hned po odjezdu hráčů. V tuto chvíli však nevíme, jak si s námi Martin zahraje . Nejdříve nás nechce pustit do busu, poté nás vozí „zkratkami“ po Středočeském kraji, skoro až k samotné Praze. Naše cesta se tímto notně prodlužuje. Všichni jsme ale spokojeni z vítězství, že ani tyto okolnosti nevnímáme. Tipovací soutěž nikdo nevyhrál, zbylé peníze proto budou použity na nákup pyrotechniky. Do Olomouce se vracíme až na druhý den, zhruba o půl jedné ráno. Kdo nebyl, může jen litovat, že přišel o skvělé zážitky, které se nedají ani popsat . Foto: fan-zone.cz
Report
4. března 2012 napsal Duklak 9 komentářů
Číst dále

4. díl populární karetní hry mají fandové za sebou, další zřejmě bude

Ještě v loňském roce, konkrétně 27. prosince 2011, proběhl čtvrtý pokerový turnaj, spojený s vánočním posezením. Do restaurace U Huberta si našlo cestu 25 fandů, hokejový klub reprezentoval pouze Jakub Bartoň. Fan Club HCO o.s. nachystal pro všechny dorazivší občerstvení, a to v podobě několika stovek chlebíčků a desítek litrů punče, samozřejmě vše bylo zadarmo. Pozváni byli všichni hokejisté Mory, dokonce i vedení klubu. Nakonec z nich přišel jenom Jakub Bartoň, borec, který opět ukázal, jaký vztah má ke svým fanouškům. Nyní už je naprosto bezpředmětné dohadovat se, zda zbývající měli na práci neodkladné záležitosti, anebo nikoliv. Poté, co Kuba Bartoň opět na sebe něco prozradil, se naplno rozběhl další pokerový turnaj. Aktivně se ho zúčastnilo 16 fanoušků. Ve 21:46 jsme měli vítěze, stal se jím Jan Pliska, který nakonec porazil Petra Všetičku, známého pod přezdívkou „Agent“. Gratulujeme! Od 1. ledna v České republice platí novela loterijního zákona, podle níž se poker musí hrát jen v licencovaných kasinech. Nyní se však na ministerstvu financí připravuje zcela nový zákon, podle kterého turnaje malého rozsahu nebudou spadat pod působnost loterijního zákona. Situace je tedy zatím nejasná, s největší pravděpodobností však budeme další turnaj pořádat, o všem Vás budeme včas informovat. Výsledkový servis Počet hráčů: 16 Prize pool: 1.450 Kč Příjmení a jméno Buy-in Re-buy č. 1 Re-buy č. 2 Vypadnutí Umístění Body Pliska Jan 50 50 50 21:46 1. 34,7 Všetička Petr 50 50 50 21:46 2. 24,5 Rajmonová Anna 50 - - 21:31 3. 20 Pivoň Richard 50 - - 20:50 4. 17,4 Steiger Zdeněk 50 - - 20:45 5. 15,5 Vodička Jan 50 50 50 20:08 6. 14,2 Fantal Miroslav 50 - - 20:08 7. 13,1 Dvořák Jan 50 50 - 20:05 8. 12.3 Hebelka Jan 50 50 50 19:53 9. 11,6 Černohouz Zdeněk 50 - - 19:45 10. 11 Čada Radek 50 - - 19:17 11. 10,5 Podešva Michal 50 50 - 19:11 12. 10 Danyi Filip 50 50 50 19:05 13. 9,6 Kašpar Jakub 50 - - 19:03 14. 9,3 Komzáková Lucie 50 50 - 18:32 15. 9 Matysková Marie 50 - - 18:15 16. 8,7 Celkem 800 Kč 400 Kč 250 Kč Umístění Procenta Odměna 1. 35,5 508 2. 21,0 305 3. 12,5 181 4. 9,0 131 5. 6,5 94 6. 5,5 80 7. 4,5 65 8. 3,5 51 9. 2,5 36 Celkem 100 % 1 450 Kč Celkové pořadí turnajů Příjmení a jméno 1. turnaj 2. turnaj 3. turnaj 4. turnaj Pořadí Celkem Danyi Filip 34,1 20 23,6 - 1. 77,7 Všetička Petr 17 12,6 14,4 24,5 2. 68,5 Steiger Zdeněk - - 40,9 15,5 3. 56,4 Pivoň Richard 20,9 14,1 - 17,4 4. 52,4 Pliska Jan - - 16,7 34,7 5. 51,4 Dvořák Jan - 10 13,6 12,3 6. 35,9 Černohouz Zdeněk 24,1 11,5 - - 7. 35,6 Rajmonová Anna - - 15,4 20 8. 35,4 Rác Roman 34,1 - - - 9. 34,1 Vodička Jan 14,8 - - 14,2 10. 29 Zacpal Pavel - - 28,9 - 11. 28,9 Bartošek Kamil - 28,3 - - 12. 28,3 Suchánek Petr - - 20,4 - 13. 20,4 Kotvan Oldrich 18,7 - - - 14. 18,7 Strážnický Lukáš - - 18,3 - 15. 18,3 Zelinka Adam - 16,3 - - 16. 16,3 Tavlaridis Daniel 15,8 - - - 17. 15,8 Staněk Robin 13,9 - - - 18. 13,9 Fantal Miroslav - - - 13,1 19. 13,1 Hebelka Jan - - - 11,6 20. 11,6 Janáček Lukáš - 10,7 - - 21. 10,7 Daniel Tomáš - 9,4 - - 22. 9,4 Foto: fan-zone.cz
Report
4. února 2012 napsal Zaky Žádný komentář
Číst dále

Jogurtový výjezd: Mora díky Florianovi získala jenom dva body

Blažená chvíle, v níž jsem se definitivně rozhodl jet s fanklubem na výjezd do Jihlavy! Nasoukal jsem své 196 cm vysoké a 95 kg těžké tělo do autobusu. Volné místo objevil jsem až v zadní části a pohodlně se usadil. Autobus byl zcela plný, celkem 46 fandů. Výjimečnost dne a předzvěst dobrých událostí zahájila chvíle, kdy mi v ruce přisedla plastová lahvička s nápisem Coca-Cola a obsahem domácí pálenky, luxusní kvality, která mě po odpoutání od Olomouce v pravidelných intervalech (jednou za 25 km) zavlažovala útroby. Po první čurací zastávce mi navíc byly vyřízeny střídavé starty do přední části autobusu, kde koloval nápoj zelené barvy, určený osobám starším 18 let. Každopádně řádně naladěni jsme dorazili do krajského města, kraje Vysočina. Po menším nedorozumění se zavřeným pivovarem jsme pak vstoupili na zimák. Zde se vše odehrávalo poněkud zvláštním dějem, který sledovalo 75 fandů Mory. Začalo to symbiózou a křížením, jaké by nevymyslel ani sám velký Gregor Mendel, totiž spářením ježka s jogurtem. Tento zvláštní hybrid také docílil první branky, kdy první z páru využil toho, že ten druhý sejmul 40 procent hráčů v poli a trotlovsky je poslal na trestnou. Jogurtovy plány musely řádně zhořknout ve chvíli, kdy naši hrdinové otočili výsledek. Bohužel ještě do konce třetiny bylo vyrovnáno. Začalo rozbíjení naší Mory. Jogurt napřed zkusil ježečkům za pomoci trestného střílení dopřát vedení, jenomže Štefan mu vysvětlil, že tudy to nepůjde. Tak nás poslal do tří a hned to šlo. Poté, co nám Dukla dala 4. gól, přišel do brány Libor, přesto jsme hned čapli bůra. Bohudíky jsme vzápětí snížili na přijatelných 5:3. Ve vztahu mezi jogurtem a ježky patrně došlo ke krizi, neb ve třetí části se pískala jakás takás rovina (kazil to na obě strany). Díky tomu se také ukázal rozdíl v kvalitě mezi oběma mančafty a naši Kohouti vyrovnali. A pak jsem se dočkal svého snu – nájezdů. K nim mi hned před jejich začátkem několik dobrých lidí, kteří věděli, jak moc si je přeju, gratulovalo. A to ještě nebyl konec! Během zápasu se opět skvěle rozčapal Libor, zatímco Spartou nechtěný Novotný byl takový jakýsi malátný. Výsledek byl ten, jaký si každý slušný Hanák přeje, tedy výhra Olomouce v nájezdech. Cesta zpět potvrdila známé přísloví, že ti, co se na zimáku zpijó, pak v autobuse spijó. Každopádně navzdory jogurtovi máme 2 body a spokojeně jsme jeli vstříc své domovině. Já nucen trávit neděli v Brně, jsem se nechal vyložit na benzíně, odkud mě jeden dobrý muž hodil autem. Na závěr si neodpustím velký dík Ottovi a všem pořadatelům zájezdu, bylo to úchvatné! Takto nadšený jsem byl naposledy ve školce, když se přidávala krupičná kaše! Taky velký dík za mančaft našemu milému jogurtovi. Tento muž nás nevědomky skvěle chystá na play-off. Tam až se zase bude mocně protěžovat Chomutov, Ústí a Rusáci, tak my už na to budeme zvyklí a navzdory rozhodčím nás čeká (věřme) sezona snů. Foto: fan-zone.cz
Report
15. ledna 2012 napsal gijos Žádný komentář
Číst dále

Hip hop o výhře nad Třebíčí (určeno pro kapelu Plejeři strýčka hoboje)

Černoch 1: Poslechněte si příběh, co pravdivě líčí, jak jsme v naší plechárně zametli s Třebíčí. Černoch 2: Check it out. Černoch 3: Člověku byla kosa, pod bundou měl svetr, zahřál ho však první gól, co vsítil Kolouch Petr. Černoch 1: Move it on. Černoch 2: Fandilo se mocně, žádná pískající lůza, odměnou byla branka, autorem Petr Haluza. Černoch 3: Ya bitch. Černoch 1: Třetí dějství bylo, hokejem bum, bum, bác, za Kohouty v ní prosadil se pouze Roman Rác. Černoch 2: Listen me. Černoch 3: I Třebíč hrála dobře, hrozila brance naší, tu však chránil naštěstí skvělý Libor Kašík. Černoch 1: Oh yeah. Černoch 2: Ku spokojeným tvářím Mora body získala, díky taktice, co podsunuje trenér Petr Fiala. Černoch 3: Jó, hip hop. Foto: Martin Pavlík
Report
4. prosince 2011 napsal gijos Žádný komentář
Číst dále

Bývalé hvězdy Mory ozdobily třetí díl turnajů v pokeru

Další pokerový turnaj fandů a hokejistů je minulostí. Hospoda Na Hřišti ve Slavoníně se tentokrát stala pořádajícím místem, kam dorazilo 32 fanoušků Mory, což bylo zatím vůbec nejvíce ze všech turnajů. Vrcholem celého večera byla účast bývalých hráčů Mory, a to Petra Žajgly a Richarda Brančíka. Filip Smejkal, se kterým se původně taktéž počítalo, se na poslední chvíli omluvil, protože musel hlídat nemocnou dceru. Jako první přišel Petr Žajgla, který několik hodin s námi otevřeně debatoval, přičemž se ochotně podepisoval na nejrůznější upomínkové předměty. Jsme rádi, že se v mnoha tématech s Petrem shodneme. Druhý v pořadí přicestoval Richard Brančík, kapitán, který před sezónou bez rozloučení odešel do Přerova. Proto mu Ota Weinlich, prezident FC HCO o.s., poděkoval za vše, co pro nás fanoušky, ale i pro celý olomoucký hokej udělal. Poté mu předal drobnou pozornost, klobásovou kytici a láhev kvalitního alkoholu. Mezitím se však odehrávaly pokerové boje na třech stolech. Zapojilo se do nich celkem 19 fanoušků, nejvyšší účast ze všech turnajů. Nutno dodat, že mezi posledními čtyřmi hráči zůstali opravdu zkušení borci, proto se bylo nač dívat. Vítěze jsme se dočkali až v 22:31, kdy nakonec všechny porazil Zdeněk Steiger. Domů si pak spokojeně odnesl skoro 600 Kč. Gratulujeme! Příští pokerové střetnutí se uskuteční během Vánoc, pravděpodobně mezi vánočními svátky. Těšit se opět můžete na hokejisty, zda se bude jednat o současné nebo bývalé hráče Mory, to je zatím ve hvězdách. O všem budete včas informováni. Výsledkový servis Počet hráčů: 19 Prize pool: 1.650 Kč Příjmení a jméno Buy-in Re-buy č. 1 Re-buy č. 2 Vypadnutí Umístění Body Steiger Zdeněk 50 - - 22:31 1. 40,9 Zacpal Pavel 50 - - 22:31 2. 28,9 Danyi Filip 50 - - 22:12 3. 23,6 Suchánek Petr 50 50 50 21:56 4. 20,4 Strážnický Lukáš 50 50 - 21:30 5. 18,3 Pliska Jan 50 50 50 21:22 6. 16,7 Rajmonová Anna 50 - - 21:15 7. 15,4 Všetička Petr 50 - - 20:59 8. 14,4 Dvořák Jan 50 - - 20:57 9. 13,6 Čada Radek 50 - - 20:52 10. 12,9 Janáček Lukáš 50 50 50 20:52 11. 12,3 Daniel Tomáš 50 - - 20:37 12. 11,8 Kašpar Václav 50 - - 20:31 13. 11,3 Hebelka Jan 50 - - 20:07 14. 10,9 Staněk David 50 50 - 20:06 15. 10,6 Pivoň Richard 50 50 50 20:05 16. 10,2 Polák Marek 50 50 50 19:52 17. 9,9 Černohouz Zdeněk 50 50 50 18:55 18. 9,6 Kocourek Jan 50 - - 18:54 19. 9,4 Celkem 950 Kč 400 Kč 300 Kč Umístění Procenta Odměna 1. 35,0 578 2. 21,0 347 3. 12,5 206 4. 9,0 149 5. 6,5 107 6. 5,5 91 7. 4,5 74 8. 3,5 58 9. 2,5 41 Celkem 100 % 1 650 Kč Celkové pořadí turnajů Příjmení a jméno 1. turnaj 2. turnaj 3. turnaj Pořadí Celkem Danyi Filip 34,1 20 23,6 1. 77,7 Všetička Petr 17 12,6 14,4 2. 44 Steiger Zdeněk - - 40,9 3. 40,9 Černohouz Zdeněk 24,1 11,5 - 4. 35,6 Pivoň Richard 20,9 14,1 - 5. 35 Rác Roman 34,1 - - 6. 34,1 Zacpal Pavel - - 28,9 7. 28,9 Bartošek Kamil - 28,3 - 8. 28,3 Dvořák Jan - 10 13,6 9. 23,6 Suchánek Petr - - 20,4 10. 20,4 Kotvan Oldrich 18,7 - - 11. 18,7 Strážnický Lukáš - - 18,3 12. 18,3 Pliska Jan - - 16,7 13. 16,7 Zelinka Adam - 16,3 - 14. 16,3 Tavlaridis Daniel 15,8 - - 15. 15,8 Rajmonová Anna - - 15,4 16. 15,4 Vodička Jan 14,8 - - 17. 14,8 Staněk Robin 13,9 - - 18. 13,9 Janáček Lukáš - 10,7 - 19. 10,7 Daniel Tomáš - 9,4 - 20. 9,4 Foto: fan-zone.cz
Report
3. prosince 2011 napsal Zaky Žádný komentář
Číst dále

Druhý turnaj v pokeru zná svého vítěze, hráči Mory nedorazili

Po prvním úspěšném turnaji následoval turnaj druhý, tentokrát pod záštitou restaurace Bristol. Zájem o akci nás velice překvapil, protože jsme vše organizovali na poslední chvíli. Celkem se totiž sešlo 26 fanoušků. Bohužel se nedostavil nikdo z hokejistů, na které jsme do posledních minut netrpělivě čekali. V prvním turnaji byli hráči Mory velkým přínosem, a proto nás velmi mrzela jejich neúčast. Nevíme, zda to bylo zapříčiněno jedním příspěvkem na oficiálním webu, kde se neznámý autor „Myguel“ zmiňoval o pití piva a hraním karet před utkáním. Důrazně se ohrazujeme proti tomuto osočení, jelikož hráči jsou profesionálové, nikdo z nich tedy předzápasový režim neporušil! Další vysvětlení neúčasti hráčů Mory vidíme v tom, že nebyl z jejich strany zájem, popřípadě jim to bylo zakázáno, což by nás mrzelo o to více. Navíc jsme turnaj naplánovali tak, aby se na druhý den nehrál mistrovský zápas. Přes lítost nad těmito okolnostmi se do turnaje zapojilo 14 fanoušků, kteří mezi sebou sváděli tuhé boje. Po skoro pěti hodinách jsme poznali vítěze, stal se jím Kamil Bartošek. Gratulujeme! Děkujeme všem, kteří se přišli opět pobavit. Příště už dorazíme, pevně věříme, všichni. Výsledkový servis Počet hráčů: 14 Prize pool: 1 000 Kč Příjmení a jméno Buy-in Re-buy č. 1 Re-buy č. 2 Vypadnutí Umístění Body Bartošek Kamil 50 - - 21:57 1. 28,3 Danyi Filip 50 - - 21:57 2. 20 Zelinka Adam 50 - - 21:35 3. 16,3 Pivoň Richard 50 - - 21:19 4. 14,1 Všetička Petr 50 50 50 21:14 5. 12,6 Černohouz Zdeněk 50 - - 21:11 6. 11,5 Janáček Lukáš 50 - - 21:04 7. 10,7 Dvořák Jan 50 - - 20:41 8. 10 Daniel Tomáš 50 - - 20:16 9. 9,4 Rajmonová Anna 50 - - 20:06 10. 8,9 Kašpar Jakub 50 50 - 20:02 11. 8,5 Steiger Zdeněk 50 50 50 19:47 12. 8,2 Podešva Michal 50 - - 19:40 13. 7,8 Čada Radek 50 50 - 18:50 14. 7,6 Celkem 700 Kč 200 Kč 100 Kč - - - Umístění Procenta Odměna 1. 35,0 350 2. 21,0 210 3. 12,5 125 4. 9,0 90 5. 6,5 65 6. 5,5 55 7. 4,5 45 8. 3,5 35 9. 2,5 25 Celkem 100 % 1 000 Kč Celkové pořadí turnajů Příjmení a jméno 1. turnaj 2. turnaj Pořadí Celkem Danyi Filip 34,1 20 1. 54,1 Černohouz Zdeněk 24,1 11,5 2. 35,6 Pivoň Richard 20,9 14,1 3. 35 Rác Roman 34,1 - 4. 34,1 Všetička Petr 17 12,6 5. 29,6 Bartošek Kamil - 28,3 6. 28,3 Kotvan Oldrich 18,7 - 7. 18,7 Zelinka Adam - 16,3 8. 16,3 Tavlaridis Daniel 15,8 - 9. 15,8 Vodička Jan 14,8 - 10. 14,8 Staněk Robin 13,9 - 11. 13,9 Janáček Lukáš - 10,7 12. 10,7 Dvořák Jan - 10 13. 10 Daniel Tomáš - 9,4 14. 9,4 Foto: fan-zone.cz
Report
29. října 2011 napsal Duklak 11 komentářů
Číst dále

Série turnajů zahájena, hráči Mory byli velkým přínosem

První pokerový turnaj mají za sebou fanoušci a hráči Mory. V salónku hospody U Flóry se sešlo 25 fanoušků, z nichž se jich 15 aktivně zapojilo do turnaje. Hokejisty Mory reprezentovali: brankář Štefan Žigárdy, obránci Oldrich Kotvan a Robin Staněk, v neposlední řadě pak Roman Rác, spoluvítěz prvního střetnutí. Překvapením bylo brzké vypadnutí Štefana Žigárdyho, který ani nevyužil možnosti re-buy, a proto odcházel už během první hry. Hrálo se na třech stolech, s postupným vypadáváním hráčů se všichni zbývající účastníci přemístili k jedinému stolu, kde jsme se po čtyřech hodinách dočkali rozřešení prvního turnaje. Po domluvě Romana Ráce a Filipa Danyiho jsme měli nakonec vítěze hned dva. Nutno podotknout, že o pár žetonů více měl na své straně Roman Rác, ale na to se už historie ptát nebude. Olomouckému fanklubu se podařilo zorganizovat akci, která nemá svým formátem obdoby. Věříme, že se na příštím turnaji, proběhne koncem října, popřípadě začátkem listopadu, shledáme minimálně ve stejném počtu. Zároveň bychom chtěli všem fanouškům a hokejistům poděkovat za to, že si přišli zpříjemnit páteční podvečer, přestože se na druhý den hrál mistrovský zápas. Výsledkový servis Počet hráčů: 19 Prize pool: 1.800 Kč Příjmení a jméno Buy-in Re-buy č. 1 Re-buy č. 2 Vypadnutí Umístění Body Rác Roman 50 - - 21:35 1. - 2. 34,1 Danyi Filip 50 - - 21:35 1. - 2. 34,1 Černohouz Zdeněk 50 50 - 21:35 3. 24,1 Pivoň Richard 50 50 50 21:35 4. 20,9 Kotvan Oldrich 50 - - 21:29 5. 18,7 Všetička Petr 50 50 50 21:07 6. 17 Tavlaridis Daniel 50 50 - 21:03 7. 15,8 Vodička Jan 50 50 - 20:44 8. 14,8 Staněk Robin 50 50 - 20:30 9. 13,9 Fantal Miroslav 50 - - 20:27 10. 13,2 Podešva Michal 50 - - 20:22 11. 12,6 Dvořák Jan 50 50 - 20:16 12. 12,1 Vogl Václav 50 50 - 20:00 13. 11,6 Steiger Zdeněk 50 50 - 20:00 14. 11,2 Janáček Lukáš 50 - - 19:30 15. 10,8 Kyša Lukáš 50 50 50 19:01 16. 10,4 Rajmonová Anna 50 50 50 18:54 17. 10,1 Čada Radek 50 50 50 18:48 18. 9,8 Žigárdy Štefan 50 - - 18:01 19. 9,6 Celkem 950 Kč 600 Kč 250 Kč - - - Umístění Procenta Odměna 1. 28,0 % 504 Kč 2. 28,0 % 504 Kč 3. 12,5 % 225 Kč 4. 9,0 % 162 Kč 5. 6,5 % 117 Kč 6. 5,5 % 99 Kč 7. 4,5 % 81 Kč 8. 3,5 % 63 Kč 9. 2,5 % 45 Kč Celkem 100 % 1 800 Kč Foto: fan-zone.cz
Report
2. října 2011 napsal Zaky 3 komentáře
Číst dále

Příjemný výlet na Vysočinu

Situace již začínala být bezútěšnou. Chodil jsem po Praze jak tělo bez duše, na tváři se mi počínaly rojit vrásky a plešatá území na temeni mé hlavy začala mohutně rozšiřovat svá území. Kdekdo si lámal hlavu, čím to je, ale já věděl, bylo to již skoro půl roku, co jsem naposledy viděl svoji nejmilovanější Moru, a to ještě ke všemu při traumatické porážce v play-off s Havlíčkovým Brodem. Avšak do těchto chmur mi koncem minulého týdne přiletěla zpráva, že mi bude možno navštívit přípravné utkání své jediné v Třebíči. Mou tvář opět naplnil úsměv, začal jsem být opět tím starým, šarmantním, galantním a radostným chlapcem, za kterým nejedno dívčí oko s ladností pohlédlo. S nedočkavostí jsem čekal na onen osudný den a zaangažoval několik svých olomouckých kamarádů. V den D mi ani dospat nebylo možné, o zápase se mi dokonce několikrát za onu noc zdálo. Prve jsem s výkřikem „gól“ vstal ve 3:40, podruhé a definitivně pak s písní „Heja, heja, Moravia“ na rtech už definitivně v 5:50. A tak jsem bojovně naladěn nasedl na autobusovém nádraží na Florenci na přímou linku Praha – Třebíč. Jako člověk znalý svých urologických extempore jsem se před cestou 3x poctivě vyčural a hurá na Vysočinu. Autobus vykazoval cestou značně nelítostné klimatické podmínky, což mělo za následek to, že na místo zdravě stavěného mladého muže vystoupil schvácený a značně zmatený člověk středního věku. Naštěstí nápoj značky, kterou uvádět nebudu, abych se nestal černou rukou trhu, spolu s koupelí v rybníce nad místní bazilikou sv. Prokopa, dodali mi potřebné energie. Celá návštěva začala kulturní exkurzí. Souboj družstev reprezentující místa zapsaná v seznamu kulturního dědictví UNESCO jsem započal právě v onom kulturně duchovním prostředí absolvováním prohlídky baziliky sv. Prokopa. Poté mé kroky zamířily do židovské čtvrti a na židovský hřbitov, kde jsem utržil společenské faux pas, při kterém se stydím ještě nyní. Chtěje vyjádřit pietu, sundal jsem si čepici a celý hřbitov prošel za neskutečného žáru s obnaženou hlavou, až při odchodu mi hlavou začala běhat myšlenka, že v náboženství židovském jest to naopak nežli v naší kultuře křesťanské, tedy že u nich jest nejvyšší neslušností chodit s nepokrytou hlavou. Ó hrůzo, jaké zděšení. Každopádně poté jsem s hanbou odešel městským parkem k někdejšímu kostelu kapucínů a dále na civilní hřbitov. Jsem totiž vyznavačem tzv. funebrální turistiky po místech, která se jednoho dne stanou i místem mého odpočinku. To už se blížíme k samotnému zápasu. Přes půl Třebíče jsem se došoural zpět k bazilice, kde jsem měl sraz s kamarády, načež mi za pomoci nejmodernější techniky napsali, že nestíhají a ať jdu rovnou na zimák, což sem také udělal. Na úvod zápasu jsem tedy v kotli fanoušků Mory stál sám. Moji samotu mi ulehčil Michal Nedbálek vstřelením úvodního gólu. Hráči ještě ani nepřestali slavit, když konečně útroby království Horácké Slavie navštívili právě mí 3 kamarádi a začalo se fandit. Probuzení našich hlasivek vedlo Matěje Pekra ke vstřelení druhé branky. Příjemností pobytu na místním stadionu bylo jednak klima, které venkovní horko stlačilo do poměrně lidských teplot, a také Černá Hora za dvacku a limonáda Zon za 17,- Kč. Krásné to ceny, a ta chuť! Při druhé třetině jsme taky čas od času něco zafandili, avšak naši hráči to další brankou neocenili. To v poslední třetině se jako Šípková Růženka vzbudili i příznivci domácích a odměnou jim budiž snižovací gól na 1:2. Víc již nestihli, neb naše mužné barytony vlily do žil našim hokejistům sílu k udržení výsledku. Veřejně se na tomto místě musím nakonec doznat k hříchu, neb jsem od druhé třetiny fandil domácím, a to z důvodu, že doposud mi ještě nebylo dopřáno být účasten zápasu, který by pro svoji nerozhodnost musel být rozkličkován samostatnými nájezdy. Nepovedlo se ani nyní, ale útěchou budiž ten příjemný a libý pocit, kdy nám po zápase hráči přijeli poděkovat za masivní podporu, která můj hlas snížila o 3 tóny dolů a ztlumila jeho volume na úroveň „sípavý šepot“. S kamarády jsme pak vyrazili směr nejhezčí město sluneční soustavy, cestou zpívaje známé písně jako „Vysoký jalovec“, „Kdyby tady byla taková panenka“ etc. Po příjezdu do Olomouce vám píšu tyto řádky. Celkově shrnuto se jednalo o velice vydařený a pěkný výlet, který obsahoval vše, co má. Vlastní sportovní výkon (5 minut čáchání v rybníce), kulturně-vzdělávací program po městě a projevení přízně sportovcům rodného regionu. A tak s pozdravem AVE MORA, fanoušci tví te salutant, se pro tuto chvíli loučím a těším se na nějaké další virtuální setkání během sezóny. Foto: hstrebic.cz
Report
24. srpna 2011 napsal gijos 1 komentář
Číst dále

V Přerově to jiskřilo aneb Mora vyhrála na všech frontách

Po několika letech opět vyrážíme za tradičním rivalem do nedalekého Přerova. Na zápas se dopravujeme individuálně, přičemž většina z nás volí pohodlnější způsob přepravy, autem. Nemalá část však cestuje organizovaně, a to vlakem, který se do Přerova přímo nabízí. Na stadion se trousíme po skupinkách. Začínáme se dohadovat, protože přemýšlíme, z kterého místa by se dalo nejlépe fandit. Některým se totiž do klece nechce, a tak odchází na vedlejší tribunu . Většina však zůstává za brankou a pomalu začíná fandit. Zápas nám začíná. Ze sektoru hostí se ozývá první dělobuch, což nás nechává klidnými. Za chvíli se odpaluje druhý, tentokrát přímo pod nohama olomouckých fanoušků. Tento moment měl za následek menší šrámy u pár fanoušků, načež většina z nás opouští sektor hostí a přesouvá se na vedlejší tribunu, kde vytváří druhý kotel. První třetina byla z naší strany zakřiknutá, což se rozhodně nedalo říci o hráčích Mory, kteří se hned od začátku do soupeře zakousli. Zásluhou Jirky Řípy a Romana Ráce vedeme po první třetině 2:0. Přerovský kotel byl pro nás velkým zklamáním, protože ve své podstatě ani žádný nebyl . Čekali jsme z přerovské strany větší podporu, zvláště proto, že se jednalo o derby. Možná si svou podporu a skvělé fandění nechávají až na začátek sezóny. Druhá třetina pokračuje naším obrovským tlakem, z čehož pramení další šance a branky. Prosadil se Lukáš Kucsera a Jirka Řípa, pro kterého to byl již druhý gól v utkání. V této třetině se opět projevuje radikální část kotle za brankou, která roztahuje choreo „Olmütz - Vládci Hané“, přičemž se odpaluje další dělobuch. Rozhodčí okamžitě reaguje tím, že přerušuje utkání. Stadionem se nese: „Vyveďte je ven!“ Pořadatelé se snaží opakovaně našim radikálním fanouškům domluvit. Tuto situaci chce řešit i skupina 20 domácích fans, kteří jdou k sektoru hostí a slovně si vše vyříkávají. Zanedlouho se v utkání pokračuje. Přiostřuje se i na kluzišti, kde dochází k menším šarvátkám, což donutilo domácí k prvnímu povzbuzení, a to tradičním pokřikem „Meo“. My jsme se ovšem zdaleka nenechali zahanbit, a proto jsme začali fandit jako o život. Domácí jsme jasně přeřvávali a celou druhou třetinu jsme pokračovali v dobrém tempu . Poslední třetina se dohrává v klidném tempu, jelikož je již dávno rozhodnuto. Domácí držel bývalý olomoucký brankář Radek Tihlář, díky kterému skončil zápas pro domácí ještě přijatelným výsledkem, 1:5. Pochvalu si zaslouží olomoučtí fanoušci, kteří na Radka nezapomněli a skandovaným pokřikem ho vyvolali . V hledišti již vše probíhá v naprostém klidu. Konečně se začíná, co se fandění týče, rozjíždět kotel za brankou. Druhý kotel se také snaží, ale na tempo z druhé třetiny jsme již nedokázali navázat. Po zápase probíhá tradiční děkovačka, tentokrát však jen s kotlem na sezení. Poté se rozcházíme. Každý po vlastní ose vyráží do královského města, Olomouce. Po zápase proběhla menší grilovačka, při které více klobásek snědli TBO . Celkem se v Přerově sešlo 100 fanoušků Mory. Děkujeme také 4 šternberským fanouškům za jejich podporu na tomto utkání . Foto: fan-zone.cz
Report
19. srpna 2011 napsal Duklak Žádný komentář
Číst dále